Na palubě čínského raketoplánu Shenzhou 9, který 16 června 2012 v půl jedné odpoledne odlétá do vesmíru, je první čínská kosmonautka Liu Yang (*1978). Start je naplánován na den 49. výročí letu Valentiny Těreškovové (*1937), první ženy ve vesmíru.
Nakonec se však let do dějin zapisuje ze zcela jiného důvodu. Údajně ho totiž sledují mimozemské civilizace…
Poušť Gobi na severu Číny se 16. června 2012 stává svědkem velkolepé události. Startuje odsud totiž čínský raketoplán Shenzhou 9 s tříčlennou posádkou.
Na palubě je velitel letu Ťing Chaj-pcheng (*1966), operátor orbitálního modulu Liou Wang (*1969) a operátorka přistávacího modulu Liou Jang (*1978).
Jejich úkolem je spojit se s vesmírnou stanicí Tiangong-1 (TG-1). Start raketoplánu sleduje na televizních obrazovkách velké množství lidí a osobně se jej dost možná účastní i mimozemské civilizace.
Na video záběrech jsou totiž čtyři minuty po startu raketoplánu zřetelně vidět dvě bílé tečky nevysvětlitelného původu. Objekty se k raketoplánu blíží ze svou různých směrů, prolítají kolem něj a ihned zase mizí. O co se jedná?
Podivné skvrny okolo raketoplánu
Infračervené videokamery zachycují dva objekty, které kolem raketoplánu prolétají chvíli po startu. Dvě bílé tečky vidí i diváci u televizních obrazovek. Tečky se pohybují nezvykle rychle (rychleji než raketoplán) a lidé se začínají ptát.
Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o ptáky či jakési dva létací stroje, které sestrojil člověk. Další předpokládají, že se musí jednat o hmyz poletující před kamerou nebo hvězdy. Vědci však vzápětí všechny tyto teorie vyvracejí.
Ptáci tak vysoko nelétají, a navíc nemají tak vysokou tělesnou teplotu, aby je infračervená kamera zachytila tak, jak je zachytila. O hvězdy se rovněž nemůže jednat. Čínský astronom Wang Sichao (1937–2016) k tomu uvádí:
„Objekty nemohly být hvězdy, protože žádné nebyly viditelné během startu v 18:37.“ O mouchy před objektivem videokamery se teoreticky jednat mohlo, avšak pohyb bílých teček vůbec nepřipomíná pohyb hmyzu.
Objekty nemohly být ani částmi rakety, neboť se objevily před její trajektorií a byly velmi teplé.
Nejde o jediný případ
Zhu Jin (*1965) z pekingského planetária vylučuje, že by Shenzhou 9 sledovalo UFO. Podle něj je videozáznam příliš krátký na to, aby se dalo potvrdit, že se jedná o UFO. Krátký je však i na to, abychom mohli říci, o co se ve skutečně jednalo.
Lidem diskutujícím na nejrůznějších sociálních platformách, však tento krátký záznam stačí.
Někteří jsou skálopevně přesvědčení, že se jedná o neznámý stroj či jev, který předznamenává katastrofu pro raketoplán. Shenzhou 9 se však 29. června v pořádku vrací na zem i s celou posádkou.
Za zmínku stojí jistě i fakt, že k podobným incidentům došlo i při startech či letech jiných raket či raketoplánů (například STS-80 Columbia, rakety SpaceX). Ve většině případů se však nakonec vysvětlilo, co za záhadnými světly nebo spatřenými objekty stálo.
V některých případech lidé viděli úlomky raketoplánů či vypuštěné palivo, jindy zase ledové krystaly odrážející sluneční světlo. Proč se podobnou odpověď nedaří najít v případě raketoplánu Shenzou 9?
