Ještě před několika desítkami let je oběžná dráha Země zcela prosta lidských výtvorů. Nejsou tu žádné satelity, družice ani vesmírný odpad. Přesto tu ale jeden stroj být měl. Dostal přezdívku „Černý rytíř“ a rozhodně se prý nejedná o dílo lidské ruky…
V roce 1954, tři roky před vypuštěním první lidské družice na oběžnou dráhu, přichází dva americké deníky St. Louis Post-Dispatch a The San Francisco Examiner s převratnou zprávou, že se na oběžné dráze Země nachází neznámý stroj.
Své tvrzení opírají o tajné zdroje z letectva Spojených států, jehož zástupci posléze připouštějí, že skutečně došlo k úniku tajných informací, avšak existenci tajemného objektu striktně odmítají. V průběhu následujících desetiletí je shromážděna řada dalších nepřímých důkazů, které mají existenci záhadného satelitu potvrzovat.
Podle ufologů je jasné, že se nejedná o lidský výtvor a samotný stroj může být dokonce starší než celá lidská rasa.
Zmínky o něm můžeme prý nalézt již ve starověkých textech…
Kovový pták ze starověku
Třetí kniha Báruchova je starověký spis, jehož autorství je tradičně přisuzováno židovskému proroku Báruchovi (žil někdy v 6. století př. n. l.). Dílo však pravděpodobně vzniká až mnohem později, v 1. století n. l. a jeho autorem bude nejspíše někdo úplně jiný. V textu se píše o podivném kovovém ptáku, kterého měl autor knihy spatřit na nebi.
„Tento pták letí vedle slunce a pomocí svých roztažených křídel získává sílu z jeho paprsků.“ A dále pozorovatel dodává, že když: „…roztáhl svá křídla, spatřil jsem na jeho pravém křídle velmi velká písmena ze zlata.“ Mnozí badatelé v tomto popisu spatřují právě onen neznámý satelit. Získávání energie ze Slunce se až nápadně podobá nám dnes dobře známým solárním panelům.
Stejně tak lze předpokládat, že podobným pohonem by mohl být poháněn i Černý rytíř.
Záhadné proroctví
V roce 1973 se skotský vědec Duncan Lunan (*1945) rozhodne přijít této záhadě na kloub. Analyzuje všechny dosud zaznamenané údaje o neznámém objektu (především data od norských vědců z roku 1928, kteří zkoumali vlnové přenosy do vesmíru a odhalili neobvyklé anomálie) a přichází s převratným zjištěním.
Satelit prý zachycuje signál, který přichází ze vzdálenosti 300 světelných let od dvojhvězdy Izar ze souhvězdí Pastýře. Stáří signálu je odhadnuto na 12 600 let. Je v něm prý ukryto poselství, které se však skotskému vědci nepodaří rozluštit. Jenže část vědců Lunana obviňuje z manipulace s fakty a jeho závěry odmítá.
Vše se dá prý vysvětlit fyzikálními zákony bez nutnosti existence mimozemského satelitu na oběžné dráze.
Kdo má tedy pravdu?
Mimozemský satelit nebo vesmírné smetí?
Poslední střípek skládanky má být odhalen v roce 1998 při prvním startu raketoplánu Endeavour. Loď míří k Mezinárodní vesmírné stanici a astronauté mají za úkol fotografovat Zemi z oběžné dráhy. Jedna z těchto fotografií však zachycuje podivný černý objekt, který prolétával nedaleko raketoplánu, a nápadně se podobá popisům Černého rytíře.
NASA všechny snímky z mise zveřejňuje na svých webových stránkách. Jakmile však dojde k publikování podivného černého stroje, jsou všechny jeho fotografie z webu okamžitě staženy. Znovu se objevují až po nějakém čase, avšak podle mnoha lidí uměle upravené, a s vysvětlivkou, že se jedná jen o kus vesmírného odpadu.
Snaží se snad NASA skrýt pravdu nebo jen zabránit zbytečné hysterii?
Facebook
Twitter
RSS