Bible je bezpochyby jedním z nejdůležitějších spisů všech dob.
Je tedy logické, že se archeologové z celého světa zaměřují právě na její jednotlivé části a pátrají po místech, předmětech a dalších důkazech, které by potvrdily či vyvrátily jejich pravdivost. Jaké jsou největší nálezy posledních let? A proč kromě úžasu vzbuzují často i mnoho otázek?
Žena s šátkem na hlavě a s kojencem v náručí stojí před malým domkem ve vesnici Nazaret na severu Izraele. V uctivé vzdálenosti deseti kroků stojí dav lidí, který se jako jeden muž modlí.
Z domku vyjde manžel oné ženy, a když spatří množství věřících, padne na kolena a začne se modlit s nimi. Marie něco pošeptá malému Ježíšovi a vejde do domu.
Dav se zvolna rozchází s vědomím, že o místě, kde žije Bohem vyvolená rodina, nesmí říci nikomu nepovolanému. Josef s Marií jsou chudí, ale před jejich dveřmi se téměř každý den objevují nejrůznější dary. Chléb, ovoce, nebo obyčejný náramek z kůže.
Tak nějak mohly probíhat první dny Ježíšova života v izraelské vesnici Nazaretu. Podle archeologů šlo tehdy o malou dědinu, ve které bylo sotva 50 domů patřících chudým židovským rodinám. Dnes jde o velké poutní město, které láká vědce.
Falešná stopa?
V roce 2009 obletěla svět zpráva, že archeologové našli v severním Izraeli dům z počátku prvního století našeho letopočtu.
Podle archeoložky Jardeny Alexandre z izraelského úřadu pro památky byly objeveny zbytky zdi, úkrytu a nádrže na vodu a také nádoby z jílu a křídy, které tzv. galilejští Židé, žijící na tomto území, používali.
Jenže ani po sedmi letech se nepotvrdilo, že by právě v tomto domě žila rodina vychovávající božího syna. Vzal případné důkazy čas, nebo šlo skutečně o falešnou stopu? O druhé variantě je přesvědčen britský archeolog Ken Dark.
Ten přichází v březnu 2015 se svým nálezem zvláštního starověkého domu v Nazaretu vytesaného do vápencové skály a tvrdí, že právě toto místo by mohlo být původně domovem Spasitele.
Zatím nepřímé důkazy
Podle Darka existuje několik nepřímých důkazů, že v domě žil Ježíš. Zvláštní je prý poloha i výzdoba domu, ze které vyplývá, že příbytek křesťané před stovkami let vyzdobili a uctívali.
Málokterým místům totiž staří křesťané věnovali takovou pozornost jako právě tomuto, na první pohled obyčejnému domu.
Pro navíc hovoří i nález textu z roku 670. V něm irský opat jménem Adamnán cituje jistého galského mnicha, který dům Ježíše navštívil a popsal, že se „nachází mezi dvěma hroby pod kostelem.“ Právě to prý přesně odpovídá domu v Nazaretu. Sám Dark zatím nechce dělat předčasné závěry.