Když byl 13. března 2013 zvolen do čela římskokatolické církve argentinský duchovní Jorge Mario Bergoglio, bylo jasné, že ve Vatikánu nastanou změny.
Papež František, jak zní jeho zvolené jméno, se totiž netajil liberálními názory, které byly v ostrém kontrastu s činy jeho předchůdce. Nyní udělal další krok: Předčasně zveřejnil nemalou část dokumentů z proslulých vatikánských archivů.
Portugalský arcibiskup a hlavní archivář Vatikánského tajného archivu José Tolentino (*1965) si zamyšleně čistí brýle za stolem své kanceláře.
Před chvílí se definitivně přesvědčil, že mnohaletá příprava na zveřejnění značné části dokumentů umístěných na několika různých místech je u konce. Ještě téhož dne dává vědět samotnému papeži, který definitivně stvrzuje rozhodnutí.
Když je vše oznámeno médiím, strhne se hotová bouře. O přístup k dokumentům se hlásí stovky novinářů i badatelů. Nakonec se dostává na 150 z nich.
150 vyvolených, kteří se ponoří do desítky i stovky let starých textů a budou v nich hledat vše, co nám rozšíří náš pohled na některé etapy katolické církve. Jaké dokumenty se dostávají badatelům do rukou? A může v nich být více, než je všeobecně prezentováno?
Zpřístupněny předčasně
Je třeba říci, že zveřejňování dokumentů z tajných archivů Vatikánu je sice vzácné, ale čas od času k němu dochází.
Dokonce existuje nepsané pravidlo, že dochází ke zveřejnění dokumentů shromážděných vždy za působení konkrétního papeže, a to 70 let po jeho smrti.
V tomto případě jde o dokumenty z let 1939 – 1958. Tedy z doby, kdy v čele papežského stolce stál kontroverzní Pius XII. (1876–1958).
Kontroverzní především pro nedostatečné odsouzení holocaustu a snahu zůstat neutrální během druhé světové války. A zde se ukazuje právě otevřená a liberální povaha současného papeže Františka (*1936).
Ten totiž z různých důvodů (především údajně kvůli pozůstalým pronásledovaných a vražděných židů) nařídil zpřístupnit druhoválečné archivy už letos, tedy o osm let dříve, než se plánovalo.
Pomáhal židům?
Co na badatele na stránkách pečlivě zakonzervovaných dokumentů čeká, je tak trochu hádankou. Zmíněný José Tolentino věří, že prostudování dokumentů poskytne mnoho informací o skutečném jednání Pia XII. „Nemyslím, že se má církev čeho bát.
Na konci tohoto výzkumu ale historici budou lépe rozumět chování Pia XII,“ tvrdí. Za gesto dobré vůle už krok označili i zástupci Metinárodního židovského výboru, kteří však zároveň nečekají, že by v dokumentech bylo něco dramatického.
Mnozí badatelé s tím však nesouhlasí. Podle nich by archivy mohly ukrývat tajnou diplomacii a nařízení, s jejichž pomocí papež potají pomáhal židům z celé Evropy. Papež údajně pomohl ukrýt tisíce židů v římských chrámech a klášterech. Proč však mnozí badatelé vzhlíží k zveřejnění dokumentů z úplně jiných důvodů?
Jak to bylo s nacisty?
Odtajnění zmíněných spisů je malým svátkem nejen pro historiky, ale také pro milovníky záhad. Archiv Pia XII. totiž tvoří miliony dokumentů rozdělených do neuvěřitelných 121 tematických částí. „Dokumenty se týkají nejrůznějších věcí:
vedení církve, vztahů s diecézemi i teologických záležitostí. Měli bychom je vnímat v širším kontextu a neomezovat se pouze na jediný aspekt,“ říká Paolo Vian, zástupce prefekta Vatikánského apoštolského archivu.
Na jeho slova navazují záhadologové, podle kterých by se mohly v archivu nacházet i další velmi zajímavé dokumenty.
Mnozí badatelé se kupříkladu pouští do hledání informací o rakouském biskupovi Aloisi Hudalovi (1885–1963), který po válce pomáhal významným nacistům včetně krvavého doktora Josefa Mengeleho (1881–1959).
Zjistíme z archivů nové informace o tom, jak Mengele žil po útěku či kteří další nacisté se v Argentině ukrývali s ním?
Zázraky a exorcismy
Otazníky historie nejsou rozhodně to jediné, co lovce záhad zajímá. Mnozí upozorňují, že v odtajněných spisech leží také obrovské množství dokumentů o zaznamenaných zázracích:
mariánských zjeveních, zázračně vyléčených lidech či třeba o projevujících se stigmatech – krvavých značkách na rukách a nohách. A takto lze pokračovat.
Velmi zajímavé bude podle badatelů také studium záznamů o provedených exorcismech a o všem, co souvisí s démonologií.
Možná se tak časem dozvíme nové informace třeba o vymítání čtrnáctiletého Rolanda Doe z roku 1949. Tehdy se v domě, kde chlapec bydlel, začaly dít nejrůznější nadpřirozené jevy a sám chlapec se začal chovat jako šílený.
Nakonec vše ukončil až exorcismus v nedaleké nemocnici, kam byl přemístěn. Poskytne archiv nějaké nové informace k tomuto případu, který inspiroval Vymítače ďábla?
Tajnosti pokračují
Jenže vedle nadšených ohlasů na předčasné otevření zmíněné části archivů jsou čas od času slyšet i pochyby a konspirace.
Někteří lidé naznačují, že Vatikán bezesporu zveřejňuje pouze ty spisy, které se hodí k očištění jména Pia XII. nebo které církev ukazují v tom dobrém světle.
Ty které by mohly naznačovat opak nebo které dokonce vyzrazují nějaká zásadní tajemství mají být údajně stále pečlivě uschované v labyrintu pod Vatikánem či na některých dalších místech, jako je například Řím.
To se může týkat nejen historických dokumentů či zmíněných záznamů o zázracích a exorcismech, ale i několika slavných dokumentů, o kterých se v souvislosti se slavným archivem často hovoří. Co všechno nám Vatikán podle těchto teorií tají a nejspíš i nadále tajit bude?
Ztracená díla
Desítky a desítky kilometrů podzemních chodeb, kde se stěžejní část archivu nachází, má údajně ukrývat množství skutečně pozoruhodných historických dokumentů a dnes už zapomenutých textů.
Některé přitom pocházejí z dob, kdy katolická církev ještě ani neexistovala. Spekuluje se tak, že se tam ukrývá jinak nedochovaná druhá kniha slavného díla Poetika z pera řeckého filosofa Aristotela (384 př.n.l.–322 př.n.l.).
Nacházet by se tam mohly také například tajné dopisy italského sochaře a malíře Michelangela Buonarrotiho (1475–1564) nebo nikdy nezveřejněná díla skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791).
Ovšem vůbec nejčastěji se spekuluje o utajených evangeliích, které prý mohou doslova obrátit naruby to, co víme o historii křesťanství. V archivech by dle záhadologů mohlo být třeba Kristovo nebo Jidášovo evangelium.
Pravda o UFO?
Někteří badatelé tvrdí, že v archivech Vatikán ukrývá také důkazy o mnohých zvěrstvech, které v historii katolická církev napáchala.
Například by tam mohly být záznamy z inkvizičních procesů potvrzující, že lidí upálených či jinak popravených za čarodějnictví bylo mnohem více než všeobecně uváděných 300 tisíc. A nakonec ještě fantastičtější teorie:
Dle konspirátorů ukrývají ty nejhlubší a nejlépe střežené části archivu také důkazy o existenci mimozemského života na Zemi.
Má jít mimo jiné o o starý papyrus hovořící o létajících lodích nad Egyptem nebo o záznamy z roku 1290, kdy mělo UFO létat nad opatstvím v anglickém Bylandu. Ať už tam takové dokumenty jsou, či nikoliv, v aktuálně zpřístupněné části je nejspíš nenajdeme.
Nebo nás čeká překvapení v některém z desítek tisíc nečitelných a poničených dokumentů, které se nyní začínají restaurovat?