Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Prosopagnosie: Když život nemá tvář…

Lidský obličej je z vědeckého pohledu unikátním „plátnem“, které ukrývá dva tucty svalů z každé strany, umožňující našemu okolí v nás číst. Co se však stane, když tvář nemá tvář?

Jistou formou tzv. obličejové slepoty, odborně označované jako prosopagnosie, trpí podle vědců v celosvětovém měřítku 2,5 % populace.

Zatímco mírnější forma onemocnění spočívá v horším rozeznávání známých či blízkých, při vážném postižení mají jedinci problém identifikovat i sebe sama…

Jistou formou obličejové slepoty trpí každý padesátý člověk, mnozí však umějí svůj „handicap“ dob-ře maskovat. Foto: Shutterstock
Jistou formou obličejové slepoty trpí každý padesátý člověk, mnozí však umějí svůj „handicap“ dob-ře maskovat. Foto: Shutterstock

Následek zásahu?

Selektivní neschopnost rozpoznávat tváře byla zdokumentována již v 19. století. Nicméně samotný termín byl poprvé využit až v roce 1947 německým neurologem Joachimem Bodamerem (1910–1985).

V rámci své praxe popsal tři případy, včetně 24letého muže, který po střelném poranění v oblasti hlavy ztratil schopnost rozpoznat tváře přátel, rodiny a dokonce i svou vlastní.

Byl však schopen své nejbližší identifikovat podle sluchu, hmatu či dalších vizuálních podnětů jako například chůze, postoje či gesta.

Jelikož byl výskyt prosopagnosie v dané době poněkud ojedinělý, odborná veřejnost onemocnění označila za vzácné a dala jej do souvislosti s vážnými úrazy mozku.

Dlouhá léta se předpokládalo, že onemocnění způsobují těžké úrazy mozku. Foto: Rush University Medical Center
Dlouhá léta se předpokládalo, že onemocnění způsobují těžké úrazy mozku. Foto: Rush University Medical Center

Každý padesátý

Pohled na věc změnil až rok 2007, kdy vědci z univerzity v německém Münsteru, v čele s Thomasem Grüterem zveřejnili v periodiku American Journal of Medical Genetics svůj výzkum.

V něm mimo jiné uvedli, že jistou formou obličejové slepoty trpí každý padesátý člověk – což jen ve Spojených státech amerických činí více než 5 milionů jedinců.

„To je ohromné množství,“ uvedl Grüter, který sám prosopagnosií trpí. Za důvod, proč dlouhá léta vědci nebyli schopni odhalit přesný počet nemocných, přisuzuje skutečnosti, že většina jedinců umí svůj „handicap“ velmi dobře maskovat.

U svých přátel, kolegů nebo rodiny se soustředí na barvu hlasu, účes nebo styl chůze a zvyky.

Dědičnost na scéně

Grüterovy studie se zúčastnilo celkem 689 místních středoškoláků a studentů medicíny, přičemž obličejovou slepotu se podařilo diagnostikovat u 17 z nich.

Detailnější výzkum následně ukázal, že v rámci vyselektované „sedmnáctky“ mělo čtrnáct jedinců nejméně jednoho blízkého příbuzného trpícího stejným onemocněním.

Ze vzorce dědičnosti Grüter společně se svým týmem odvodil, že za prosopagnosií může stát poškození jednoho dominantního genu. To znamená, že pokud jej v sobě jeden z rodičů nosí, dítě má v tu chvíli 50% šanci, že nemoc zdědí.

„Je to jako dyslexie. Vím, co je to tvář, ale je opravdu těžké z ní číst. Je to jako jít do kopce proti větru“ uvedla v roce 2010 Heather Sellersová, autorka knihy s názvem „You Don’t Look Like Any I Know.“

Jedinci trpcí prosopagnosií jsou v otázce rozpoznávání tváří bezradní. Foto: FKM Unair
Jedinci trpcí prosopagnosií jsou v otázce rozpoznávání tváří bezradní. Foto: FKM Unair

Pomocná ruka technická

Profesorka Sarah Bateová působící na univerzitě v Bournemouthu v Anglii zasvětila svou práci vývoji programů, které mají lidem s obličejovou slepotou pomoci.

Klíčové by měly být zejména pro děti, jelikož onemocnění může negativně ovlivnit jejich sociální postoj a celkový rozvoj.

Zároveň potvrdila Grüterův předpoklad, že mnoho jedinců o svém onemocnění ani neví. Stanovení diagnózy je totiž mnohem jednodušší u jedinců, které prosopagnosie postihne po onemocnění mozku či vážném úrazu hlavy.

Pokud se s ní totiž člověk narodí, má pocit, že je tento stav normální a mnohdy nemá důvod jej řešit. „Z našich testů víme, že prosopagnosie postihuje víc lidí než autismus.

Pokud ale svůj stav nemáte důvod s kýmkoli srovnávat, tak na to ani nemusíte přijít,“ konstatuje Bateová.

(Titul: Foto: FKM Unair)

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz