Nejvyšší hora světa je Mount Everest, tibetsky Džomolangma. Když se však podíváme za hranice našeho světa, zjistíme, že i kdyby se pramáti tibetských hor postavila dvakrát na vlastní hlavu, stejně se bude chvět pod rameny jiného kolosu.
Je vysoký 21 kilometrů. A stojí na Marsu.
Jako sopku útvar bezpečně identifikuje až sonda Mariner 9, která oběžné dráhy Marsu dosahuje v roce 1971, a její původní název je změněn na Olympus Mons (Hora Olymp).
Kterápak je nevyšší?
Měření hor je ošemetné dokonce i na Zemi. Vezmeme-li v úvahu celkovou výšku od úpatí hory k jejímu vrcholku, pak ani Mount Everest se svými 8 848 metry není nejvyšší pozemskou horou, ale pouze tou nejvýše se tyčící nad hladinou moře.
Havajská sopka Mauna Kea, bráno od mořského dna, kupříkladu měří přes 10 kilometrů, její z vln vyčnívající část však pouhé čtyři. Olympus Mons nejinak.
Od základny rozkládající se v šířce až 624 kilometrů (což je jako od jednoho pobřeží Francie ke druhému) až k nejvyššímu bodu měří lehce přes 21 kilometrů.
Bráno však s celkovým převýšením od zhruba 1 000 km vzdálené planiny Amazonis Planitia, měří už Olympus Mons 25 kilometrů.
Pozvolné stoupání
Olympus Mons je tzv. štítovou sopkou, pro něž je charakteristický malý úhel stoupání, dosahující jen asi 5°. Celým tvarem připomíná nejblíže cirkusový stan s jedinou centrální podpěrnou tyčí.
Kvůli její ohromné velikosti by bylo pro pozorovatele na povrchu nemožné zahlédnout celý profil hory, stejně jako by člověk stojící na jejím úpatí pravděpodobně vůbec nepoznal, že se na hoře nachází – až tak pomalé je její stoupání.
Za její enormní výšku může především fakt, že Mars postrádá pohyblivé litosférické desky, jeho planetární kůra je nehybná a stabilní a vyvěrající láva se může kupit.
Stejný mechanismus vedl i ke vzniku dalších tří sopek na pláni Tharsis – Arsia Mons, Pavonis Mons a Ascraeus Mons. Tyto tři tvoří dohromady útvar Tharsis Montes.