Traduje se, že střelný prach vynalezli čínští alchymisté, když hledali elixír mládí. Neotáčejme se ale ani k evropským alchymistům zády. Je totiž pravděpodobné, že střelný prach byl souběžně objeven i v Evropě.
Často je zmiňován Černý Berthold, záhadný alchymista z konce čtrnáctého století. Kdo to byl a proč si ho historie stále pamatuje?
Potemnělé sklepní místnosti vévodí masivní stůl, který doslova přetéká nejrůznějšími prapodivnými předměty. Nechybí na něm především všemožné měděné kalíšky, misky a talířky. Plamen olizuje dno nádoby a tajemná tekutina začíná vřít. Náhlý záblesk světla.
Výbuch, kouř a zvonění v uších. Na tváři muže se začouzenou tváří se ale mihne úsměv. Tak přeci jen to dokázal! On, Černý Berthold!
Alchymista z Afriky?
Mýtus Černého Bertholda, občas konkretizovaný i jmény Constantin Angklitzen nebo Bertold von Lützelstetten, je stejně obtížně uchopitelný, jako jsou alchymie a magie, kterým se vášnivě věnoval.
Neznáme jeho přesné datum narození ani úmrtí. Nejsme si totiž jisti jeho národností, natož přesnými životopisnými daty. Mohl být německého, dánského, nebo i řeckého původu. Někdy je jako místo jeho narození zmiňován německý Freiburg.
V souvislosti s tím, že u jména měl často latinský přívlastek Niger- „černý“, spekulovalo se i o tom, že měl africké kořeny.
Elixír mládí sice nevyrobil, ovšem v jeho laboratoři prý vznikl „koktejl“, který později v masovém měřítku životy naopak bral, než by je prodlužoval a zachovával. Berthold experimentoval i s využitím střelného prachu ve vojenství.
Zvídavý františkánský mnich měl mít údajně prsty též v konstrukci první primitivní střelné zbraně.
Poprava na příkaz krále
Jeho jméno je trvalou součástí evropského alchymistického folkloru a zdrojem mnoha legend. Role Černého Bertholda v objevení střelného prachu je však zpochybňována.
„Zřejmě pouze vylepšil již známou směs střelného prachu,“ píše v roce 2018 na portálu regionalgeschichte.net publicista Stefan Grathoff. Záhadami je rovněž opředen skon Černého Bertholda.
První teorie pracuje s předpokladem, že mnich-alchymista zahynul při jednom nezdařeném laboratorním pokusu. Je zde však ještě druhá, mnohem mysterióznější spekulace. Černý Berthold měl nedobrovolně přesídlit z německé Mohuče do Čech.
Důvodem bylo prý jeho nařčení z čarodějnictví. Novým domovem se mu stala Praha, kde pokračoval ve svých pokusech. Jeho život však končí tragicky rukou kata. Příkaz k popravě v roce 1388 mohl vydat samotný král Václav IV. (1361-1419).
Epilog
Důvodem krajní královské nepřízně měla být neochota Černého Bertholda vydat tajemství „hořícího kamene“, což prý nebylo nic jiného než černý střelný prach. Mohlo se ale také jednat o cokoli jiného.
Objevil snad Černý Berthold něco, co chtěl král Václav IV. za každou cenu získat, ale v odpovědi se mu dostalo kategorického odmítnutí?
Taková otázka nás vrací na začátek všech alchymistických motivací – získání pomyslného klíče, který odemyká cestu k bohatství a věčnému životu. Byl snad kámen mudrců tím, za co Berthold zaplatil životem?