Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Gympie-gympie: Rostlina, která pálí jako kyselina

Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady.

Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny.

Nenápadný tento keř není jen svým vzhledem, ale i českým názvem – kopřivák morušovitý. Ale nenechte se tím mást, do Guinessovy knihy rekordů se dostal jako nejnebezpečnější žahavá rostlina světa. Tak mu v Austrálii také říkají – žahavý keř či žahavý strom.

Pro původní obyvatele, kteří s ním měli značné zkušenosti, je to gympie-gympie, což mělo znamenat „kopřivový strom“ nebo přeneseně „ďábel“.  Nezpůsobuje to, co si představíme pod běžným požaháním, ale intenzivní bolest, která se přirovnává k popálení, poleptání kyselinou, zasažení elektrickým proudem nebo k tomu všemu dohromady.

Aboridžinci se ji prý pokoušeli léčit šťávou z plodů kopřiváku. Ty jsou překvapivě jedlé a údajně i chutné. Jen je třeba nejprve ze slupky odstranit veškeré žahavé chloupky. Bolest po požahání kopřivákem však nijak netlumí.

Nepomáhá ani potírání místa slabou kyselinou chlorovodíkovou, což je další tradičně doporučovaný prostředek. Žádné zlepšení nepřináší ani novodobé nápady jako epilační voskové pásky. Používají se, aby vytáhly z kůže miniaturní jehličky kopřiváku.

Jenže ty samy o sobě nejsou příčinou bolestivosti. Jejich špička se hned po zapíchnutí do kůže odlomí, čímž do těla vypustí toxiny ze žahavých chlupů.

Vzhledem je kopřivák morušovitý naprosto nezajímavý a nijak nevaruje před nebezpečím, které hrozí i při letmém dotyku této tropické rostliny. Foto: wikipedia.org
Vzhledem je kopřivák morušovitý naprosto nezajímavý a nijak nevaruje před nebezpečím, které hrozí i při letmém dotyku této tropické rostliny. Foto: wikipedia.org

Gympie-gympie není jediný

Bolest po požahání je nejintenzivnější v prvních dnech. Může přetrvávat týdny, a dokonce i po letech se u některých lidí znovu ozývá třeba při sprchování studenou vodou nebo při lehkém poškrábání postiženého místa.

Turisté by navíc měli počítat s tím, že kopřivák morušovitý (Dendrocnide moroides) není jediná takto extrémně žahavá rostlina v australské přírodě, je jen účinkem nejsilnější.

V Austrálii, ale také v jihovýchodní Asii a na tichomořských ostrovech, rostou další příbuzné druhy označované jako žahavé nebo pálivé stromy. Poměrně rozšířený je australský Dendrocnide excelsa, který je o trochu méně nebezpečný než kopřivák. Také však má žahavé chlupy a jak se ukázalo, produkuje stejné toxiny.

Chloupky na povrchu listů jsou křehké, ale ostré. Snadno se zabodnou do kůže, pak se zlomí a vypustí velmi silný neurotoxin. Foto: Shutterstock
Chloupky na povrchu listů jsou křehké, ale ostré. Snadno se zabodnou do kůže, pak se zlomí a vypustí velmi silný neurotoxin. Foto: Shutterstock

Hlavní podezřelí

Co je tedy příčinou extrémní bolestivosti po žahnutí? Dříve se soudilo, že by to mohly být látky, které produkuje kopřiva dvoudomá. Dávalo by to smysl, jelikož patří do stejné čeledi jako australské žahavé stromy.

V porovnání s gympie-gympie je však požahání od běžných kopřiv spíše pohlazení, takže bylo třeba pátrat dál.

V roce 1986 byl jako hlavní podezřelý popsaný protein moroidin. Pro odborníky je zajímavý tím, že má ve své molekule dva propojené prstence aminokyselin, což mu dává velkou odolnost vůči teplu, trávicím enzymům i vysušení.

To by vysvětlovalo, proč bolest přetrvává tak dlouho, a proč jsou nebezpečné dokonce i listy ve starých herbářích. V roce 2020 se však ukázalo, že moroidin není příčinou.

Za extrémní bolestivost jsou zodpovědné spíš proteiny zvané gympietidy, jak zjistili na Queenslandské univerzitě. Mají ještě odolnější chemickou strukturu, která se označuje jako cysteinový uzel.

Nepříjemným zjištěním byl fakt, že účinnost toxinu zvyšují proteiny, které se v našem těle přirozeně vyskytují. Foto: Shutterstock
Nepříjemným zjištěním byl fakt, že účinnost toxinu zvyšují proteiny, které se v našem těle přirozeně vyskytují. Foto: Shutterstock

Brání dělení buněk

Moroidin ale nepřestal být pro vědu zajímavý. Nemůže sice za mimořádnou bolestivost, zato je vysoce toxický.

Má podobné účinky jako některé protinádorové léky, které se získávají z různých druhů tisů a dalších rostlin. Blokuje fungování určitých částí buněčného cytoskeletu, což prakticky znamená, že znemožňuje buňkám, aby se dělily.

Proto se podobně působící látky používají pro léčbu rakoviny. Nový lék by se možná dal vyvinout i z moroidinu, jenže k tomu bylo nejdřív potřeba připravit ho synteticky v dostatečném množství, které by stačilo pro testy.

A pokud možno to udělat bez manipulace s nebezpečným kopřivákem. Do tohoto úkolu se pustili vědci z Massachusettského technologického institutu a Michiganské univerzity. Bezpečnou náhradu skutečně našli.

Proteiny podobné moroidinu totiž produkují i jiné rostliny, třeba zákula japonská, běžný okrasný keř se žlutými květy.

Související články
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo […]
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Historie
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země…   Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír […]
Létající krejčí se zabil pod Eiffelovkou
Vystupuje na Eiffelovku se dvěma přáteli a kameramanem. Ještě ze schodů mává François Reichelt davu a vesele volá: „Na shledanou.“ Ovací za seskok ve svém speciálním obleku se nedožije. Kuráž mu nechyběla, ale příliš si věřil, a také moc dobře věděl, že taková šance jako seskok z proslulé věže se těžko bude opakovat, a tak hrál […]
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména […]
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Zajímavosti
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem. […]
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex, […]
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně […]
Faraonova kletba opět na scéně: Zachrání statisíce životů?
Je neděle 5. listopadu 1922. George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, právě obdržel telegram. „Konečně jste v Údolí králů učinil úžasný objev,“ začíná a dále referuje o nálezu nevídané hrobky s neporušenými pečetěmi. Mecenáš cítí čirou radost. Netuší, že ho tento nález bude stát život…   Netřeba napovídat, že se jedná o místo posledního odpočinku 11. faraona 18. […]
Záhady a napětí
Upír z Kisiljeva: Zamordoval devět lidí, rozlícený dav mu zarazil hřeb do srdce
Kisiljevem, malou vesnicí poblíž Velikého Gradiště v dnešním Srbsku, obchází strach. Lidé se bojí zamhouřit oči, protože blízko obchází přízrak. Duše Petara Blagojeviće nenachází klid a na cestu do záhrobí s sebou láká další nevinné. Dobové prameny nešťastníka označují za vampýra a on má na svědomí devět obětí!   V dubnu 1725 se zde začnou […]
Baltská anomálie: Leží na dně moře stopa neznámé civilizace?
Sonar prořízne temnotu Baltského moře a na obrazovce se objeví tajemný tvar. Obrovský disk, dlouhá stopa za ním a hloubka, kam lidské oko jen tak nedohlédne. Stačil jeden nejasný snímek a místo, o kterém vědělo jen pár hledačů vraků, se proměnilo v záhadu sledovanou celým světem. Je Baltská anomálie jen dílem ledovce, nebo stopou něčeho […]
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku? […]
Ostrov panenek: Svírají mexické kanály duši mrtvého dítěte?
Loďka se pomalu sunula kanály Xochimilca, když se mezi větvemi objevily první tváře. Špinavé panenky bez rukou, s prázdnými očními důlky a vlasy slepenými deštěm visely ze stromů jako podivní strážci. Není to jen běžná turistická zastávka, ale ostrov, který měl vzniknout ze strachu jednoho muže. Mohou strašidelné hračky hlídat duši dítěte, které se nikdy […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz