Kontroverzní, riziková, a také experimentální – za takovou donedávna platila terapie fekální transplantace. V poslední době vstupuje do oficiální lékařské praxe a po světě rostou banky na uchování fekálního materiálu.
Stále ji ovšem provází otazníky, ať už se týkají dárců, kterým se přezdívá „jednorožci“, nebo ojedinělé případy, které skončily úmrtím pacienta.
Jedna z prvních věcí, kterou udělá průměrná koala hned po narození, je, že začne hodovat na výkalech své matky. Bez toho nemá šanci přežít. Stejně jako sloni nebo hroši se i koaly rodí se sterilními střevy, s kterými je trávení potravy nemožným úkolem.
K ozdravení střevní mikroflóry má průměrný člověk k dispozici probiotika nebo prebiotika. Někdy ale jeho stav přímo volá po podobném řešení, ke kterému se uchyluje novorozená koala.
Fekální bakterioterapie platila ještě v nedávné době za terapii poslední záchrany.
Svou úspěšností v léčení opakujících se infekcí, které nereagují na antibiotika, ale její prominence stoupá. Nedávné případy úmrtí pacientů následkem provedené fekální transplantaci ovšem vedly ke zpochybnění bezpečnosti celé terapie.
![U infekce vyvolané třeba bakterií C. difficile, která neodpovídá na léčbu antibiotiky a neustále se vrací, dosahuje tato metoda až 90 % úspěšnosti. Ilustrace: Aminoco](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/4-191017-fecal-transplant-stool-pills-cs-1136a-768x515.jpg)
Evolučně podmíněná symbióza
Prokaryotické mikroorganismy, kam kromě řádu bakterií patří také Archaea, obydlely každý kout planety Země. Čtyři miliardy let evoluce způsobily, že dokážou přežít i v mimořádně nehostinném prostředí.
Není proto divu, že když se před přibližně 200 000 lety objevil první člověk, osídlili i toto „území“.
Lidské tělo jim totiž poskytlo jednu příhodnou podmínku – stálou teplotu, která prospívá mikrobiálnímu růstu. Dnes se na povrchu i uvnitř lidského těla nacházejí symbiotické komunity tisíců nejrůznějších druhů bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů. Dohromady váží asi 2 kg a tvoří rozmanitý mikrobiom člověka.
Odhaduje se, že 25letý muž s váhou 70 kg a výškou 170 cm má v těle asi 4 × 1013 mikrobiálních buněk. To je 1,3krát více než množství lidských buněk, kterých je asi 3 × 1013, z toho ale celých 84 % tvoří buňky červených krvinek.
Pokud bychom počítali pouze buňky s jádrem, mezi které červené krvinky nepatří, tento podíl by rázem stoupl na 10 mikrobiálních buněk na každou jednu lidskou buňku. A 99 % těchto cizorodých buněk se nachází právě v tlustém střevě.
![Nejhustěji „obydlenou“ částí člověka je jeho tlusté střevo, které se stalo domovem jak pro „přátelské“, tak i patogenní druhy mikroorganismů. Foto: Shutterstock](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/2-15c310fe-ae9a-4f1b-a9d2-999a6c89b6e5-scaled-e1680597903381-768x672.jpg)
Síla je v rozmanitosti
Někdy na přelomu 20. a 21. století přišli odborníci se zjištěním, že mikrobiom přímo ovlivňuje zdraví svého hostitele, jeho metabolismus, imunitu a dokonce i náladu.
Na kondici tohoto „pralesa“, který někteří odborníci považují za další lidský orgán, se podepisuje způsob, jakým se jeho majitel stravuje, jak žije, i v jakém prostředí se pohybuje.
Zdravý mikrobiom znamená rozmanitý mikrobiom. Právě tento klíčový předpoklad se stává kamenem úrazu v moderní společnosti, která se živí jednotvárnou stravou a užívá antibiotika.
Dodávku nových mikrobů lze ale ve vrchovaté míře doplnit právě transplantací mikrobiomu. Jde o přenos fekálního materiálu zdravého jedince do střev nemocného člověka.
Tuto starodávnou metodu léčby moderní medicína znovuobjevila teprve nedávno, a i poté stála na samém okraji zájmu. Do popředí pozornosti lékařů se dostala až díky souvislosti s nepříjemnou střevní infekcí, kterou vyvolává bakterie C. difficile.
![Problémem čerstvé stolice je její trvanlivost. Pokud se rovnou nezamrazí, doporučuje se kvůli životaschopnosti bakterií materiál použít maximálně 6–8 hodin od odběru. Foto: HUG](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/3-laboratory-technicians-in-france-prepare-stool-to-treat-patients-with-serious-colon-infections-by-fecal-microbiota-transplantation-fmt-also-known-as-gut-flora-transplant-768x512.jpg)
Superodolná bakterie
Bakterie C. difficile se běžně nachází ve střevech zdravých lidí, kde většinou nezpůsobuje žádný problém. V organismu jedince s oslabenou imunitou ale dokáže vyvolat střevní zánět, projevující se horečku, křečemi a průjmem.
Asi v 70 % případů lze úspěšně léčit antibiotiky, konkrétně vankomycinem. Problém ale nastává ve zbylých případech, kdy se navzdory léčbě C. difficile neustále vrací.
Opakované užívání antibiotik ústí v totální rozklad mikrobiomu, bakterie přebírá ve střevě nadvládu a nastává stav známý jako klostridiová kolitida (CDI). Tato infekce je vysoce odolná proti další antibiotické léčbě a může ústit až v pacientovo úmrtí. Jen v USA způsobí téměř půl milionu infekcí každý rok a zabije 15 000 osob.
Díky slibným výsledků studií na laboratorních hlodavcích přišel začátkem 21. století návrh léčit CDI pomocí bakterií ze zdravého lidského střeva.
V roce 2013 byla publikována data z první kontrolované klinické studie na pacientech trpících opakujícími se CDI. Právě vankomycin v kombinaci s FMT se ukázal jako nejefektivnější řešení, následkem kterého se bakteriální diverzita mikrobiomu téměř zcela obnovila.
V současnosti je fekální mikrobiální transplantace u pacientů s opakující se CDI úspěšná z 85–90 %. Oproti léčbě antibiotiky má navíc nepopiratelné výhody – je ekonomičtější a redukuje rozvoj antibiotické odolnosti bakterií.
![Mikrobiom zdravého dárce může být uchováván zmražený na minus 80 °C až po dobu 12 měsíců. Foto: OpenBiome](http://epochalnisvet.cz/wp-content/uploads/2023/04/5-samples-in-80-c-freezer-768x576.jpg)
Nástup zlatého věku
Posledních 10 let stojí transplantace stolice v centru pozornosti.
Byla zahájena řada studií zkoumající lidský mikrobiom, vznikají jednotné směrnice pro léčbu opakujících se CDI, jsou zakládány národní mikrobiomové společnosti – tuzemská vznikla při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na jaře 2020. Za 10 let, kdy se u nás transplantace fekální mikrobioty coby alternativní léčba využívá, bylo provedeno na šest stovek výkonů s účinností kolem 85 %.
Nejčastěji se využívá stolice od rodinných příslušníků pacienta, není to ale podmínkou. V roce 2012 vznikla první veřejná banka stolice zdravých dárců, když tým výzkumníků z Massachusettského technologického institutu založil projekt OpenBiome.
Podobná zařízení začala růst také po Evropě a v letošním roce by biobanka měla vzniknout také v Praze na Vinohradech z iniciativy lékařů Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Jak uvedl MUDR: František Duška, „chceme směřovat k tomu, že budeme mít banku stolice zdravých dárců pro mikrobiální transplantace nejen klinicky použitelné, ale i pro experimentální použití a další vývoj.“