Ve Velké Británii se roku 1887 mohutně oslavuje. Královna Viktorie je u moci už 50 let. Aby se nezapomínalo na to, že je od roku 1876 i první císařovnou Indie, vyžádá si na oslavy dva služebníky z této země.

Jedním z nich je 24letý úředník Abdul Karim (1863–1909), který hned při prvním setkání udělá na panovnici velký dojem. „Je velmi šarmantní,“ svěří Viktorie (1819–1901) svému deníku.

Rozhodne se, že galantního mladíka zpátky domů jen tak „nepustí“. Pozve ho do Buckinghamského paláce – svého londýnského sídla –, aby rozšířil řady jejích sloužících.

Pořád spolu

Abdul si brzy výrazně polepší. Přestává být jen „obyčejným sluhou“, s královnou tráví stále víc času. Nebude to dlouho trvat a Viktorie udělá z charismatického Inda svého pobočníka.

Váží si jeho inteligence a nechává si od něj radit i v politických záležitostech. Bere ho s sebou na nejrůznější ceremonie či zahraniční cesty.

Kritiku odmítá

Řekl jí, že by se chtěl nastálo vrátit do Indie. Prý se mu stýská po příbuzných a rodné zemi. Pro Viktorii je to děsivá představa. Raději pozve Abdulovu manželku i další členy jeho rodiny do Británie. Jen tím proti sobě rozdmýchá novou vlnu kritiky.

Královské rodině ani bělošskému služebnictvu se její blízký vztah s indickým mladíkem už dlouho nelíbí. Šušká se dokonce, že jsou milenci! To ale současní historikové – už jen vzhledem k jejich velkému věkovému rozdílu – vesměs odmítají. Každopádně Viktorie je tvrdohlavá a Abdul po jejím boku zůstane.

Pálí dopisy

Viktorie umírá. „Chci, aby byl ve smutečním průvodu,“ požádá na smrtelné posteli svoji rodinu. Vyhoví jí, Abdul dokonce jako jeden z posledních smí před uzavřením rakve pohlédnout na královnino tělo. Pak už se ale s tím „indickým přivandrovalcem“ nikdo nemazlí.

Viktoriin syn a nový britský král Edward VII. (1841–1910) nařídí Abdulovi a jeho rodině, aby se v tichosti vrátili do Indie. Následně se pokusí zahladit všechny stopy po skandálním vztahu.

Korespondence mezi jeho matkou a Abdulem je spálena a mladíkovy obrazy, které vznikly na Viktoriinu objednávku, jsou zničeny.

(Zdroj: HISTORY revue)