Prahu v červenci 1648 drancují švédská vojska. Z české metropole mimo jiné odvezou řadu vzácných obrazů z císařských sbírek. Růžencová slavnost, mistrovské dílo Albrechta Dürera, však vetřelce vůbec nezajímá!

Dlouhých 100 let visí Růžencová slavnost v benátském kostele sv. Bartoloměje. V roce 1506 ji pro své krajany, kteří přesídlili na Apeninský poloostrov, namaloval německý renesanční velikán Albrecht Dürer (1471–1528).

Na obrazu ztvárnil svou představu souladu církevní a světské moci. A také sám sebe – jako extravagantně oblečeného muže s dlouhými vlasy, který stojí v pozadí u stromu a v ruce drží listinu s nápisem: „Tenhle obraz namaloval Němec Albrecht Dürer během pěti měsíců.“

 

Náročný transport

Léta běží a věhlas Dürerova díla roste. „Musím ho mít ve své sbírce!“ rozhodne se v roce 1606 císař Rudolf II. (1552–1612).

Pověří německého malíře Hanse von Aachena (asi 1552–1615), svého oblíbence a dodavatele umění, aby Růžencovou slavnost zakoupil.

„Do Prahy bude přenesen, a ne převezen!“ trvá na svém císař v obavách, aby nebyl obraz při transportu poškozen. Náročného úkolu se ujímá skupina mužů, kteří se při jeho nesení údajně střídají vždy po čtyřech.

Jak ale naznačují poslední výzkumy, i toto úzkostlivé opatření možná bylo zbytečné. Růžencová slavnost byla podle některých odborníků částečně poničena už v Itálii. A je to právě špatný stav obrazu, kvůli němuž ho v roce 1648 z Prahy neodnesou Švédové.

Premonstráti šlápli vedle

Císař Josef II. (1741–1790) v roce 1782 zařadí Růžencovou slavnost do dražby. Vyvolávací cena je směšně nízká – jedna zlatka! A to jen díky tomu, že je obraz velký (dřevo, na kterém byl namalován, má rozměry 162 x 192 centimetrů).

Prodá se jen o něco dráž a později se dostává do majetku strahovských premonstrátů. Ti ho v letech 1839–1841 nechají restaurovat Janem Grussem (1790–1855), což je velká chyba.

Úpravy nezkušeného litoměřického malíře jsou necitlivé a odpovídají tehdejšímu módnímu stylu. Gruss například přemaluje téměř celé nebe a „odežene“ mouchu, kterou Dürer posadil Madoně na koleno.

Opravdu kvalitního restaurování se Růžencová slavnost dočká teprve ve 20. století.