Někdy za vlády faraonů 16. dynastie, na vrcholu času krétského Knossu, v době, kdy se doba bronzová podobala spíš zlaté éře starověku, nastane katastrofa biblických rozměrů. Probudí se sopka Théra…
Země se začne chvět. Ostrov Théra na rozhraní Egejského a Krétského moře roztřese skály, rozvlní vodu a poničí všechny osady na ostrově včetně vesnice Akrotiri s 56 domy. Když otřesy ustanou, lidé se vrátí. Do domů, pro věci, opravit rozbité…
Jenže za pár hodin začne z nebe sněžit popel, prach a jedovaté plyny. Za pár dní, maximálně do týdne, nastane totální kolaps. Théra exploduje! Rozmetá většinu ostrova a pod tlustým pláštěm popela a pemzy (vyvřelé horniny) zakonzervuje lidi i domy na tisíce let.
My dnes ostrovu říkáme Santorini a je to ukázkový dovolenkový ráj. Jenže ráj to je i před 3 500 lety pro bohatou a vyspělou egejskou kulturu. Théra je vlastně centrum egejské oblasti.
„Kopeme tu už skoro 50 let a není sezona, kdy bychom nenarazili na něco převratného, úchvatného a okouzlujícího,“ říká Nano Marinatosová, profesorka klasického období z univerzity v Illinois.
EPOCHA měla exkluzivní příležitost – jako jediná redakce z Česka se zúčastnila rozkrývání 3 500 let starých pozůstatků dávné civilizace.
1000leté partnerství
Théra leží zhruba 100 km severně od Kréty a asi 100 hodin plavby tehdejšími veslicemi.
Právě na ní mezi lety 3000 až 1400 před Kristem vzkvétá civilizace, kterou britský archeolog, sir Arthur Evans (1851–1941), během vykopávek paláce v Knossu nazve minojskou.
Minojci jsou skoro ve všem soběstační, ale něco nemají – tvrdé kameny a minerály. Ty se naopak nacházejí na Kykladských ostrovech. Takže 1 000 let vedle sebe funguje minojská říše a kykladská civilizace a dohromady tvoří egejskou kulturu.
Žije se tu krásně, je nadbytek jídla, hodně bronzu, cenností a centrem blahobytu je i Akrotiri. „Budovy byly vystaveny z opracovaných kamenů a zdi pomalované freskami. Objevili jsme 56 staveb, hlavní ulici, staré textilie, kosti.
Vesnice rostla po celou dobu bronzovou. Od roku 1967, co jsme tady, se vytěžilo asi 40 000 tun zeminy a kamení,“ říká doktor Christos Doumas, ředitel vykopávek v Akrotiri.
