Jakmile se narodíme, začíná se údajně odvíjet pravidelný cyklus biorytmů, který bude oscilovat ustáleným způsobem celým naším životem.
Každý z našich dnů, všechny významné propady, které nejsou zaviněné zvenčí, i naše osobní úspěchy, vše má jasnou periodu: 23 dní trvá fyzický cyklus, 28 emoční a ten intelektuální je pro změnu 33denní.
A kdo je schopný matematik, dokáže si spočítat, kdy se pouštět do velkých projektů a kdy naopak nevystrčit raději ani nos z bytu.
Tak tomu alespoň věří zastánci teorie biorytmů, se kterou již se sklonkem 19. století přijde berlínský otorinolaryngolog Wilhelm Fliess (1858–1928), který je dobrým přítelem Sigmunda Freuda (1856–1939)…Mnozí další ji pak ještě dopilují. A výsledek?

Není kalkulačka, jako kalkulačka
V 70. letech minulého století si na biorytmy posvítí americký poradce v oblasti managementu Bernard Gittelson (1930–2003). Jeho knihy se stanou bestsellery a zakázky na vypracování biorytmických tabulek se jen hrnou.
Založí si díky tomu i prosperující společnost Biorhythm Computers, Inc. Brzy se strhne lavina.
V 80. letech program pro výpočet denního biorytmu nesmí chybět v USA na většině počítačů a již od konce 70. let jdou na dračku kapesní biorytmické kalkulačky Kosmos 1 a Casio Biolator.
A když se tou dobou stavíte v tak oblíbených arkádových hernách, najdete tam biorytmický stroj, do kterého stačí naťukat své datum narození, a hned víte, kdy máte slabé a silné dny pro různé aktivity.

Jáchyme, hoď ho do stroje!
Československými kiny se nese upřímný smích. Od roku 1974 nás baví komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! Vědecky sestavený kondiciogram dělá divy. Vidíte tu paralelu? Zbývá se jen ptát: máme teorii biorytmů věřit? Odpověď je dvousečná.
Stačí jediný pohled na kalkulačku biorytmů a víte, že je dnes skvělý den. Plni energie jdete na pohovor. Určitě dopadne lépe, než když dopředu sklesle věříte, že to beztak nedopadne dobře.
A co na to vědci? V toku času se objeví na 30 studií biorytmů. Většina říká, že tento efekt zkrátka neexistuje. A ty zbývající?
„Všichni autoři studií, kteří tvrdili, že poskytují důkazy o teorii biorytmů, měli ve svých závěrech nakonec metodologické a statistické chyby,“ vysvětluje profesor psychologie z Paceovy univerzity v New Yorku, Terence Hines (*1951). Teorie biorytmů tak dostává razítko pseudovědy.

Něco je špatně! Nebo ne?
„Je to skvělé, tabulka je přesná, vážně to funguje,“ píše žena v dopise a netuší, že se stala jednou z účastnic experimentu, který nám zprostředkovává americký matematik Underwood Dudley (*1937).
Reakce jsou vždy podobné. Biorytmická tabulka jim zjednodušuje život. Brzy se ale dozvědí, že jim omylem byla zaslána tabulka se špatným datem narození – a teprve nyní dostávají do rukou tu správnou!
„Vážně! Ten nový graf je ještě přesnější, než ten předchozí!“ shodují se reakce. Ovšem datum narození je opět schválně špatně…