Věda

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Pocit „již viděného“ prožil alespoň jednou každý z nás. Zatímco mezi laickou veřejností vzbuzuje tento fenomén více otázek než odpovědí, čeští vědci možná našli k záhadě klíč.

Zatímco parapsychologové věří, že déjà vu souvisí se zážitky z našich minulých životů nebo s nadpřirozenými schopnostmi, odborná veřejnost stále zůstává u holých faktů a výzkumu.

Ta (ne)dominantní

Pocit „již viděného“ často přisuzují chybnému kontaktu mezi mozkovými hemisférami, jelikož každá z nich vnímá danou situaci zcela nezávisle. Stačí, aby se signál z nedominantní části opozdil, ta dominantní posléze obdrží danou informaci dvakrát, avšak s jistou časovou prodlevou.

Laicky řečeno – ve chvíli, kdy oči zaznamenají jistou situaci okamžitě, mozek má menší zpoždění.

Centrum paměti jako klíč?

Vědci ovšem při svém bádání vzali v potaz také celkovou stavbu lidského mozku. Při této hypotéze je vznik déjà vu dáván do souvislosti s množstvím šedé hmoty v jeho určitých oblastech, především v hipokampu (centru paměti).

Čím méně šedé hmoty člověk má, tím větší je pravděpodobnost, že jej bude „trápit“ skutečnost, že danou situaci již někdy viděl.

Parapsychologové věří, že déjà vu souvisí se zážitky z našich minulých životů nebo s nadpřirozenými schopnostmi.

Větší sklony má…

Jeden z nejslibnějších výzkumů operující právě s výše zmíněnou teorií provedli odborníci z lékařské fakulty a CEITECu Masarykovy univerzity. Zajímala je zejména skutečnost, proč tajemný jev postihuje jedince, kteří jsou po všech stránkách zdravotně v pořádku.

„Podívat se zdravému člověku do mozku zrovna ve chvíli, kdy prožívá déjà vu, bohužel není dost dobře možné. Nevíte, kdy k němu dojde,“ prohlásil Milan Brázdil, hlavní autor výzkumu z Centra neurověd CEITECu Masarykovy univerzity.

U více než stovky zdravých dobrovolníků proto provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Poté porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí jednotlivců, kteří déjà vu nikdy nezažili a těmi, u kterých se alespoň jednou vyskytlo nebo dále vyskytuje. Výsledky svého odborného snažení odborný tým zveřejnil v mezinárodním časopise Cortex.

Stres i málo spánku

Ukázalo se, že jedinci, kteří se s déjà vu nikdy nesetkali, mají významně menší hipokampus než ti, u kterých byl fenomén zaznamenán. I přes příznivé výsledky však věda stále netuší, co přesně pocit „již prožitého“ spouští. Mohlo by jít o nedostatek spánku, nadměrný stres nebo nejrůznější záněty.

„Všechny tyto faktory spolu s genetickými předpoklady mohou vést k menšímu objemu hipokampu, a tím ke zvýšení jeho citlivosti. Malé podráždění nervových buněk pak může být důvodem pro jakousi chybu v systému vyvolávající falešné vzpomínky,“ vyjmenoval možnosti Brázdil.

Ve svém pátrání přitom hodlá pokračovat dál. Porozumění tak významné části mozku, jakou hipokampus bezesporu je, totiž může být v budoucnosti velikým přínosem v léčbě neurologických onemocnění typu epilepsie, Alzheimerovy choroby, ale také v případě těžkých forem depresí.

Zato odborná veřejnost stále zůstává u holých faktů a výzkumu.

Znám, anebo neznám?

Další „mozková“ záhada, která nás může pořádně potrápit, dostala označení jamais vu, v překladu „nikdy neviděno“. Jedná se o pocit, kdy si je člověk naprosto jistý, že danou situaci nebo předmět velice dobře zná – přesto se ale nemůže zbavit dojmu, že ho vidí poprvé.

Dle anglického neuropsychologa Chrise Moulina si však tento „problém“ často způsobujeme sami. Jak? V rámci jednoho ze svých experimentů nechal dobrovolníky 30krát během jedné minuty napsat slovo „door“ (anglicky dveře).

A přišel na to, že 68 % z nich začalo mít pocit, že se nejedná o skutečný výraz – byť jej reálně zná. Opakováním jednoho a toho samého pojmu totiž člověk ztrácí pojem o jeho významu, a to i přesto, že ví, co přesně označuje. Stejné je to také při opakovaném počítání.

Více z Věda

Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi

Věda21.3.2023

Ultimativní Ultrafan

Věda17.3.2023

První jednomotorový vrtulník, který létá na 100 % udržitelné letecké palivo

Věda14.3.2023

Stabilní izotopy pomohly objasnit, jak rostlina obnovuje svou „kůži“

Věda10.3.2023

Věda mýtů zbavená: Zkrotíme kulový blesk?

Věda7.3.2023

Kometa ZTF mezi „nebeskými vozy“

Věda3.3.2023

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Věda28.2.2023

Revoluce v kriminalistice: Usednou kočky na lavici svědků?

Věda24.2.2023

Vzestup umělé inteligence: Skutečně roboti nahradí lidi?

Věda21.2.2023
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Chce zničit Borhyové hvězdnou kariéru?
nasehvezdy.cz

Chce zničit Borhyové...

Dlouhá léta neměla na Nově...
Masiv pod nohama
rezidenceonline.cz

Masiv pod nohama

Podlahová krytina z přírodního dřeva je prověřená...
Tapety jako na zámku
panidomu.cz

Tapety jako na zámku

Jinak řečeno tapety textilní. Právě ty si spojujeme s...
Záhadná kněžna Libuše: Kolovala jí v žilách keltská krev?
enigmaplus.cz

Záhadná kněžna Libuše: Kolovala...

Mezi velmoži to vře. Už několik let jim totiž...
Perla neomylně poznala, kde jí je potřeba
skutecnepribehy.cz

Perla neomylně poznala, kde...

Čtyři dny se ty dvě trmácely vlakem, od hranic je...
Uteče Rybová manželovi za Majerem?
nasehvezdy.cz

Uteče Rybová manželovi za...

Už nějakou dobu se...
Tak trochu jiné orloje
epochanacestach.cz

Tak trochu jiné orloje

Ten pražský na...
Tulácká vlna: Tajemný zabiják, který udeří znenadání
epochaplus.cz

Tulácká vlna: Tajemný zabiják,...

„Přemýšleli jsme, jestli jsme nenarazili na...
Trpí delfíni „alzheimerem“?
21stoleti.cz

Trpí delfíni „alzheimerem“?

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou...
Kachní stehna na pomerančích
tisicereceptu.cz

Kachní stehna na pomerančích

Už jste ochutnali pomeranče s červeným vínem? Možná...
Znovuzrození ikonického outdoorového modelu Alpina
iluxus.cz

Znovuzrození ikonického...

Ikonická řada Extreme, která se poprvé objevila...
6 podivných fobií spojených s počasím
epochaplus.cz

6 podivných fobií spojených s...

Ošklivé počasí dokáže pořádně zkazit náladu. Zima...