Na počátku druhohor totiž Antarktida není tou mrazivou pustinou pokrytou ledem, jak ji známe dnes. Oplývá bujnými lesy, živými řekami a minimální teploty klesají jen něco málo pod bod mrazu. Nabízí tedy ideální podmínky pro život.

Díky tomu je kontinent domovem rozmanitého ekosystému včetně vůbec prvního příbuzného dinosaurů. A právě jeho pozůstatky tu podle posledních zpráv objeví badatelská expedice.

Praotec dinosaurů

Vědecké periodikum Journal of Vertebrate Paleontology své publikum informuje o ještěrovi velikosti leguána, který na Antarktidě žije před 250 miliony let. Od svých objevitelů dostane jméno Antarctanax shackletoni.

První část jména latinsky znamená „Antarktický král“ a ta druhá vzdává hold Siru Ernestu Shackletonovi (1874–1922), britskému polárnímu badateli, který na začátku 20. století vede tři nejvýznamnější expedice na Jižní pól.

„Toto nově objevené zvíře bylo archosaurus, raný příbuzný krokodýlů a dinosaurů,“ popisuje Brandon Peecock, vědecký pracovník Field Muzea v Chicagu.

„Sám o sobě vypadá trochu jako ještěrka, ale evolučně je to jeden z prvních členů této velké skupiny. Říká nám, jak se dinosauři a jejich příbuzní vyvinuli a rozšířili,“ dodává.

Vyplnění slepého místa

Objev je významný především proto, že vysvětlí proces repopulace Země po nejrozsáhlejším hromadném vymírání organismů, tzv. permském vymírání, ke kterému dochází před 252 miliony let a během něhož klimatické změny zabijí asi 83 % živočichů!

Původně se totiž vědci domnívají, že trvá několik desítek milionů let, než nové organismy vyplní prázdná místa. Antarctanax však dokazuje, že se archosaurové začínají rozčleňovat do dalších druhů již během 2 milionů let.

Podle Peecocka se „před masovým vymíráním archosaurové vyskytovali pouze v oblastech kolem rovníku, ale po něm byli najednou všude“. Nález navíc pomůže vyvrátit další domněnky o fauně prehistorické Antarktidy.

Vědci dlouho věří, že jsou místní zvířata podobná těm, která žijí v jižní Africe, protože jsou oba kontinenty v té době spojeny. Antarctanax je důkazem toho, že jsou zdejší obyvatelé překvapivě jedineční.

Kostra ještěra, kterou výzkumný tým objeví, není kompletní, podle obratlů a kostí končetin ale lze určit, že se jedná o dospělého jedince, který na délku měří asi 1,2 až 1,5 metru.

Na základě podobností s příbuznými druhy zjistí, že jde o masožravce, který se živí především hmyzem, předchůdci savců a obojživelníky.