V mytologii nalezneme zmínky o tajemných ještěřích monstrech, která tehdejší lidé považují za draky! Podobná nestvůra měla být spatřena i před několika staletími na Slovensku. O co šlo? A mohou být legendy o dracíh alespoň z části založené na skutečnosti?
Velké ještěří monstrum přelétává louku na úpatí Nízkých Tater. Za chvíli pod sebou zahlédne stádo pasoucích se ovcí. Strašlivá bestie se snese dolů a do svých pařátů uchopí jedno z bezbranných zvířat.
Poté zamává rozměrnými blanitými křídly a vznese se nad vrcholky slovenských velehor. A za necelou hodinu drak dorazí do doupěte – jeskyně v jednom z tatranských údolí.
Občas prý létající netvor napadá i nebohé horaly z Liptova (region v okolí Liptovského Mikuláše – pozn.red.).
Jak vše dopadne? Podle pověsti učiní konec jeho řáděni statečný mládenec Damián. Draka prý vyláká lstí ven z úkrytu a pak ho nemilosrdně zabije! Od těch dob je prý „dračí“ údolí pojmenováno po odvážném hrdinovi jako Demänovská dolina.
Nad pověstmi lze mávnout rukou jako nad báchorkami. Co když ale mají přeci jen nějaký reálný základ?
Zřítil se vrchol Slavkovského štítu?
„5. a 6. srpna 1662, Spiš. V Tatrách bylo tak velké zemětřesení, že se velká skála, nebo vlastně hora zřítila, a rozbila se na balvany.
Mnohé hory to též porušilo a vzniklo i nové jezero,“ začíná překlad popisu událostí, zaznamenaných ve Spišské nebo Levočské kronice rychtářem ve slovenské Levoči a dějepiscem Gasparem Hainem (1632–1687).
Německy píšící humanista, žijící v 17. století, je většinou historiků považován za velice věrohodný zdroj informací. Jím uváděné údaje téměř vždy souhlasí s jinými prameny. Jak lze tedy objasnit šokující pokračování informací ze Spišské nebo Levočské kroniky?
Hainovy záznamy se totiž kromě popisu zemětřesení a zřícení vrcholu Slavkovského štítu (Vysoké Tatry) zmiňují o další události. O události, která má podle vědců patřit do říše pohádek. Jaké poselství nám dávno zesnulý kronikář zanechal?
Drak ze štrbského kostela!
„Ukázal se i živý drak. Seděl v opuštěném štrbském kostele, kde ho bylo možné několik dnů spatřit. Nikdo se však k němu neodvážil přiblížit a nakonec zahynul,“ pokračuje šokující vyprávění vzdělaného muže z Levoče. Jak něco takového vysvětlit?
Autor dále v kronice píše, že netvor měl předtím přelétat nad Tatrami. Mohlo se snad jednat o meteorit, kometu, nebo jiné přírodní těleso, které tehdy lidé považovali za nadpřirozený úkaz? A mohl ho slovenský kronikář zaměnit za údajně mytologickou bytost – draka?
Jenže jak lze v tom případě objasnit detaily uvádějící, že údajný drak „seděl…a nakonec zahynul“? Setkali se tedy venkované ze Štrby (obec v současném okrese Poprad–pozn. red.) s neznámým, děsivým a živým tvorem? Ale co byl zač?
Nabízí vysvětlení kosti?
„Určité, přestože značně neuspokojivé vysvětlení by mohly poskytnout fosilní nálezy.
Ve staletích, která předcházela vědecké poznatky z paleontologie, takový účel mohly plnit objevy zkamenělých koster dinosaurů,“ uvádí možné objasnění tatranského „draka“ známý slovenský spisovatel Miloš Jesenský (*1971).
Mohly být kosti dávno vyhynulých dinosaurů považovány našimi předky za důkaz o existenci draků? A byly na jejich základě vytvořeny pověsti o obludách sužujících lidstvo? Vždyť příběhy o těchto netvorech nalezneme od Evropy, přes Ameriku, až po východní Asii!
Navíc v období asi před 200 miliony lety žije na území země pod Tatrami dinosaurus Coelurosaurus tatranský. Šlo o asi čtyři metry dlouhého ještěra s malou hlavou a špičatými zuby.
Že by nálezy kostí této dravé bestie stály za zkazkami o slovenských dracích? Anebo – i když to zní bláznivě – se naši předci občas setkali s dnešní vědě neznámými zvířaty, kteří však nepřežili až do našich dob? Snad dokonce přímo s dinosaury?