Usměvavý gentleman pokyne mladému manželskému páru: „Tudy prosím.“ Pozve ho na prohlídku „svého“ starobylého rodového sídla. Moc rád by jim ho totiž prodal. Co na tom, že se jedná o státní hrad Karlštejn.
Je to jeden výmysl za druhým. Už přezdívka Harry (asi 1905–1986) je falešná, stejně jako titul z medicíny, kterým se ohání. Rodák z Vlašimi dokončí sotva čtyři semestry, aniž by se mu podařilo složit nějakou zkoušku.
Časem začne Jelínek kšeftovat i s uměním. Otevře si obchod, kde povětšinou prodává díla kradená z kostelů nebo padělky starých holandských mistrů. Několika klientům zase místo slíbeného zboží pošle bedny s kamením.
Z gigola baronem
„Kouzelné místo,“ rozplývá se americký průmyslník nad fotkou hradu Karlštejn. Jelínek okamžitě vycítí příležitost. Dá se s Američanem do řeči, svěří se mu, že přemýšlí o tom, že „svoji“ rezidenci prodá, a rovnou ho i s manželkou na Karlštejn pozve.
Pak si hrad pronajme na dva pondělky – kdy je zavírací den – objedná si pohoštění u věhlasné lahůdkářské firmy Lippert, najme sboristky pražského německého divadla do role pážat a přiveze sem vážené hosty.
Nalévá jim víno, ukazuje jim celý hrad, nechává se od nastrčeného správce náležitě oslovovat jako baron a následně Američanům nemovitost nabídne ke koupi.
Kdo uteče, vyhraje!
Nadšený průmyslník ztratí ostražitost, s prodejem souhlasí a Jelínkovi vyplatí tučnou částku ve výši 30 000 dolarů jako zálohu na vypracování smluv a administrativní výlohy. Harry se s naditou kapsou vydá k Jadranu.
Má za to, že Američany viděl naposledy v Praze. O to víc se vyděsí, když je spatří ve Splitu a oni jeho! Ještě ale netuší, jaký podvod na ně domnělý „baron“ z Karlštejna ušil. Jelínek se proto rozhodne zkusit štěstí ještě jednou a nabídne jim ke koupi jachtu.
Obchod je dílem okamžiku, Jelínkovo konto se rozroste o dalších 10 000 dolarů. Všechno vypadá kouzelně a romanticky až do chvíle, než loďař nekompromisně žádá navrácení jachty. Zřejmě teprve tehdy Američanům dojde, že byli podvedeni.
A to nejen ve Splitu, ale i v Čechách. Tušení potvrdí telefonát amerického konzula z Terstu do Prahy – Karlštejn je majetkem Československého státu.
