Proč někdo začíná se sexem dřív a někdo později? Na začátek pohlavního života má vliv celá řada faktorů. Nová studie britských vědců však prokázala, že podstatnou roli v tom hraje i to, co si každý z nás nese ve své genetické výbavě.

Vědci z britské University of Cambridge porovnávali lidský genom více než 380 tisíc lidí, z čehož třetina byli Britové, se statistikami prvního sexuálního zážitku. Objevili přitom 38 různých genů, které jsou spojeny nejen s věkem při prvního sexu, ale i se začátkem puberty, s věkem při narození prvního dítěte nebo počtem sexuálních partnerů.

Vliv genetiky přitom není vůbec zanedbatelný.  Na zahájení sexuálního života se podle zjištění britských vědců geny podílí z 25 procent, zatímco zbytek připadá na víru, rodinnou výchovu a další sociální faktory.

Nejsilnější vliv na zahájení sexuálního života byl pozorován u genu CADM2, který kontroluje mozkovou aktivitu a buněčná spojení. Jeho genetická varianta způsobuje sklon k riskování a byla rovněž spojena s předčasným startem sexuálního života.

Sklon k riskování způsobuje, že si tito lidé nepřipouštějí možné důsledky svého chování. Proto nejen, že začínají se sexuálním životem dříve, ale jsou i v sexu nezodpovědnější a také mívají větší počet sexuálních partnerů a také vyšší počet dětí. Spojitost s počtem dětí, které žena má, byla rovněž nalezena u genu ESR1.

Sklon k podrážděnosti pak byl spojen s genem MSRA, který mají lidé, kteří přišli o panenství později, než je průměr.

Vědci zmiňují i jinou genetickou variantu, která způsobuje pozdější začátek sexuálního života a která se zdá být spojená s rusými vlasy u mužů i žen. Zajímavé přitom je, že stejný efekt byl pozorován u žen s pihami, ale u mužů s pihami to neplatí.