Věda

Bílé zlato 21. století

Bílé zlato 21. století

Svou bělostí působí, jako by byla z jiného světa. Největší solná pláň na světě, bolivijská Salar de Uyuni, je dnem někdejšího obrovského prehistorického jezera. Sůl se tu těží stovky let. Ale teprve nedávno se zjistilo, že pod povrchem se schovává i největší zásobárna lithia.

Světové zásoby lihtia se odhadují na 53 milionů tun. Nejvíce se ho v současné době těží v Austrálii a v Číně, avšak největší zásoby se nacházejí v Jižní Americe, konkrétně v Bolívii, Argentině, a Chile.

Salar de Uyuni je provrtaná četnými těžebními jámami, zvrásněná úsilím Ajmarů a zjizvená nenaplněnými nadějemi. V největší bolivijské i světové solné pánvi – ve výšce 3700 metrů – dělníci den co den motyčkami kutají bílý poklad. Mají zakryté obličeje a ruce. Boty jim pokrývá bílý povlak. Bílo je všude. Solná planina Salar de Uyuni s rozlohou 10 000 km² (jako Libanon) je přírodním úkazem. Ajmarové (druhá nejpočetnější skupina původních obyvatel) tady ručně a ročně vytěží 25 000 tun soli. Ale pod solnou plání je ještě větší poklad. Bílé zlato 21. století.

Rudy obsahující lithium, například spodumen, se nachází v pegmatitech, což jsou hrubozrnné magnetické horniny.

Nejchudší jihoamerická země doslova sedí na nejbohatších zásobách lithia, na minimálně 17 procentech celosvětových zásobách. Podle nejnovějších zpráv by mohlo jít snad až o 21 milionů tun. Bolívie už roky sní o tom, že se na hladu po lithiu sveze k bohatství, že se z chudé země, kde 40 procent lidí žije pod hranicí chudoby, stane bohatá.

Lithium se dnes těží z 67 procent z nerostných rud a z 33 procent ze solných roztoků. Lithium lze získat z nerostných rud nebo ze solného roztoku.

Solný roztok s vysokým obsahem lithia se čerpá z hloubky až 20 metrů pod povrchem a odvádí se do odpařovacích nádrží. Každý gram lithia z pláně Salar de Uyuni může putovat třeba až do belgických továren, kde se montují elektrická Volva XC40 nebo Audi e-Tron.

Zpracování lithia z rud je rychlejší, ale nákladné zpracování ze solného roztoku je obvykle lacinější, ale trvá mnohem déle. Polovina produkce se využívá na baterie, čtvrtina na sklo a keramiku.

Více z Věda

Sázení stromů kompenzuje produkci uhlíkových emisí

Věda3.4.2020

Auto roku a slastná jízda

Věda31.3.2020

Bude nové muzeum v Praze na Těšnově?

Věda27.3.2020

Whitney Houston „oživí“ technika vynalezená už v polovině 19. století

Věda24.3.2020

Nový Mercedes-AMG GLS: Suverenita nejvyšší úrovně

Věda20.3.2020

Byla vyvinuta látka pro zvýšení imunity

Věda17.3.2020

Zkameněliny velké jako osobní auto

Věda13.3.2020

Podle vědců žili neandrtálci 38 let

Věda10.3.2020

Bílé zlato 21. století

Věda6.3.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat