Věda

Bílé zlato 21. století

Bílé zlato 21. století

Svou bělostí působí, jako by byla z jiného světa. Největší solná pláň na světě, bolivijská Salar de Uyuni, je dnem někdejšího obrovského prehistorického jezera. Sůl se tu těží stovky let. Ale teprve nedávno se zjistilo, že pod povrchem se schovává i největší zásobárna lithia.

Světové zásoby lihtia se odhadují na 53 milionů tun. Nejvíce se ho v současné době těží v Austrálii a v Číně, avšak největší zásoby se nacházejí v Jižní Americe, konkrétně v Bolívii, Argentině, a Chile.

Salar de Uyuni je provrtaná četnými těžebními jámami, zvrásněná úsilím Ajmarů a zjizvená nenaplněnými nadějemi. V největší bolivijské i světové solné pánvi – ve výšce 3700 metrů – dělníci den co den motyčkami kutají bílý poklad. Mají zakryté obličeje a ruce. Boty jim pokrývá bílý povlak. Bílo je všude. Solná planina Salar de Uyuni s rozlohou 10 000 km² (jako Libanon) je přírodním úkazem. Ajmarové (druhá nejpočetnější skupina původních obyvatel) tady ručně a ročně vytěží 25 000 tun soli. Ale pod solnou plání je ještě větší poklad. Bílé zlato 21. století.

Rudy obsahující lithium, například spodumen, se nachází v pegmatitech, což jsou hrubozrnné magnetické horniny.

Nejchudší jihoamerická země doslova sedí na nejbohatších zásobách lithia, na minimálně 17 procentech celosvětových zásobách. Podle nejnovějších zpráv by mohlo jít snad až o 21 milionů tun. Bolívie už roky sní o tom, že se na hladu po lithiu sveze k bohatství, že se z chudé země, kde 40 procent lidí žije pod hranicí chudoby, stane bohatá.

Lithium se dnes těží z 67 procent z nerostných rud a z 33 procent ze solných roztoků. Lithium lze získat z nerostných rud nebo ze solného roztoku.

Solný roztok s vysokým obsahem lithia se čerpá z hloubky až 20 metrů pod povrchem a odvádí se do odpařovacích nádrží. Každý gram lithia z pláně Salar de Uyuni může putovat třeba až do belgických továren, kde se montují elektrická Volva XC40 nebo Audi e-Tron.

Zpracování lithia z rud je rychlejší, ale nákladné zpracování ze solného roztoku je obvykle lacinější, ale trvá mnohem déle. Polovina produkce se využívá na baterie, čtvrtina na sklo a keramiku.

Více z Věda

Změří každému teplotu

Věda10.7.2020

Společnost Boston Dynamics vylepšuje své robopsy pro boj proti koronaviru

Věda7.7.2020

Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Věda3.7.2020

Tábor odjel z Tábora pryč

Věda30.6.2020

Cesta do vesmíru je opět volná

Věda26.6.2020

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Věda23.6.2020

Nový Peugeot 2008: Svůdný a chytrý

Věda19.6.2020

Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Věda16.6.2020

Žil na Madagaskaru

Věda12.6.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat