Vyprahlá půda, skrze kterou se čas od času prožene písečná bouře. Modrá obloha a všudypřítomný prach. Takovou tvář má oblast v Novém Mexiku, ve které se rozkládá jedno z nejpozoruhodnějších míst severní Ameriky.
Kaňon Chaco má za sebou pestrou minulost, ve které nechybí mnohá tajemství. Co se zde před stovkami let odehrávalo?
Cesta tam je úmornou zkušeností obnášející drkotání po prašné silnici, zatímco se do rozpálených plechů auta opírají žhavé paprsky slunce.
V oblacích zvířeného prachu se projíždí směrem k náhorním planinám, na kterých se nacházejí jedny z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na světě. Jedno z nich se rozkládá i v 19 kilometrů dlouhém a přes kilometr a půl širokém kaňonu Chaco.
Národní park financovaný z federálního rozpočtu je i přes svou obtížnou dostupnost oblíbeným cílem turistů a lovců záhad, kteří touží alespoň nahlédnout do tajemného světa dávného indiánského národa Anasaziů.
Právě ti totiž v kaňonu žili a právě oni tam také za velmi podivných okolností vybudovali nevídanou síť kamenných staveb. Ale zpátky na začátek: Kam až sahá historie této legendami opředené lokality?
Náhlý pokrok
Oblast čtyř rohů, tedy místo, kde se potkávají dnešní státy Nové Mexiko, Colorado, Arizona a Utah, je dodnes spojena s legendou o dávných bozích, kteří sestoupili na zem v jakýchsi „šípech z blesků“, aby přinesli život.
Věřili tomu především Anasaziové, kteří se v oblasti začínají objevovat v 10. století. Odkud přišli, není dnešním badatelům jasné, pravděpodobně se vyvinuli z původních primitivních lidí obývajících zdejší kraje.
O to podivnější ale je, že s nástupem této nové kultury dochází k obrovskému pokroku ve všech oblastech.
„V dobách, kdy prostí lidé v Evropě žili v primitivních chatrčích vyrobených ze dřeva a došků, bydleli obyvatelé kaňonu Chaco v důmyslných městských komplexech, vybudovaných z kamenů,“ uvádí ve své knize o tomto národě česká autorka Magdalena Zachardová. Co všechno Anasaziové v kaňonu postavili?
Nevídané stavby
Několik propracovaných osad s mnoha kamennými stavbami, dlouhé a široké silnice nejasného významu nebo ohromující a neuvěřitelně rozlehlé domy – tzv. puebla. To všechno Anasaziové budují.
Například pueblo Bonito, jehož pozůstatky lze stále v kaňonu spatřit, má na konci 12. století až 650 místností! Mnozí badatelé upozorňují, že až do roku 1870, kdy se začíná s moderní výstavbou, se jim co do velikosti na území Spojených států nic nevyrovná.
Jenže u stavitelství výčet záhad nekončí. Anasaziové udivují také propracovanou mytologií a množstvím tajuplných rituálních míst, z nichž mnohá jsou právě v tomto slavném kaňonu.
Tím nejslavnějším je bezesporu posvátný prostor zřízený na vrcholku hory Fajada Butte (v překladu Sluneční dýka). Archeologové tam našli řadu nálezů naznačujících, že místo sloužilo nejen k uctívání bohů, ale i jako astronomická laboratoř.
Svědčí o tom například jeskynní malba vytvořená tak, že na ni sluneční svit proniká přesně jen v den zimního slunovratu.
Kam odešli?
Mnozí badatelé upozorňují, že u Anasaziů mělo vše svůj dokonalý smysl. Podle senzibilů jsou navíc jejich mystická místa nabitá pozitivní energií a silnou energetickou aktivitu mají vykazovat i jimi často vytvářené symboly spirál. Znovu tak vyvstává otázka:
Jak tohle všechno dokázali? Záhadologové specializující se na teorie o dávných mimozemšťanech mají v tomto směru jasno. Anasaziové prý byli jedním z národů, které kontaktovali lidé z hvězd.
Osídlení v kaňonu Chaco pak mělo – alespoň dle dávné legendy – vzniknout na příkaz jakéhosi cizince, který s pomocí temných sil získal kontrolu nad přírodou. Působení národa v oblasti však nemá dlouhého trvání.
Na začátku 13. století se kaňon vylidňuje a Anasaziové záhadně mizí. „Dosud nebylo úplně vysvětleno, co se nimi vlastně stalo. Podle některých hypotéz jsou to předkové dnešních kmenů Hopiů a Zuniů,“ uvádí český záhadolog Libor Čermák.
Odešel snad národ na nebe za svými bohy, jak tvrdí legendy? Nebo kaňon opustil kvůli nějaké přírodní katastrofě?