Záhadné substance podobné rosolu, které se objevují náhle a bez příčiny, jsou nacházeny po celá staletí napříč celým světem. Téměř vždy jsou spojovány s padajícími hvězdami. Nikdo však nedokáže říct, odkud se vzaly a jak. Může být tajemný rosol nám zatím neznámou formou života?
Půjdete-li směrem, kterým letěla padající hvězda, pravděpodobně narazíte na podivnou masu rosolovité substance. O té se zmiňují už spisy ze 14. století.
Tehdejší lékařské slovníky ji označují za padlou hvězdu a naznačují, že rosol by mohl být dobrý pro léčbu abscesů (zanícená dutina–pozn. red.). I v lidových legendách se hovoří o tzv. hvězdné hnilobě, tedy materiálu, který odpadává z létavic.
V některých kulturách je látka označovaná za exkrementy Měsíce. Dnes již víme, že ony padající hvězdy jsou ve skutečnosti meteory, které zahoří v zemské atmosféře. Mohou snad být nosiči podivné látky, kterou zatím nikdo nedokázal identifikovat? Dosavadní výzkumy dokazují, že jde o něco, co ani moderní věda neumí rozluštit.
Žabí vajíčka, nebo houby?
Spekulace o původu substance se táhnou už po staletí. Velšský geolog Thomas McKenny Hughes (1832–1917) ve svém bádání upozornil, že viděl „hvězdnou hnilobu“ vyrůstat ze země mezi kořeny trávy.
Kniha o britských plazech zase tvrdí, že substance je s největší pravděpodobností tvořena ze žláz žab a ropuch, aby chránila jejich vejce. Látka, pokud přijde do styku s vlhkostí nebo případným predátorem, může bobtnat a nabýt podobu rosolu.
Jenže jak vysvětlit výskyt substance v oblastech, kde mnoho žab nepobývá, a dokonce ani není období kladení vajec?
DNA rozluštit neumíme!
Jeden z nejnovějších nálezů hmoty souvisí s meteoritem. Když 15. února 2013 exploduje nad ruským Čeljabinskem meteorit a jeho úlomky spadnou do neobydlené oblasti, na místě vzdáleném 4800 kilometrů se současně objeví množství neznámé rosolovité substance.
„Hvězdná hniloba“ byla zajištěna v přírodní rezervaci v britském Somersetu a okamžitě předána vědcům. Ti se k problému zprvu staví sebevědomě, mají přece mnoho teorií. Jenže ty brzy ztroskotají a vědci jen krčí rameny.
Dr Hanna Hartikainen, členka výzkumného týmu londýnského muzea tvrdí, že se ze substance podařilo extrahovat DNA, počítače jej však nedokážou k ničemu přiřadit.
„Také jsme použili novou techniku a našli spoustu DNA z hub, červů a bakterií, ale nic, co by mohlo být zdrojem slizu.“ Je možné, že „hvězdná hniloba“ skutečně pochází s kosmu?