Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů.
Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
Kousek pod Neapolí je jeden z nejkrásnějších italských ostrovů: Capri. Kolem ale neplavou kapři, i když pro Čechy jméno Capri zní víc než podobně. Faktem je, že jméno ostrovu dávají jiná zvířata.
Buď jde o latinské slovo „caprae“ – kozy, anebo starořecké „κάπρος“ (kápros), které označuje divoká prasata. První obyvatelé zde žijí již v období neolitu nebo doby bronzové. Řekové ostrov kolonizují někdy v 8. století před naším letopočtem.
Vzestup Říma pak logicky vede ke střídání stráží. A toto kouzelné místo si oblíbí samotní císaři. Už Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.) zde staví honosné vily se zahradami, terasami, chrámy či akvadukty. Z ostrova se stává jeho soukromé letovisko, kde často a rád pobývá.

Tyranovo bezpečné místo
Stejně tak si ostrov zamiluje i jeho nástupce, císař Tiberius (42 př. n. l.–37 n. l.). Jeho vláda je ke konci provázena mnoha skandály. Řím je v neklidu, a aby se císař problémům vyhnul, zamíří právě na Capri.
Tady žije v odloučení a bezpečí, zatímco jeho paranoia roste a nechává popravovat jednoho domnělého odpůrce za druhým. Se svými mladými milenci, jak někteří tvrdí, tráví čas v zahradách nebo ve své oblíbené Modré jeskyni.
Grotta Azzurra je příbojová jeskyně, která je osvětlována velkým otvorem pod mořskou hladinou. Lom světla jí dodává zvláštní magickou barvu, zatímco voda je sytě modrá.

Společenství výlučných
Villa Jovis, Tiberiovo skromné útočiště, je opuštěno. Další císaři na ostrov jezdí jen velmi zřídka a místo turistické destinace se stává domácím vězením pro nepohodlnou manželku císaře Commoda (161–192).
Po pádu římské říše je ostrov vystavován útokům pirátů. Přístav je dokonce opuštěn a obyvatelé se přesouvají do hor. Teprve v polovině 19. století tyto nájezdy končí a jeho druhá polovina už patří turismu.
Na ostrov se uchyluje řada významných umělců…Britský spisovatel Oscar Wilde (1854–1900), ruský romanopisec Maxim Gorkij (1868–1936) nebo německý malíř a básník August Kopisch (1799–1853), který v roce 1826 znovuobjeví Modrou jeskyni.
„My tam nechodíme, je to prokleté místo,“ prohlašují místní, a tak je na dlouhé roky krása tohoto místa zapomenuta.
Ve 20. a 30. letech se na ostrově ve velkém zdvihají pravice, protože zde s oblibou tráví dovolenou italský duce Benito Mussolini (1883–1945).
V roce 1932 zde zřídí ptačí rezervaci a ostrov si oblíbí i jeho dcera Edda (1910–1995), která se sem po válce na čas vrátí.

