Odrazil invazi norských Vikingů. Koncem září 1066 je král Harold II. Godwinson porazil v bitvě u Stamford Bridge a uhájil tak pro sebe anglický trůn. Na odpočinek a oslavy však není čas.
Na jihu Anglie, stovky kilometrů daleko, se totiž vylodil normandský vévoda Vilém, který si také dělá zálusk na jeho korunu!
Za přetahovanou o vládu nad Anglií může i bezdětný král Edward Vyznavač (asi 1004–1066), který jednoznačně neurčil svého nástupce.
Anglická šlechta proto po jeho smrti nechala novým panovníkem korunovat Harolda II. Godwinsona (asi 1022–1066). Normandský vévoda Vilém (asi 1028–1087), později řečený Dobyvatel, tuto volbu ale neuzná.
Edward – jeho vzdálený příbuzný – musel kvůli vikinské hrozbě několik let žít v exilu. Bezpečný azyl našel v Normandii a za pomoc v těžké chvíli měl slíbit anglický trůn právě Vilémovi.
Chytil druhý dech
Dohoda není možná. Vilém proto svolá vojsko a na podzim 1066 se vylodí na jihovýchodě Anglie. 14. října se s Haroldem utká u Hastingsu. Anglosaská armáda zaujme defenzivní postavení, ukryje se za štítovou hradbou.
Bitvu zahájí normandští lučištníci, Haroldovým mužům však nijak zásadně neublíží. Zuby si na nich vyláme i Vilémova pěchota a na protivníkovu pevnou obranu nestačí ani těžká jízda!
Ve chvíli, kdy začne část normandských jednotek ustupovat, zavelí Harold k protiútoku. Je to předčasné. Vilém chytí druhý dech a jeho muži opět vyrazí kupředu. Anglosaská štítová hradba už není tak pevná jako na začátku bitvy.
Vilémovi muži v ní vytvoří několik průlomů a nepřátelskou armádu „roztrhají“ na menší části. A když padne král Harold, údajně po zásahu šípem do oka, velká část jeho vojáků vezme nohy na ramena.
Vilém Dobyvatel u Hastingsu drtivě zvítězil a otevírá si tak cestu k ovládnutí Anglie.
