Někteří lingvisté spojují slovo labyrint s řeckým slovem „labrys“, což označuje dvojsečnou sekeru, která je v minojské kultuře symbolem moci. Na Krétě jsou nalezena četná vyobrazení této sekery.
Jiná teorie spojuje slovo labyrint s řeckým slovem „lavra“, což znamená „úzká ulice“. V tomto případě zřejmě labyrint označuje spletitou síť chodeb a místností, ve kterých se lze snadno ztratit. Jaké labyrinty jsou nejslavnější? A mohou stále ukrývat velká tajemství minulosti?
Asi nejznámější labyrint najdeme na řeckém ostrově Kréta, v podzemí města Knossos…Jeho autorem má být legendární inženýr Daidalos, jenž tak plní příkaz krále Minoa uvěznit Minotaura – bájného tvora s lidským tělem a býčí hlavou.
Podle mýtu je do labyrintu každoročně za oběť posíláno sedm mladíků a sedm dívek z Athén. Nakonec Minotaura zabije hrdina Theseus, kterému pomůže králova dcera Ariadna.
Díky jejímu klubku nití, známému jako „Ariadnina nit“, dokáže najít cestu ven. V některých verzích příběhu Ariadna Théseovi poskytuje i zlatou korunu, jež osvětluje tmavé chodby labyrintu, čímž umožňuje bezpečný návrat.
Tento labyrint je údajně tak složitý, že dokonce i jeho tvůrce Daidalos má po dokončení problém najít cestu ven.
Archeologický nález na Krétě
Velmi dlouho je tento příběh považován za pouhý mýtus, a to až do doby, kdy je na Krétě náhodně objeven starověký labyrint, který nápadně připomíná legendární sídlo bájného Minotaura.
Jedná se o první nález tohoto druhu na Krétě a odlišuje se od tradičních paláců té doby nejen svým designem, ale i tvarem. Zatímco paláce jsou obvykle čtvercové, tento labyrint má kruhovou podobu.
Uvnitř jsou nalezeny četné zvířecí kosti, což vyvolává otázky o jeho účelu. Ačkoli je Kréta úzce spojována s mýtem o labyrintu, jedná se o vůbec první přímý archeologický důkaz takové stavby na tomto ostrově. Co se na tomto tajemném a děsivém místě odehrávalo?
Egyptský labyrint: Ztracený zázrak starověku?
Také Egypt má svoji záhadu labyrintu. V roce 2008 se mezinárodní tým archeologů pod vedením Louise de Corii pouští do průzkumu oblasti v blízkosti egyptské oázy Fajjúm.
Pomocí georadaru je pod zemským povrchem objevena rozsáhlá struktura, která svým uspořádáním a rozměry nápadně připomíná legendární egyptský labyrint, o němž se zmiňují starověcí historici.
Podle zjištění se pod zemí rozkládá komplex chodeb, komor a tunelů o rozloze několika hektarů.
Ačkoli jsou výsledky výzkumu publikovány v prestižním časopise, další práce na tomto unikátním archeologickém nalezišti jsou z neznámých důvodů egyptskými úřady zastaveny.
Mohlo by toto místo ukrývat velká tajemství nejstarších egyptských panovníků, jak věří někteří záhadologové?
České labyrinty: Loučeňské skvosty
Také v naší zemi najdeme labyrinty. Nejvíce se jich vyskytuje na zámku Loučeň. Nejpůsobivější z nich je královský labyrint, věnovaný sedmistému výročí narození císaře Karla IV. (1316–1378).
Tento kruhový labyrint, inspirovaný středověkými předlohami, propojuje mystiku čísel, duchovní energii drahokamů a odkaz gotických katedrál, které mladého Karla fascinují během jeho pobytu ve Francii.
Stavba má velikost, tvar i symboliku inspirovanou labyrintem katedrály v Chartres. Jedná se údajně také o tzv. geo-energetickou spirálu nabitou jakousi pozitivní energií.
Ta má ve stavbě proudit kvůli jejímu pečlivému umístění s ohledem na středověké zásady i energetické proudy místa. Jsou nakonec labyrinty mimo jiné i sofistikovaným způsobem, jak nakládat se zemskou energií, jak věří mnozí senbizilové?