Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Tajnosti hradu Karlštejna – Co nevíte o našem nejznámějším hradu?

Jeden z nejvýznamnějších českých hradů – Karlštejn – stojí kousek za Prahou již téměř sedm set let.

Za tu dobu viděl a zažil mnohé, od svého zakladatele krále a císaře svaté říše římské Karla IV.přes husitská vojska, která se ho marně pokusila dobýt, švédská vojska, kterým se hrad na konci třicetileté války téměř dobýt podařilo, až po miliony turistů, kteří hrad v průběhu staletí navštívili.

Monumentální stavba dodnes ukrývá mnohá tajemství, která se stále nepodařilo rozklíčovat. Kdo byl vlastně architektem celého hradu? A jak to, že se husitům ani po několikaměsíčním obléhání nepodařilo obranu hradu prolomit?

A co ženy, o kterých z Noci na Karlštejně víme, že na hrad nesměly? Bylo to opravdu tak?

Byl hrad vůbec vybudován za císaře Karla?

Tajemství hradního architekta nejspíš zůstane záhadou navěky, protože se nedochovaly dobové plány hradu. Proč? To taktéž nikdo neví.

S největší pravděpodobností je nechal zničit sám Karel IV. Hrad se totiž stal pokladnicí korunovačních klenotů a panovník si nemohl dovolit, že by hrad snad někdo odhalil.

Jeho poloha byla přísně střeženým tajemstvím a dodnes, když se ke Karlštejnu vydáte od vlakového nádraží, ho až do poslední chvíle neuvidíte, je totiž chytře ukryt mezi okolními kopci.

Neční tak do výše, jak bylo pro středověké hrady typické, a už jen tím je velmi specifický.

V odborných kruzích se v souvislosti s Karlštejnem často skloňuje jméno Matyáše z Arassu, který pobýval na Karlově dvoře a byl jeho oblíbeným architektem, bohužel se jedná pouze o spekulace.

Nabízí se také řešení, že stavba hradu vůbec nezačala za vlády Karla, ale již za jeho otce Jana Lucemburského.

Pokud by totiž byla stavba skutečně zahájena roku 1348, jak se můžeme dočíst v kronice Václava Hájka z Libočan, byl by monumentální hrad vystavěn za pouhých sedmnáct let.

To se zdá být téměř neuvěřitelné vzhledem k tomu, že všechen materiál musel být na takzvanou Kněží horu, na níž hrad stojí, vytažen buď ručně, nebo za pomoci hospodářských zvířat.

Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.
Bohužel se nedochovaly původní plány stavby.

Nešťastní kutnohorští havíři

Co už ovšem spekulací není, je záhada karlštejnské studny. Ta, ač je téměř osmdesát metrů hluboká, neobsahuje žádný pramen. Karel IV. se však nechtěl vzdát strategického místa, kde hrad nechal vystavět, a rozhodl proto, že se tento problém vyřeší alternativně.

U paty studny nechal vyhloubit tunel, jakousi štolu, která takzvanou studniční věž propojovala s Budňanským potokem, který pod hradem teče dodnes. Studna tedy nefungovala jako studna, ale spíše jako obrovská cisterna, do níž vodu přiváděl právě tento potok.

Samozřejmě se jednalo o přísně střežené tajemství – kdyby se prozradilo, že pevnost ukrývající korunovační klenoty, svaté relikvie, vzácné obrazy a další poklady nemá něco tak zásadního, jako vlastní přívod pitné vody, nebylo by nic jednoduššího než vodu v potoce otrávit, počkat, až posádka padne, a hrad dobýt.

Říká se proto, že Karel IV. nechal všechny kutnohorské havíře, kteří studnu hloubili, pobít, aby si tajemství karlštejnské vody vzali s sebou do hrobu.

Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.
Do hradniční studny musela být voda přiváděna z blízkého potoka.

Neúspěšná obléhání

Ukrytí hradu mezi okolními kopci prý přidělalo mnohé vrásky na čele i husitským vojákům, které vedl nezkušený synovec litevského velkoknížete, Zikmund Korybutovič. Hovoří se o tom, že vojsko hrad nejdříve dvakrát přešlo, a nalezlo ho až napotřetí.

Zde se ukazuje, jak se výhodné umístění Karlštejn může velmi rychle proměnit v zásadní nevýhodu, protože v okamžiku, kdy se husitům podařilo ho nalézt, bylo velmi jednoduché ho obklíčit tím, že se usídlili na okolních kopcích.

Obléhání trvalo půl roku, od května do listopadu a dodnes není jasné proč husité své snahy nakonec vzdali a odtáhli, aniž by se hradu vůbec dotkli. Říká se, že vyhladovělá hradní posádka neviděla jiné východisko než husity převést.

Zabili posledního kozla, „oblékli“ ho do srnčí kůže a k husitským velitelům vyslali posla s tímto darem.

Vymysleli si lest – na hradě se prý ženil jeden z členů posádky a chtěli mu vystrojit hostinu, proto obléhající vojáky požádali o přerušení obléhání a jako dar jim poslali právě přestrojeného kozla.

Ač v hradě už téměř umírali hlady, celou noc hlaholili a veselili se, aby se zdálo, že veselí je v plném proudu.

Husité, když to viděli, usoudili, že pod hradem musí být tajná chodba, díky které si hradní obyvatelé obstarávají zásoby, a s nepořízenou odtáhli zpět do Prahy.

Naproti tomu Švédové byli výrazně úspěšnější, na konci třicetileté války dobyli velkou část hradu, ale přesto jim do rukou nepadl celý.

Vzhledem k lepšímu vybavení švédské armády a také k tomu, že v polovině 17. století už Karlštejn nebyl pro panovnický rod tak důležitý, se jim podařilo proniknout do valné většiny stavby. Jediná část, která jim odolala byla Velká věž.

Není přesně jasné, z jakého důvodu, ale připisuje se to jednak samotné konstrukci hradu – byl stavěn jako série tří jednotlivých pevností, aby se mohl v případě potřeby bránit i odříznutý od zbytku hradu, a jednak tomu, že Švédové byli odvoláni do Prahy, aby pokračovali v plenění právě tam.

Hrad byl sice v dezolátním stavu, avšak i toto obléhání přestál, kaple svatého Kříže tak nikým nikdy nebyla dobyta, a nejspíš i proto se v ní dodnes zachovaly původní obrazy z dílny mistra Theodorika, které představují největší sbírku gotického nástěnného umění na světě.

Pokud by se do Velké věže Švédové dostali, všechny poklady, které se dodnes dochovaly by pravděpodobně nebyly zachovány na našem území, ale byly by vystaveny ve Švédsku spolu s další válečnou kořistí z dob třicetileté války.

Dobyvatelé často nemohli hrad najít.
Dobyvatelé často nemohli hrad najít.

Jak to bylo se ženami?

Podle notoricky známého muzikálu Noc na Karlštejně známe příběh o tom, jak čtvrtá manželka Karla IV., Eliška (či Alžběta) Pomořanská, tajně trávila čas na hradě přesto, že její muž zakázal přístup všem ženám do hradu.

Jenže realita je odlišná. Ženy na hrad směly, omezení se podle dobových dokumentů vztahovalo pouze na velkou věž, kde, podle jednoho z výnosů „muži se ženami na lože uléhati nesmějí, i kdyby manželkami jejich byly“. Tento zákaz je velmi jednoduše vysvětlitelný.

Velká věž nejen, že ukrývá Kapli svatého Kříže, nejposvátnější prostoru celého hradu, ale zároveň v ní v dobách středověkých bývala i zbrojnice a strážnice.

Muži tedy měli dávat pozor na dění na okolních kopcích a neměli se rozptylovat pozorností žen. Tento dokument nalezl prý v 19. století Jaroslav Vrchlický, a to předtím, než napsal své dílo Noc na Karlštejně.

Možná záměrně ho špatně interpretoval, a tato falešná informace v návštěvnících hradu rezonuje dále a nezřídka je možné na prohlídkách zaslechnout dotaz, jak to tedy vlastně bylo s těmi ženami.

Aby bylo úplně jasné, že ženy přístup na Karlštejn měly povolen od samotného počátku, se stačí podívat na uspořádání takzvaného císařského paláce.

Jeho druhé patro ukrývá soukromé pokoje císaře, ať už se jedná o ložnici, audienční síň, či sál předků, ale patro třetí patřívalo právě manželce a její družině.

Dodnes jsou v ložnici panovníka nenápadné dveře, za nimiž je točité schodiště, které ústí přímo do ložnice, která patřívala královně.

Také se ví, že Eliška Pomořanská byla na hradě, když Jan Očko z Vlašimi, druhý pražský arcibiskup, vysvěcoval kapli svatého kříže. Zastoupila svého muže, který byl v té době na své poslední korunovační cestě.

Bílá paní karlštejnská

Karlštejn má i svou bílou paní. Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV., Johana Bavorská, která za zdmi hradu Karlštejna nalezla smrt.

Dodnes není jasné, za jakých okolností zemřela, ale nejpravděpodobněji se jeví to, že byla roztrhána loveckými psy svého manžela.

Říká se, že na Silvestra roku 1386 měla noční můru a vydala se z takzvaného fraucimoru, tedy patra, které bylo určeno pro ni a její družinu, po soukromém schodišti dolů do ložnice svého manžela.

Ten v tu chvíli spal, znaven lovem a vínem, kterému prý vášnivě holdoval, a toho, že se otevřely dveře od schodiště, si nevšiml.

Jeho psi, vycvičení bránit svého pána, okamžitě zavětřili někoho, kdo se v místnosti neměl nacházet, na Johanu zaútočili, sotva vstoupila do místnosti, a prokousli jí hrdlo.

Václav svou mrtvou ženu objevil až druhého dne ráno a od té doby hrad Karlštejn neměl příliš v oblibě. Johančina duše prý dodnes po hradě, kde nalezla svou smrt, obchází…

Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Podle legend se na hradě zjevuje první manželka Václava IV, Johana Bavorská.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Děsili Vikingové křesťany nahotou?
„Je tomu skoro 350 let, co jsme my a naši praotcové osídlili tuto nádhernou zemi, ale nikdy předtím nedocházelo k takovému teroru, jakému my nyní čelíme ze strany pohanů,“ pohoršuje se středověký vzdělanec Alcuin z Yorku…V roce 793 zaútočili na klášter Lindisfarne u anglických břehů Vikingové.   Severští bojovníci z oblasti dnešní Skandinávie se zjevují […]
Utápěl Toulouse-Lautrec svůj komplex v absintu?
Pařížský Moulin Rouge hučí jako úl. Ve vzduchu je cítit směs kouře, alkoholu a parfémů. V rohu, trochu bokem od ostatních, posedává malý shrbený mužík s kulatými brýlemi a velikým nosem. V jedné ruce svírá skicák, ve druhé skleničku absintu.   Francouzský malíř a potomek starého aristokratického rodu Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901)  trpí od narození celou škálou nejrůznějších […]
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet.   S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen 1861, když bukovinskému metropolitovi Evženu Hackmannovi (†1873) předloží první […]
Knihu o lovu stvořil Pyrenejský lev
Jelen je nejšlechetnější z lovných zvířat a jeho lov je vyhrazen pouze králům a šlechtě. Naopak poddaní smějí lovit jen škodnou – tedy vlka či lišku – nebo do pastí chytat tažné a drobné ptactvo. I toto doporučení zmiňuje překrásná Kniha o lovu od Gastona Phébuse, která je ale mnohem víc než jen příručkou pro […]
Zajímavosti
Sam Altman: Muž, který vypustil džina z lahve
Novináři se předhánějí v katastrofických scénářích. Objevují předpovědi, které slibují milionům lidí, že umělá inteligence ohrozí jejich práci. Mění se práce učitelů, copywriterů i žurnalistů samotných. A to vše, s trochou nadsázky, kvůli jednomu muži.   Narozeninová party je v plném proudu. Dort s osmi svíčkami vzbudí velký potlesk a malý Samuel Harris Altman (*1985) ze St. Louis v […]
Modrá díra: Přírodní zázrak i smrtící past
Na moři patří k nejfotogeničtějším útvarům. Vznikají nejčastěji zřícením stropu jeskyní ve vápencovém podloží nebo korálových ostrůvcích. Rodí se už v době ledové, kdy je hladina moří o 100 metrů nižší a vápencový terén v klidu ohlodává eroze. Když pak hladina opět stoupne, dojde k propadu oslabených stropů a následnému zatopení dutin. Jaké jsou ty […]
Kimono: Ta nejlepší mohou stát miliony!
Původně slovo kimono znamená „něco na sebe“, prostě oblečení, později se začne užívat pro konkrétní typ tradičního oděvu. Rovně střižené roucho ve tvaru T, sahající ke kotníkům, opatřené límcem a širokými rukávy, které se utahuje kolem těla pomocí dlouhého pásu zvaného obi. Tradičně je z hedvábí nebo saténu, byť ty levnější dnes bývají i ze […]
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví  přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes […]
Záhady a napětí
Podivná Dubčekova smrt: Skutečně šlo jen o nehodu?
Alexander Dubček (1921–1992) je jedním z nejznámějších československých politiků 20. století. Mezinárodní veřejnost si ho pamatuje jako tvář Pražského jara, období politického uvolnění v roce 1968, kdy se pokouší prosadit takzvaný „socialismus s lidskou tváří“. Život známého politika končí náhle v roce 1992. Skutečně šlo jen o tragickou nehodu?   Dubčekův politický vzestup začíná po druhé […]
Tajemství hory Velíz: Boj pohanství s křesťanstvím?
Magický kopec u Křivoklátu možná ukrývá bránu mezi světy. Na hoře Velíz se podle legend setkávaly dvě víry – pohanský kult a nastupující křesťanství. Dodnes zde stojí zbytky románské kaple a pod jejími základy údajně leží pohanské obětiště. A co znamenají podivné ohně objevující se za letních nocí?   Na první pohled nenápadný kopec leží […]
Agresivní a útočná lukwata: Co se skrývá pod hladinou Viktoriina jezera?
V oblasti afrického Viktoriina jezera je stále živý příběh o vodní příšeře. Říká se jí lukwata. Folklorní příběhy ji popisují jako útočného agresivního tvora, který se nerozpakuje napadnout menší čluny na jezerní hladině. Je to jen báje, nebo se jedná o jedno z posledních velkých tajemství Afriky?   Pod vodou se k pobřeží blíží zlověstný stín. […]
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Bydlení s pocitem volnosti mořeplavců
rezidenceonline.cz
Bydlení s pocitem volnosti mořeplavců
Skalnaté pobřeží Indického oceánu inspirovalo tvůrce ze studia SAOTA k vytvoření rezidence, jež svým tvaroslovím i použitými materiály ctí krásu tamější neporušené přírody. Fascinující luxus, sochařská dokonalost, strohost interiéru 3. tisíciletí – to vše nás napadá, když vstupujeme do rezidence vybudované na skalním útesu na pobřeží Indického oceánu. Panenský pozemek v zátoce nazvané prostě Cove
Tajemství agrosymbolů: Od jednoduchých kruhů ke složitým systémům
enigmaplus.cz
Tajemství agrosymbolů: Od jednoduchých kruhů ke složitým systémům
V 70. letech minulého století začínají lidé monitorovat agrosymboly. Tehdy jsou v polích zaznamenávány především jednoduché útvary ve tvaru kruhu nebo elipsy. Z nich se však agrosymboly postupem ča
Faraoni v oáze Fajjúm: Vybudovali tu i obří labyrint?
historyplus.cz
Faraoni v oáze Fajjúm: Vybudovali tu i obří labyrint?
Faraon se rozhlíží po okolí a kochá se výhledem na oázu Fajjúm. To, co zde spolu s předky dokázali vybudovat, je neskutečná nádhera. Nejenom pozlátko je však důležité. Zdejší půda navíc dokáže zasytit hodně hladových krků, a to ještě mnoho let po Amenemhetově smrti.   Nezkrotný Nil každoročně ukazuje svou sílu. Rozbouřené vody se nezastaví
Pohanková mouka se hodí na leccos
panidomu.cz
Pohanková mouka se hodí na leccos
Možná jste jí ještě nedali šanci, ne proto, že byste nechtěli, ale prostě nevíte, co s ní. Ono není divu, na trhu s moukami roztrhl pytel a vyznat se v nich úplně lehké není. Ale vyzkoušet pohankovou mouku smysl má, protože kromě skoro všestranného použití má i další výhody. Například zdravotní. *Má nízký glykemický index, což znamená, že
Žárlivost mi ničí štěstí!
skutecnepribehy.cz
Žárlivost mi ničí štěstí!
Znaly jsme se od školy a byly jsme kamarádky na život a na smrt. Nikdy by mě nenapadlo, že mi nepřeje můj kousek štěstí. Seděly jsme spolu od základky a hned jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Protože měla přísné rodiče, kteří ji nikam nechtěli pouštět, dělala jsem jí často alibi. Udělala ze mě spolupachatele Když jednou moji
Aplikace Molecula usnadní orientaci v lécích
iluxus.cz
Aplikace Molecula usnadní orientaci v lécích
Česká technologická skupina Channel Lab uvádí na trh aplikaci Molecula. Nástroj má usnadnit užívání a dávkování léků v rodině, ohlídá i nežádoucí interakce. Brzy nabídne i kontrolu kvality potravinový
Batáty jako zdravá mňamka na talíři
tisicereceptu.cz
Batáty jako zdravá mňamka na talíři
Určitě jste je v některém obchodě už zahlédli. Nevypadají zase tak lákavě, ale možná, až je vyzkoušíte, nebudete litovat. Sladké brambory (povijnice batátová) pocházejí ze Střední Ameriky z oblasti
Melounový džem
nejsemsama.cz
Melounový džem
Džem z vodního melounu je netradiční pochutinou, která překvapí svou skvělou chutí. K zavařování je nejvhodnější ještě nedozrálý meloun. Potřebujete: ✿ 2 kg melounové dužiny ✿ 400 g třtinového cukru ✿ 2 citrony ✿ 4 balení ovocného pektinu ✿ hrst malin 1. Z melounu vydlabejte dužinu, zbavte ji jadérek a nakrájejte na menší kousky. Odvažte 2 kg, dejte je do
Sicílie, tam se žije!
epochanacestach.cz
Sicílie, tam se žije!
Láká vás vyrazit na Sicílii? Už staří Římané věřili, že právě tam, v jícnu sopky Etny, bydlí bůh ohně – kovář Vulcanus. Buší do kovadliny a tím vyvolává zemětřesení, které pak zase utišuje. Udělejte si sem výlet a přesvědčte se na vlastní oči. Navzdory občasným otřesům země se na Sicílii výborně uchovaly starověké antické památky. Třeba
Proč je rakovina srdce naštěstí velmi vzácná?
21stoleti.cz
Proč je rakovina srdce naštěstí velmi vzácná?
Rakovina se může vyvinout kdekoliv v těle, protože každá tkáň či orgán se skládá z miliard buněk a jejich nekontrolovatelným dělením může dojít k rozvoji rakovinného bujení. Existují však části těla,
Obrat a veselka Pawlowské na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Obrat a veselka Pawlowské na spadnutí?
Platí snad i v tomto případě rčení „každé zlo k něčemu dobré“? Spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská (70) bojuje s obrovskými zdravotními problémy. Nyní dokonce má být závislá na kyslíkové ma
Tradwifes: Návrat „dokonalých“ hospodyněk aneb Nový trend, který ovládl sociální sítě
epochaplus.cz
Tradwifes: Návrat „dokonalých“ hospodyněk aneb Nový trend, který ovládl sociální sítě
Na sociálních sítích, především TikToku, se šíří trend, který velebí roli tradiční manželky. Ta se stará o domácnost, děti a manžela, vaření a uklízení ji dokonale naplňují, a ještě přitom perfektně vypadá. Fenomén vyvolává obdiv milionů sledujících, stejně jako kritiku. Dorazí i k nám do České republiky, nebo je jeho podstata příliš vzdálená naší realitě?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz