Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města.
Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně pomáhat, nebo spíš vraždit?
Zatímco středověká Anglie má svého Robina Hooda, který bohatým bere a chudým dává, italské město Palermo na ostrově Sicílie má Beati Paoli, hnutí, jehož každý aspekt je zahalen tajemstvím.
První písemné svědectví pochází z 18. století, kdy Francesco Maria Emanuele Gaetani, Markýz z Villabianca (1720–1802) ve svých Palermských pamfletech zaznamenává ústně tradované příběhy o tajné sektě, jež se snažila chránit slabé před bezprávím.
Podle jedné z verzí měli být členy spolku převážně muži z nižších vrstev, italský publicista Roberto Savona je ale jiného názoru.
„Beati Paoli byli nejspíše šlechtici a intelektuálové, kteří nebyli ochotni otevřeně se postavit zavedeným pořádkům,“ píše.
Ať už je jejich původ jakýkoliv, mají se maskovaní členové sekty pod rouškou noci mstít za bezpráví páchané na chudých obyvatelích Palerma. Jaké jsou ale jejich skutečné cíle?

Tajemství katakomb
Jako téměř všechny sekty a tajné spolky, také Beati Paoli mají své tajné místo setkávání, které se v případě potřeby může stát i tribunálem, jenž rozhoduje o osudu nepřátel.
Podle tradice se členové Beati Paoli scházejí po půlnoci za svitu svíček ve spletitých tunelech katakomb pod historickou čtvrtí Mercato del Capo, kam vstupují tajným vchodem ukrytým v kostele Santa Maria di Gesù.
Ve dne si zase oblékají mnišská roucha a putují městem od kostela ke kostelu, kde se dost možná setkávají s občany, kteří vyhledávají jejich služby. Jsou to ale skutečně tak šlechetní mstitelé, jak je často líčí sicilský folklor?
Markýz Villabianca upozorňuje na dvojí tvář spolku a popisuje jej jako sektu ničemů, kteří vykonávají rychlou spravedlnost na úkor mocných a legitimizují zločiny a strašlivé mučení ve jménu ochrany veřejného blaha.

Dobráci, nebo mafiáni?
Klienti Beati Paoli nejčastěji patří ke společenské střední třídě…Protože si nemohou dovolit služby ozbrojenců jako příslušníci šlechty, obracejí se na tento spolek v souvislosti se svými osobními vendetami nebo za účelem provádění kriminálních činů, přičemž se spoléhají na tajemnou pověst, která sektu obestírá.
V tomto světle působí Beati Paoli spíše jako spolek nájemných zločinců a vrahů. Není divu, že je dnes mnozí považují za předchůdce nechvalně známé sicilské mafie! Pokud tedy vůbec existovali. O Beati Paoli totiž nelze skoro nic říct s jistotou.

I samotný původ sekty je nejasný. Zatímco markýz Gaetani je skálopevně přesvědčen, že vznikla již v roce 1180 a od té doby působí v utajení, jiné prameny uvádějí, že se tak stalo až o století dříve, a to možná na Maltě.
„Protože byli z definice tajným spolkem, Beati Paoli by se nesnažili o publicitu a nezanechali by ani dokumentární důkazy o své existenci. Kdyby tak učinili, riskovali by smrt,“ vysvětluje Savona. Podařilo se sektě díky utajení přežít a následně se proměnit v mafii?