Budoucnost bude patřit víceúčelovým senzorům, které budeme nosit přímo na svém těle, a využijeme je pro nejrůznější účely od monitorování vitální funkcí těla a až po nové způsoby interakce s počítačem.

Podobné zařízení však nemusí být drahé. Vyrobit je ho možné i z běžně dostupných materiálů pro domácnost.

Vědci ze saúdskoarabské King Abdullah University of Science and Technology použili při vývoji svého nízkonákladového senzoru každodenní materiály z kuchyňské zásuvky, jako je hliníková folie, lepící papírky, houby nebo páska.

Senzor, který pojmenovali papírová kůže, dokáže detekovat vnější podněty, včetně hmatu, tlaku, teploty, kyselosti a vlhkosti. Podobně jako jiné v současnosti vyvíjené umělé kůže do sebe integruje celou řadu funkcí, ale za pomocí levných materiálů.

Podle týmu stačilo využít určité vlastnosti materiálů, jako je pórovitost, absorpce, pružnost a rozměry. Lepící papírky posloužili k detekci vlhkosti, zatímco jejich zabarvení obyčejnou tužkou umožnilo odhalit kyselost.

Houby a utěrky posloužili k detekci tlaku a hliníková folie k detekci pohybu.

Všechny tyto domácí potřeby byly integrovány do papírové platformy, která byla následně připojena k zařízení schopnému detekovat změny elektrické vodivosti v souladu s vnějšími podněty.

Zvyšování hladiny vlhkosti například zvyšovalo schopnost platformy ukládat elektrický náboj a tím i její kapacitu. Vystavení senzoru kyselému roztoku zvýšilo odolnost senzoru, zatímco alkalický roztok jí snížil. Změny napětí však vyvolali i změny teplot.

Přiblížení prstu blíže k platformě pak narušilo její elektromagnetické pole a snížilo její kapacitu.

Než se plně autonomní, flexibilní a multifunkční smyslová platforma stane komerčně dostupnou, je však nutné ještě překonat některé problémy. Je třeba dořešit bezdrátové propojení s papírovou kůži.

Nutné jsou i zkoušky spolehlivost, které posoudí, jaká je životnost senzoru a jaký je jeho výkon v náročných podmínkách, kdy dochází k častému ohýbání.