Bílé zlato 21. století

Svou bělostí působí, jako by byla z jiného světa. Největší solná pláň na světě, bolivijská Salar de Uyuni, je dnem někdejšího obrovského prehistorického jezera. Sůl se tu těží stovky let. Ale teprve nedávno se zjistilo, že pod povrchem se schovává i největší zásobárna lithia.

Světové zásoby lihtia se odhadují na 53 milionů tun. Nejvíce se ho v současné době těží v Austrálii a v Číně, avšak největší zásoby se nacházejí v Jižní Americe, konkrétně v Bolívii, Argentině, a Chile.

Salar de Uyuni je provrtaná četnými těžebními jámami, zvrásněná úsilím Ajmarů a zjizvená nenaplněnými nadějemi. V největší bolivijské i světové solné pánvi – ve výšce 3700 metrů – dělníci den co den motyčkami kutají bílý poklad. Mají zakryté obličeje a ruce. Boty jim pokrývá bílý povlak. Bílo je všude. Solná planina Salar de Uyuni s rozlohou 10 000 km² (jako Libanon) je přírodním úkazem.

Ajmarové (druhá nejpočetnější skupina původních obyvatel) tady ručně a ročně vytěží 25 000 tun soli. Ale pod solnou plání je ještě větší poklad. Bílé zlato 21.

století.

Rudy obsahující lithium, například spodumen, se nachází v pegmatitech, což jsou hrubozrnné magnetické horniny.

Nejchudší jihoamerická země doslova sedí na nejbohatších zásobách lithia, na minimálně 17 procentech celosvětových zásobách. Podle nejnovějších zpráv by mohlo jít snad až o 21 milionů tun. Bolívie už roky sní o tom, že se na hladu po lithiu sveze k bohatství, že se z chudé země, kde 40 procent lidí žije pod hranicí chudoby, stane bohatá.

Lithium se dnes těží z 67 procent z nerostných rud a z 33 procent ze solných roztoků. Lithium lze získat z nerostných rud nebo ze solného roztoku.

Solný roztok s vysokým obsahem lithia se čerpá z hloubky až 20 metrů pod povrchem a odvádí se do odpařovacích nádrží. Každý gram lithia z pláně Salar de Uyuni může putovat třeba až do belgických továren, kde se montují elektrická Volva XC40 nebo Audi e-Tron.