Po Evropě kolují temné legendy o lidech, kteří byli odsouzeni k věčnému životu ve vlčí podobě. Někdy však nejde jen o jednotlivce – prokletí prý postihlo celý polský šlechtický rod. Jak tato kletba vznikla a co s ní má společného biskup Stanislav? A je pravda, že poslední z vlkodlaků zemřel na jižní Moravě?
Evropské legendy se ohledně vlkodlaků zcela neshodují. Některé je zobrazují jako krvelačné bestie, jiné tvrdí, že byli stvořeni samotným Bohem jako ochránci lidstva před upíry.
Existují dokonce i mýty, ve kterých vlkodlaci chrání vesnice před nočními predátory a udržují rovnováhu mezi světem živých a mrtvých.
V různých kulturách se také liší příčiny vlkodlačích proměn – zatímco ve skandinávských ságách byl vlkodlak výsledkem kletby, v germánských pověstech šlo o rituální zasvěcení bojovníků.
V Polsku můžeme najít legendu o rodu Laski, jehož mužští členové měli být prokleti k věčnému vlkodlačímu zatracení. Důvod tohoto nešťastného osudu sahá až ke krvavému konfliktu mezi polským králem a biskupem. K čemu tenkrát skutečně došlo? A měl biskup Stanislav opravdu nadpřirozené schopnosti?
Krev před oltářem: Vražda v kostele a biskupova kletba
Kostel ve Skałce se rozezní zpěvem věřících…Bohoslužbu zde vede krakovský biskup Stanislav Szczepanowski (cca 1035–1079), když tu náhle se dveře kostela prudce rozrazí a dovnitř vpadne sám král Boleslav II. Smělý (1042–1082) s několika ozbrojenými muži.
Je na nejvyšší míru rozzuřen. Biskup jej totiž obvinil z krutovlády a nechal na něj uvalit církevní klatbu. S tím se král rozhodně nehodlá smířit. Nechává vyvléct biskupa před kostel, kde jej brutálně zavraždí.
Některé prameny ale tvrdí, že smrtící ránu zasazuje jeden z jeho pobočníků, šlechtic z rodu Laski. Stanislav pak právě nad ním pronáší děsivé prokletí a krev rodu Laski se tak spojí s krvelačnými bestiemi.
A potrvá to 600 let, kdy se budou mužští dědicové každý rok 8. května na svátek sv. Stanislava proměňovat v monstra. Měl biskup skutečně takovou moc? Nebo snad svou roli sehrála silná nenávist?

Zamilovaný rytíř
V roce 1683 zuří u Vídně slavná bitva proti Turkům. Na pomoc vyráží i polský král Jan III. Sobieski (1629–1696) se svými vojáky; jedním z nich je i mladý polský šlechtic Zikmund Laski.
Jeho oddíl se na bojiště vydává přes Moravu a nocují na hradě Černá Hora. Když se Zikmund setkává s krásnou dcerou správce hradu, ví okamžitě, že se sem po bitvě musí vrátit.
A svůj slib opravdu plní, ačkoli je těžce raněn. Zamilovaná dívka o něj dlouhé týdny pečuje a jejich láska roste, zatímco šlechtic pomalu nabírá síly. Zdá se, že se nic nemůže pokazit. Nebo byl jejich osud zpečetěn už tehdy?

Byl Zikmund Laski poslední vlkodlak?
Je den před svátkem sv. Stanislava a Zikmund se náhle projevuje neklidně. Dokonce podle některých pramenů varuje místní před vycházkami do lesa, ale sám se v podvečer někam ztratí.
Vesničané pak zahlédnou v blízkosti hradu obrovského vlka, a tak se rychle vydávají na lov, který je nakonec úspěšný. Jenže za svítání je na místě mrtvého vlka nalezeno tělo zastřeleného Zikmunda – a jeho rány se přesně shodují s těmi, které utrpěla šelma.
Připletl se Zikmund lovcům do rány? Nebo skutečně pobíhal po lesích ve vlčí podobě, jak mu velela rodová kletba? Pokud prokletí skutečně existovalo, jeho stopa se ztratila v moravských lesích spolu s nešťastným rytířem.
