Na přání svého otce – respektovaného neurologa – vystuduje medicínu. Práce lékaře však Jeana-Baptistu Charcota moc nebaví. Lákají ho dálky, chtěl by se plavit po moři.
V roce 1893 si svůj sen splní. Po zesnulém otci zdědil spoustu peněz. Charcot (1867–1936) prozkoumá Lamanšský průliv a velkou část Severního moře.
Také obepluje Irsko, vydá se k Faerským ostrovům, navštíví Island a v roce 1902 poprvé překročí severní polární kruh.
Záhy pak zaměří svou pozornost daleko na jih. K dosud neprobádané Antarktidě míří na počátku 20. století jedna expedice za druhou, bohužel ani jedna není francouzská
Dvakrát uvízl
Charcot na vlastní náklady nechává postavit trojstěžník. Pojmenuje ho Français (Francouz). V létě 1903 s ním zamíří přes Atlantik do Jižní Ameriky a o půl roku později dorazí k Antarktidě.
Průzkumem vod kolem severní části Antarktického poloostrova stráví jeho posádka řadu měsíců. Zkraje roku 1905 Français narazí na skalisko ukryté pod plovoucími krami.
Loď je vážně poškozená a na místě se nedá opravit. Charcotovi nezbývá než riskovat. Podaří se mu plavidlo vyvést na volné moře a s pomocí čerpadel dopluje až do argentinského Buenos Aires. Doma ve Francii je přivítán jako hrdina.
Okamžitě začíná plánovat další výpravu na jih. Tentokrát už ho francouzská vláda podpoří.
Dostává novou loď Pourquoi pas (Proč ne?) i nejmodernější vědecké přístroje. I díky nim během roku 1909 zmapuje asi 2000 kilometrů neznámého antarktického pobřeží. Znovu s celou posádkou prožije horké chvilky, když jejich loď uvízne na podmořském skalisku.
Nakonec se ji ale podaří vyprostit a v červnu 1910 se úspěšná expedice vrací do Evropy.
Měl počkat
Do Antarktidy se už nevrátí. Po první světové válce se plaví na dalekém severu. Počátkem září 1936 se objevuje na Islandu. Stárnoucí Pourquoi pas má rozbitý kotel, jehož oprava se protáhne skoro na dva týdny.
Charcot spěchá, a tak opouští ostrov navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám.
„Tentokrát se od něj štěstí odvrátí“, jak vypráví současný historik a geograf Jiří Martínek: „V rozbouřeném moři u pobřeží Islandu loď ztroskotala. Z celé posádky se zachránil jediný námořník. V ledovém oceánu zahynul i neúnavný badatel Jean-Baptiste Charcot.“
(Zdroj: HISTORY revue)