Skotsko je země plná tajemných hradů, jejichž temná historie se nesmazatelně otiskla do hradních zdí. Vraždy, mučení a intriky tu byly na denním pořádku. Nejinak je tomu i u hradu Glamis. Na rozdíl od většiny ostatních sídel bychom tu však nalezli i něco navíc. Řeč je o paranormální aktivitě, která děsí návštěvníky i majitele panství!
Hrad Glamis se nachází ve skotském hrabství Angus asi 80 km severně od Edinburghu. Je majetkem šlechtické rodiny Bowes-Lyon. Postaven byl již v 11. století, tehdy šlo však pouze o dřevěnou loveckou pevnůstku. Roku 1372 daroval skotský král Robert II. (vládl 1371–1390) sídlo i s celým panstvím svému oddanému šlechtici Johnu Lyonovi. Ten nechal hrad přestavět na kamennou gotickou pevnost. Současná podoba sídla však pochází až ze 17. století. Stejně jako mnoho jiných skotských hradů je i Glamis opředen řadou mýtů o brutálních skutcích, které se udály v jeho zdech. Uvnitř hradu se prý pravidelně zjevuje několik duchů, kteří měli být již několikrát zachyceni na fotografii nebo na kameru. Místní tyto přízraky spojují s pohnutou historií hradu…
Pohřbeni zaživa
Traduje se, že roku 1483 došlo na hradě k ohavnému činu, při němž zemřelo krutou smrtí několik nevinných lidí. Tehdy vrcholily klanové války mezi rodem Ogilviů a Lindsayů. Obě strany se neváhaly uchýlit k násilnému prosazování svých názorů. Jenže Ogilviové od začátku tahali za kratší provaz. Část jejich členů proto vyhledala pomoc lorda Lyona na hradě Glamis a požádala ho o úkryt. Hradní pán na oko souhlasil a ukryl všechny v tajné místnosti, kde je nikdo neměl nalézt. Lyonové však rod Ogilviů nenáviděli stejně jako Lindsayové. Lord Lyon proto nechal tajnou místnost zazdít a všechny Ogilvie uvnitř pohřbít za živa. Jejich smrt musela být pomalá a trýznivá. Od té doby se hradem ozývá podivné kvílení, jekot, a dokonce prý i chrastění kostí. Na komnatu se časem zapomnělo, avšak o několik stovek let později byla při přestavbě hradu znovuobjevena. Jakmile dělníci probourali zeď, spatřili prý hrůzný výjev. Pokroucené kostry, všudypřítomný mrtvolný puch a děsivé temné stíny, putující místností, je tak vyděsily, že místnost raději hned zase zazdili.
Nešťastná „šedá paní“
I další krvavá pověst se týká nesmiřitelné zášti mezi dvěma skotskými rody. V tomto případě mezi skotským královským rodem Stuartovců a rodem Douglasů. Skotský král Jakub V. (vládl 1513–1542) byl v době svého dětství zajatcem hraběte z Angusu Archibalda Douglase, který vykonával funkci regenta v době Jakubovy nezletilosti. Po čas svého zajetí značně strádal, a není proto divu, že když se konečně chopil moci, cítil vůči všem členům rodu Douglasů nenávist. Jelikož byl hrabě Archibald již po smrti, král se rozhodl, že si svou zlost vybije na jeho sestře. Králův hněv tak padl na hlavu Janet Douglas (1498–1537), vdově po zemřelém lordu z Glamis Johnu Lyonovi (?–1528). Janet byla křivě obviněna z praktikování čarodějnictví a bez soudu upálena. Její syn byl uvězněn a hrad propadl koruně. Na hradních chodbách se dodnes zjevuje přízrak tzv. „šedé paní“. Většina lidí je přesvědčena, že duch patří nešťastné Janet Douglas, která tu byla nespravedlivě upálena.
Facebook
Twitter
RSS