Zákon všeobecné gravitace, zákony pohybu a mnoho dalších nejen fyzikálních objevů, to je monumentální odkaz, který po sobě zanechal Sir Isaac Newton. Zabýval se ale i nadpřirozenem a v jeho textech se našlo jedno znepokojivé poznání – letopočet konce světa! Zbývá lidstvu už jen 38 let?
O obrovském příspěvku Angličana Isaaca Newtona (1642–1727) světové fyzice, matematice, astronomii a vědě celkově ví každý. Však se také jeho publikace Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, řadí mezi nejdůležitější knihy v historii vědy.
Méně se však zmiňuje skutečnost, že byl tento geniální muž také horlivým nadšencem do nadpřirozena. Patřil k největším alchymistům své doby a někdy se o něm říká, že spíše než prvním člověkem éry rozumu by měl být nazýván posledním kouzelníkem.
Jeho zájem o magii a okultní nauky potvrzuje i letopočet údajného konce světa, které se v jeho zápiscích opakovaně vyskytuje – rok 2060! Jak k takovému údaji dospěl? A máme být nervózní, když se jedná o závěr takto uznávaného velikána našich dějin?
Pravda je skrytá v Bibli?
I když Newton zastával některé ne úplně běžné názory, byl zároveň zapřisáhlým křesťanem. V nemalé části svých textů se proto věnuje i různým výkladům Bible. Že se v jejich rámci dopracoval až k proroctví o konci světa, vyplouvá na povrch v roce 2003, kdy se badatelé zabývají Newtonovými ranými zápisky. Spolehl se při tom na jednu ze svých nejsilnějších disciplín – matematiku.
Že svět zanikne roku 2060, prý zjistil z informací v Knize Daniel, jedné z knih Starého zákona, která vznikla zřejmě ve 2. stol. př. n. l. Složitými početními operacemi došel k výsledku, že svět zanikne 1260 let po roce 800 n. l., kdy na území západní Evropy začala vláda Svaté říše římské.
Newton si prý byl svojí předpovědí jistý úplně stejně, jako objevy, jež učinil ve fyzice a dalších vědních oborech. „Bible dokazuje, že svět skončí v roce 2060,“ píše slavný učenec, ale zároveň jako kdyby si nechával otevřená vrátka pro případný omyl, protože dodává: „Možná to bude o něco později, ale určitě nevidím důvod, aby se tak stalo dříve.“ Co si tedy o jeho slovech myslet?
Souvislost s Halleyovou kometou?
Isaac Newton zmiňuje také další letopočty pro konec světa. Jsou jimi roky 2090, 2344, či 2374, avšak rok 2060 se mu v zápisech objevuje nejčastěji.
Jeho představa apokalypsy je velmi podobná tomu, co i dnes tvrdí různí náboženští kazatelé. Ježíš Kristus sestoupí na Zemi a bude vládnout celé další milénium. Židé se vrátí do Izraele, kde prý ustanoví rozkvétající a věčné království.
Na druhou stranu, možná se geniální vědec pouze snažil umlčet dobovou hysterii. Tehdy totiž brzkým zánikem veškerého života hrozil kde kdo, mnohdy i velice pochybní jedinci, kterým pak důvěřivý bohabojný lid předával svůj majetek apod.
„Nevyřkl jsem rok zkázy proto, že bych skálopevně věřil, že svět tehdy opravdu skončí. Chtěl jsem zastavit fantazírování lidí, kteří svými neustálými mylnými předpověďmi konce znevažují posvátná proroctví,“ prohlásil údajně Newton. Zároveň je ale nesmírně zajímavá jedna shoda okolností.
V roce 2062 uvidíme na obloze po 76 letech znovu letět Halleyovu kometu. Ta je již dlouho považována za předzvěst špatných událostí (naposledy jsme ji spatřili roku 1986, kdy došlo k výbuchu jaderné elektrárny Černobyl – pozn. red.). Co nás čeká tentokrát? Mohl se Newton splést o pouhé dva roky, bez ohledu na to, jak moc své předpovědi sám věřil?
Facebook
Twitter
RSS