Mladík, stojící na přídi zaoceánské lodi, s nadějí pozoruje blížící se australské břehy. V následujících desetiletích se nejen proslaví a zbohatne, ale především naučí protinožce milovat sýry.
Potomci sedláka Josefa Vyhnálka z Hnátnice nedaleko Letohradu ve východních Čechách mají život narýsovaný dlouho dopředu…Především nejstarší syn Milan Vyhnálek (1925–2013), od něhož se v souladu s tradicí očekává, že převezme otcův statek.
Však také v roce 1943 vystuduje rolnickou školu v Ústí nad Orlicí, kde poprvé přičichne k oboru, který se stane jeho osudem. Výroba sýrů ho začne zajímat a i přes nesouhlas otce se hlásí na mlékařskou školu v Kroměříži.
Raději emigruje
Návrat na rodinný grunt už se konat nebude. Mladík po válce nastupuje jako technický vedoucí v lanškrounské mlékárně a má se svou budoucností velké plány. Jenže přichází rok 1948 a v republice panují zcela jiné poměry.
Vyhnálkovi chybí ten správný kádrový profil a pokoušet se podnikat v nové době je takřka nadlidský úkol. Je mu 23 let, když se rozhoduje pro emigraci.
Deset měsíců ho německé úřady postrkují po různých uprchlických táborech, než se konečně dočká povolení odjet do Austrálie.

Vybuduje továrnu
Austrálie prozatím není zemí sýrům zaslíbenou, prodává se tu jen čedar a tavené sýry, to ale Milan Vyhnálek hodlá změnit.
Na Velikonoční pondělí roku 1955 začíná v křovím zarostlé pustině za městem Burnie v Tasmánii kopat základy nové továrny na sýry, za čtyři měsíce je hotov a už za první rok pošle do světa neuvěřitelných 50 tun sýrů. Svůj podnik pojmenovává Lactos. Postupně vychovává další a další místní pracovníky.

Muž století
Lactos se postupně mění v sýrařské impérium. Vyhnálek vyvíjí automatickou výrobní linku, vyváží do Japonska, Spojených států i do Evropy a obrat firmy činí 20 milionů dolarů. Jenže Milan Vyhnálek má i další sny.
V roce 1981 firmu prodává a pouští se do dalšího projektu. Už za tři roky otevírá vzorovou mléčnou farmu Lacrum, která se může pochlubit vynikající kvalitou a efektivní výrobou mléka. „Titul Muž století získává Milan Vyhnálek,“ oznamuje v roce 1985 Tasmánie.
Český sýrový král nakonec ze zdravotních důvodů své impérium prodává a vrací se do Československa.
