Vojevůdci, politici, objevitelé, umělci, duchovní vůdci. V lidské historii najdeme celou řadu lidí, kteří skutečně změnili běh dějin a které doprovázela tajemná aura. Záhady s nimi spojené přitom mnohdy nekončí ani po jejich smrti.

Ta největší otázka totiž je: Kde je pravé místo jejich posledního odpočinku?

Podivnou smrt Alexandra podtrhují události po jeho smrti. V roce 321 před naším letopočtem se totiž říše, kterou po sobě zanechal, zmítá v chaosu.

Generálové se nehádají pouze o jednotlivá území, ale i o to, co by se mělo stát s mumifikovaným tělem mrtvého vladaře. A hádky nakonec přerostou v otevřený boj.

Alexandrovo tělo uchovávané v honosně vyzdobeném sarkofágu zalitém medem je naloženo na zlatý vůz, který za doprovodu stovek lidí míří do řeckého města Aigai.

Jenže během cesty se na obzoru objeví jezdci, kteří na kolonu zaútočí a sarkofág s tělem odvážejí pryč. Dnes už víme, že velitelem jezdců byl bývalý Alexandrův velitel a vládce Egypta Ptolemaios (367–289 př. n. l.).

Jeho muži převezou tělo do egyptského Memfisu, odkud pár let nato zamíří do nově vytvořené hrobky v Alexandrii.

Kdo ukradl tělo?

Hrob vydržel v Alexandrii stovky let, po roce 199 jsou ale některé věci z něj údajně převezeny na jiné místo. A ačkoliv i z pozdního středověku existují zmínky o jeho návštěvě, přesná lokace se nedochovala.

Traduje se, že jeden z Ptolemaiových potomků tělo ukradl a odvezl do egyptské oázy Siwa, ke které měl Alexandr vřelý vztah, protože navštěvoval tamní věštírnu.

V roce 1995 oznamuje řecká archeoložka Liana Souvaltzi, že v této lokalitě skutečně objevila hrobku muže jménem Alexandr. Jenže to vyvolává politickou bouři a badatelce je odebráno povolení k vykopávkám.

Proč se dodnes nepodařilo práce v oblasti obnovit? Místo toho se hovoří o dalších možných místech. Například o městě Samarkand v Uzbekistánu, které vojevůdce za svého života dobyl, a vzal si za ženu tamní princeznu.

Hrobka v severním Řecku

V poslední době se spekuluje ještě o jiném možném místě. V srpnu 2014 objevují archeologové v severořeckém městě Amfipolis hrobku s pozůstatky pěti lidí právě z doby Alexandra Velikého.

Podle všeho jde o dva muže, jednu ženu, dítě a ostatky, které se nepodařilo identifikovat. Mohlo by jít o rodinnou hrobku vladaře?

Pokud by se podařilo prokázat, že ony ženské ostatky patří Alexandrově matce Olympias (375–316 př. n. l.), byl by to obrovský úspěch. Velká část expertů to ale považuje za nepravděpodobné. Olympias by podle historických pramenů měla odpočívat v severořeckém Pydně.