Také jste se báli upírů, když jste byli dětmi? To jste ještě nevěděli, že skutečně existují. Akorát tihle jsou obtížně rozpoznatelní a nesají krev. Místo ní z nás mají sát energii, a to je prý činí mimořádně nebezpečnými!
Upíři jsou pro spisovatele a filmaře mimořádně vděčným tématem. Jen málokdo nezná legendární román Drákula z pera Brama Stokera (1847–1912). Ale pozor, podle mnoha autorů a badatelů upíři skutečně existují! Chodí po světě a sají z nás energii.
Ne nadarmo se jim také říká energetičtí upíři! Také o nich již byla napsána celá řada knih. Jak je rozpoznáme? Jakým způsobem na ně lze vyzrát? A na jaké typy se dělí? Odpověď na první otázku je prostá: Těžko.
Energetičtí upíři prý mohou působit naprosto nenápadně, mohou klidně denně chodit kolem nás, aniž bychom si toho vůbec všimli. Ale nezřídka se také skrývají pod maskou vysoce charismatických či okouzlujících jedinců. A o to snazší je jim padnout za oběť!
Na druhé neberou ohledy
Není mi dobře, tak ať není dobře i ostatním! Taková má být životní filosofie energetických upírů. Své problémy a starosti rádi shazují na druhé. Je jim jedno, komu ublíží, klidně to může být i nejlepší přítel.
Když vidí, jak se trápí, mají z toho obrovskou radost. Navenek se ale snaží vzbuzovat soucit a přimět své potenciální oběti, aby část jejich problémů převzaly na sebe. Nedaří-li se jim to, uchylují se k urážkám a výhrůžkám.
V podstatě by se dalo říci, že energetičtí upíři jsou živi z negativních emocí. Čím utrápenější a bezradnější jsme, tím jsou silnější a spokojenější. Nejsou přitom ani na chvíli sužováni pocity viny! A co se stane, setkají-li se dva energetičtí upíři? Buď si jdou navzájem z cesty, nebo spojí své síly!
Jsou různí
Dle některých publikací existuje hned šest typů energetických upírů. První je „trpící upír“. Ten se považuje za oběť svého okolí, snaží se vzbuzovat soucit a nezřídka se uchyluje k citovému vydírání. Pak je tu „narcistický upír“.
Egoista, který se stará pouze o sebe, přičemž druzí mu jsou zcela lhostejní. „Dominantní upíři“ jsou zase přesvědčeni o své vlastní pravdě, odlišné názory jsou pro ně neakceptovatelné. Uvnitř jsou křehcí, ale navenek se snaží působit drsně.
To „dramatický upír“ ze všeho dělá tragédii a rád vyvolává hádky. Velmi křehký je ve svém nitru také „soudící upír“. Neustále hledá chyby na druhých lidech a vynáší nad nimi morální soudy. A nakonec tu máme „nevinného upíra“.
To je člověk, který opravdu potřebuje pomoc a soucit. Ti, od kterých se mu obojího dostane, za to ovšem tvrdě zaplatí.
Jak na ně?
Energetickým upírům se samozřejmě lze bránit. Vejdete-li v kontakt s „trpícím upírem“, poraďte mu, jak byste jeho problémy řešili sami. Jen je nesmíte brát na sebe. S „narcistickým upírem“ je zase třeba jednat rázně.
Pokud to nepomůže, je lepší se mu vyhnout, případně kontakt s ním co nejvíce omezit. Urážky ze strany „dominantního upíra“ je nejlepší brát s nadhledem. Stůjte si za svým názorem, snažte se působit klidně a vyrovnaně.
Snahy „dramatického upíra“ se doporučuje zcela ignorovat. Chce-li se s někým hádat, je to jeho – a nikoli náš – problém. Na „soudícího upíra“ nejlépe vyzrajete, když zaujmete strategii „jedním uchem dovnitř, druhým ven“. Cokoli řekne, pusťte to z hlavy.
A jak na „nevinného upíra“? Tam je to trochu těžší. Podpořte ho, pomožte mu, ale nezapomínejte ani sami na sebe. Nějakou tu energii si přece musíte nechat!