O zvláštní stavbě uprostřed historického naleziště toho archeologové zatím mnoho nevědí. Předběžné hypotézy ji považují za možný úkryt pro obyvatele tamního starověkého sídliště v případě nájezdu nepřátel. Mají Arménci v rukou jeden z nejstarších válečných bunkrů planety?
Arménie, neveliký stát, který by se se svou rozlohou do České republiky vešel dvaapůlkrát, leží v sevření mezi Tureckem a Ázerbájdžánem.
Trvale je tato oblast osídlena již od doby kamenné, není proto divu, že se o Arménii hovoří jako o jednom z dávných center lidské civilizace. A podle archeologických nálezů lze usoudit, že civilizace, která zde vznikala, byla poměrně vyspělá.
Z historického hlediska jde také o poněkud nestabilní území, kde o svou nadvládu v průběhu dějin bojují různé mocnosti a říše. V Arménii se také setkává Blízký východ s Evropou, což z ní dělá důležitou strategickou oblast a významný obchodní uzel.
To vše dohromady zřejmě dává vzniknout pozoruhodné stavbě, která stále čeká na důkladné prozkoumání. Jaká tajemství se skrývají v dávno zapomenuté pyramidě? A proč arménská vláda tolik otálí s jejím výzkumem?
Není to kopec!
V Arménii by zřejmě pyramidu hledal málokdo, jedna tu ale přeci jen stojí. Je 25 metrů vysoká, má čtyři stupňovité stěny a svým tvarem se nejvíce podobá mezoamerickým pyramidám v Mexiku, přestože geologicky má mnohem blíže Egyptu.
Stavba se nachází na Araratské plošině v oblasti, kde už mnoho let probíhají rozsáhlé archeologické výzkumy. Ty se ale zaměřují převážně na přilehlé historické město Dvin ze 4. století, které bývalo arménskou metropolí a centrem obchodu.
Kopec, který se nad nalezištěm tyčí, zůstává dlouho bez povšimnutí, ačkoliv je nad slunce jasné, že nejde o obyčejný kopec. Je veřejným tajemstvím, že se pod letitými nánosy písku a prachu zcela jistě ukrývá člověkem vybudovaná umělá struktura.
Zádrhel je na straně arménské vlády, která stále nechce svolit k průzkumu objektu, pročež pyramidy zůstává dlouhá léta oficiálně neobjevená.
Krok kupředu se podaří učinit teprve v roce 2017, kdy se vědci z Ústavu archeologie a etnografie Národní akademie věd Arménské republiky spojí s týmem amerických výzkumníků. Během vykopávek na místě dojdou k závěru, který nikoho nepřekvapí.
Jde o skutečnou pyramidu! Proč ale výzkum místa tak vázne?
Zakázaný výzkum
Poté, co arménský tisk hrdě ohlásí nejnovější objevy se ale kolem pyramidy znovu rozhostí ticho. Zda výzkum stále probíhá nebo byl opět utlumen, není jasné. Je snad v něčím zájmu, aby stavba zůstala neodkrytá?
Je možné, že k oficiálnímu výzkumu došlo stejně jen proto, že již nebylo co skrývat. Ještě před příchodem archeologů z arménské akademie věd totiž bylo dlouhodobé podezření potvrzeno někým jiným.
„Před několika lety byly na vrcholu tohoto umělého kopce provedeny nelegální vykopávky, během nichž pod povrchem našli kamennou konstrukci,“ uvádí britský spisovatel a novinář Graham Hancock (*1950).
„A co víc, pár kilometrů od pyramidy, v troskách starověkého města Dvin, se nachází kámen s rytinou pyramidy, což jasně dokazuje, že nebyla vždy pokryta pískem,“ dodává.
Hancock je toho názoru, že pyramida byla záměrně skryta proto, že představovala symbol starověkého náboženství. Přestože není jasné, jaká kultura pyramidu vybudovala, vzpomínka na ni měla po příchodu křesťanství zmizet.
Bunkr pro celé město
„Když Arménie přijala křesťanství jako své oficiální náboženství, zbytky starověké víry byly zničeny nebo skryty. Pyramida jako symbol starověkého kultu byla pravděpodobně jednoduše pokryta pískem a přestrojena za přírodní kopec,“ uvažuje Hancock.
A protože do odkrývání pyramidy a toho, co se v jejím nitru nachází, se nikdo příliš nehrne, mohou archeologové pouze hádat.
Jedna z prvních hypotéz pracuje s domněnkou, že stavba vzniká za účelem poskytnutí ochrany obyvatelům zdejšího sídliště v případě nepřátelského útoku.
Během americko-arménských vykopávek jsou v okolí pyramidy skutečně objeveny četné artefakty z dob neolitu včetně hliněných nádob, kamenných a kostěných nástrojů a uměleckých děl.
Nejstarší nález je podle šéfa výzkumu Pavla Avetisyana asi 6000 let starý, což znamená, že území v blízkosti pyramidy bylo dlouhodobě obydleno a v určitém okamžiku zřejmě vzniká potřeba vybudovat jakési bezpečné místo, kam by bylo možné se uchýlit.
Je pyramida jedním z prvních válečných krytů? Pokud by se teorie potvrdila, šlo by zřejmě o velice neobvyklé využití takové stavby.