Věda

Bezdrátový pomocník srdce

Bezdrátový pomocník srdce

K srdečním selháním dochází u pacientů s kardiovaskulárními chorobami a pro ty, kdo byli předtím zvyklí na aktivní způsob života, to může být obrovská překážka. Jejich život se smrskne na pobyt v jedné místnosti. Odborníci však pro tyto pacienty našli vhodné řešení v podobě systému na podporu srdce.

Mezinárodní vědecký tým představil v letošním roce revoluční systém pro osoby, čekající na transplantaci srdce. Kardiochirurgové poprvé v historii medicíny zkoušejí na prvních dvou pacientech bezdrátově dobíjenou srdeční podporu. Na této převratné technologii se podíleli i čeští lékaři. „Pacient může mít kvalitní život, podobný tomu mému nebo vašemu,“ říká zástupce výzkumného týmu.

V čem spočívá revolučnost nového přístroje?

„Srdeční čerpadlo umísťujeme do levé komory a vyvádíme záložní konektor za levé ucho. Ten bychom využili, jen kdyby systém selhal. Vnitřní cívku, která přijímá energii, umísťujeme kolem pravé plíce nemocného – a pod kůži implantujeme vnitřní baterii,“ popisuje fungování přístroje prof. Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Vnější pás, jenž má člověk okolo hrudi a který svým vzhledem připomíná běžecký pás, čerpá energii z klasické baterie, jež se může kdykoli nabíjet, její místo se nachází u boku pacienta. V pásu je přítomna jedna cívka, druhá se nachází přímo v lidském těle v pleurální dutině, tedy kolem plíce, kam byla implantována. Mezi dvěma cívkami dochází ke vzájemné interakci, což má za následek proces označovaný jako elektromagnetická indukce, při němž vzniká elektřina, jež pohání současně jednak přístroj u srdce a jednak i baterii.

Nová technologie v podobě voperované srdeční pumpy by mohla zachraňovat ročně stovky lidí.

Drát již nebude omezením

Podobný princip jako u podpůrného srdečního systému se uplatňuje např. i u dálkového nabíjení mobilních telefonů nebo u indukčních varných desek. V případě lidského srdce je však třeba, aby byl výkon mnohem menší, jinak by mohlo dojít k poškození citlivé tkáně. Doposud byli nemocní limitováni drátem, který jim vedl přímo z těla, což často vedlo k různým komplikacím v podobě infekcí, které se projevovaly u každého pátého pacienta, v některých případech končily dokonce i smrtí. K první implantaci nového přístroje došlo v kazašské Astaně.

Nově z těl pacientů nebudou vést dráty.

Technologie měnící lidské životy

Obrovskou výhodou pásu je ta, že jej člověk díky baterii musí nosit pouze při samotném nabíjení, bez něj si vystačí po dobu až osmi hodin v kuse. Speciální hodinky, které nosí pacient vždy při sobě, ho začnou zavčas varovat, když se bude blížit doba vybití implantované baterie. Podle Jiřího Malého, zástupce ředitele IKEMu, mu začne asi tak hodinu předtím, než dojde k vybití systému, „vrnět“ implantovaný kontroler blízko jeho srdce, což ho důrazně upozorní, že je načase dobíjet.

Implantovaný srdeční kontroler sám upozorní, že je potřeba dobýt.

Testování není ještě ani zdaleka u konce

Nová srdeční podpora by podle slov výrobce mohla být pro většinu nemocných dostupná během následujících 10 let. Z celosvětového měřítka by nový systém mohl přinášet pomoc více než tisícům lidí. V současné době je ale stále třeba analyzovat veškeré získané informace, které jsou poskytovány díky sledování nemocné osoby, dále se bude testovat dlouhodobá spolehlivost a stabilita systému, aby mohlo dojít k širším klinickým studiím a následné certifikaci systému a jeho využití v běžné medicínské praxi. Pozornost odborníků se zaměří také na dlouhodobé interakce mezi systémem a tělem pacienta.

Více z Věda

O původu altruismu: Je evolučně mimo?

Věda8.4.2020

Sázení stromů kompenzuje produkci uhlíkových emisí

Věda3.4.2020

Auto roku a slastná jízda

Věda31.3.2020

Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Věda27.3.2020

Whitney Houston „oživí“ technika vynalezená už v polovině 19. století

Věda24.3.2020

Nový Mercedes-AMG GLS: Suverenita nejvyšší úrovně

Věda20.3.2020

Byla vyvinuta látka pro zvýšení imunity

Věda17.3.2020

Zkameněliny velké jako osobní auto

Věda13.3.2020

Podle vědců žili neandrtálci 38 let

Věda10.3.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat