Věda

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Déjà vu: Fenomén falešných vzpomínek?

Pocit „již viděného“ prožil alespoň jednou každý z nás. Zatímco mezi laickou veřejností vzbuzuje tento fenomén více otázek než odpovědí, čeští vědci možná našli k záhadě klíč.

Zatímco parapsychologové věří, že déjà vu souvisí se zážitky z našich minulých životů nebo s nadpřirozenými schopnostmi, odborná veřejnost stále zůstává u holých faktů a výzkumu.

Ta (ne)dominantní

Pocit „již viděného“ často přisuzují chybnému kontaktu mezi mozkovými hemisférami, jelikož každá z nich vnímá danou situaci zcela nezávisle. Stačí, aby se signál z nedominantní části opozdil, ta dominantní posléze obdrží danou informaci dvakrát, avšak s jistou časovou prodlevou.

Laicky řečeno – ve chvíli, kdy oči zaznamenají jistou situaci okamžitě, mozek má menší zpoždění.

Centrum paměti jako klíč?

Vědci ovšem při svém bádání vzali v potaz také celkovou stavbu lidského mozku. Při této hypotéze je vznik déjà vu dáván do souvislosti s množstvím šedé hmoty v jeho určitých oblastech, především v hipokampu (centru paměti).

Čím méně šedé hmoty člověk má, tím větší je pravděpodobnost, že jej bude „trápit“ skutečnost, že danou situaci již někdy viděl.

Parapsychologové věří, že déjà vu souvisí se zážitky z našich minulých životů nebo s nadpřirozenými schopnostmi.

Větší sklony má…

Jeden z nejslibnějších výzkumů operující právě s výše zmíněnou teorií provedli odborníci z lékařské fakulty a CEITECu Masarykovy univerzity. Zajímala je zejména skutečnost, proč tajemný jev postihuje jedince, kteří jsou po všech stránkách zdravotně v pořádku.

„Podívat se zdravému člověku do mozku zrovna ve chvíli, kdy prožívá déjà vu, bohužel není dost dobře možné. Nevíte, kdy k němu dojde,“ prohlásil Milan Brázdil, hlavní autor výzkumu z Centra neurověd CEITECu Masarykovy univerzity.

U více než stovky zdravých dobrovolníků proto provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Poté porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí jednotlivců, kteří déjà vu nikdy nezažili a těmi, u kterých se alespoň jednou vyskytlo nebo dále vyskytuje. Výsledky svého odborného snažení odborný tým zveřejnil v mezinárodním časopise Cortex.

Stres i málo spánku

Ukázalo se, že jedinci, kteří se s déjà vu nikdy nesetkali, mají významně menší hipokampus než ti, u kterých byl fenomén zaznamenán. I přes příznivé výsledky však věda stále netuší, co přesně pocit „již prožitého“ spouští. Mohlo by jít o nedostatek spánku, nadměrný stres nebo nejrůznější záněty.

„Všechny tyto faktory spolu s genetickými předpoklady mohou vést k menšímu objemu hipokampu, a tím ke zvýšení jeho citlivosti. Malé podráždění nervových buněk pak může být důvodem pro jakousi chybu v systému vyvolávající falešné vzpomínky,“ vyjmenoval možnosti Brázdil.

Ve svém pátrání přitom hodlá pokračovat dál. Porozumění tak významné části mozku, jakou hipokampus bezesporu je, totiž může být v budoucnosti velikým přínosem v léčbě neurologických onemocnění typu epilepsie, Alzheimerovy choroby, ale také v případě těžkých forem depresí.

Zato odborná veřejnost stále zůstává u holých faktů a výzkumu.

Znám, anebo neznám?

Další „mozková“ záhada, která nás může pořádně potrápit, dostala označení jamais vu, v překladu „nikdy neviděno“. Jedná se o pocit, kdy si je člověk naprosto jistý, že danou situaci nebo předmět velice dobře zná – přesto se ale nemůže zbavit dojmu, že ho vidí poprvé.

Dle anglického neuropsychologa Chrise Moulina si však tento „problém“ často způsobujeme sami. Jak? V rámci jednoho ze svých experimentů nechal dobrovolníky 30krát během jedné minuty napsat slovo „door“ (anglicky dveře).

A přišel na to, že 68 % z nich začalo mít pocit, že se nejedná o skutečný výraz – byť jej reálně zná. Opakováním jednoho a toho samého pojmu totiž člověk ztrácí pojem o jeho významu, a to i přesto, že ví, co přesně označuje. Stejné je to také při opakovaném počítání.

Více z Věda

Nebezpečným brněním k plodnosti?

Věda29.9.2023

Zrádný „alzheimer“: Začíná vše už v děloze?

Věda26.9.2023

Ebola: První úder afrického „démona“

Věda22.9.2023

E-recept na přírodu? Jednou možná ano…

Věda19.9.2023

Spásná rezonance: Našla odpověď na vznik migrén?

Věda15.9.2023

Čerpáním podzemní vody lidé ovlivnili rotaci Země

Věda13.9.2023

Neštovice s námi ještě neskončily

Věda8.9.2023

Raflézie: Všehoschopné genetické manipulátorky z pralesa

Věda5.9.2023

CarciReagent – včasné varování před vážným onemocněním

Věda4.9.2023
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články

Klepítkový večer v Pru58
iluxus.cz

Klepítkový večer v Pru58

17.10.2023 od 18:15 se uskuteční jedinečná...
Čarovná moc úplňku mě zavedla k obrazu svatého
skutecnepribehy.cz

Čarovná moc úplňku mě zavedla...

Nikdy jsem náměsíčností netrpěla, tu...
Vyměnila Soukupa za svého expartnera?
nasehvezdy.cz

Vyměnila Soukupa za svého...

Milostný život AGÁTY...
Pardubický kraj: Tipy na výlety pro všechny!
epochanacestach.cz

Pardubický kraj: Tipy na...

Pokud by vás náhodou v tomto krásném kraji...
Marie Terezie založí ministerstvo zahraničí a nechá vytvořit slabikář
epochaplus.cz

Marie Terezie založí ministerstvo...

„Každému, komu udělila audienci, také pozorně...
Domácí citronový cheesecake
tisicereceptu.cz

Domácí citronový cheesecake

Dezert můžete při servírování ozdobit plátky...
Bez lásky a bezdětná. Prý je to osud
nasehvezdy.cz

Bez lásky a bezdětná. Prý...

V březnu oslavila...
Božská forma, nebo temnota?
enigmaplus.cz

Božská forma, nebo temnota?

Rovnostranný trojúhelník může být symbolem jak...
4 talenty kakaa
panidomu.cz

4 talenty kakaa

Je běžně v regálech – balíček nepřichuceného kakaového...
Rorschachův test: Osobnost vepsaná do skvrn
epochaplus.cz

Rorschachův test: Osobnost...

Psycholog obrátí další kartu. „To jsou ženské...
Dobrodružná pouť k Jupiteru
21stoleti.cz

Dobrodružná pouť k Jupiteru

Po 14 let odhaloval americký vesmírný...
Individuální komfort s uměleckým přesahem
rezidenceonline.cz

Individuální komfort s...

Multifunkčnost, vstřícnost k potřebám setkávání v...