Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Fenomén jménem oheň!

Schopnost rozdělat a ovládat oheň se zdá z dnešního pohledu triviální. Jen málokdo si však uvědomuje, že kontrola ohně je jedním z nejvýznamnějších vynálezů lidstva. Podívejme se, jak a kdy člověk oheň ovládl a proč to bylo tak důležité.  

S ohněm se člověk setkával odjakživa. Domovem lidí totiž byla Afrika, která stejně jako jiné oblasti čas od času vzplála přirozeně, například po úderu blesku, výbuchu sopky či po dopadu meteoritu. Z ohně měli lidé zřejmě nejdříve strach. Velmi brzy si však uvědomili, že přináší nejenom zkázu, ale i výhody.

Nikdo už dnes neví, v jakém pořadí přicházely benefity, které prvním lidem oheň přinášel. Možná nejdříve zjistili, že plameny poskytují teplo.

Podle většiny antropologů bylo objevení tepla hlavním předpokladem pro osídlení chladnějších oblastí mimo kolébku lidstva.

Kdyby si člověk s sebou nenesl dovednost rozdělat a uchovat oheň, nikdy by zřejmě neosídlil dříve chladnou Evropu a nepřežil by dlouhé tisíce let v Beringii, než mu tající ledovce umožnily osídlit Severní Ameriku.

Zpočátku mohl oheň sloužit i jako ochrana před predátory. Stejně jako zpočátku člověk, se ohně bála i zvířata. Plameny proto mohly člověku poskytovat bezpečí. Postupně lidé zřejmě začali oheň využívat i k lovení, při kterém kořist naháněli pomocí pochodní.

Co člověk získal?

Velmi brzy se člověk zřejmě naučil oheň používat i k úpravě nástrojů. Četné nálezy z celého světa potvrzují, že takto byla vylepšována například kopí. Špičky zbraní tvrzené ohněm byly mnohem pevnější, a tak i účinnější.

Tato úprava podle některých historiků mohla vést ke změně v používání kopí. Dříve házecí zbraň se stala zbraní bodnou.

Jenže oheň jen nehřál a neposkytoval lepší nástroje. Nepřímo také tužil a rozvíjel malé společnosti lovců a sběračů. Antropologové se domnívají, že sezení kolem ohně otevřelo nový prostor pro sociální interakci, což mohlo mít významný vliv na rozvoj řeči.

Lidé třeba u ohně vyprávěli příběhy, a tím nejen obohacovali slovní zásobu, ale také rozvíjeli abstraktní myšlení. Podobné teorie však zůstávají pouze domněnkami.

Nikomu se dnes nepovede dokázat, že díky ohni se lidem prodloužil den, protože plameny poskytovaly dříve neznámé světlo, nebo, že vrhající stíny inspirovaly člověka k vytvoření prvních jeskynních maleb.

Na jedné věci se však většina antropologů shoduje – nezpochybnitelný vliv na evoluci člověka mělo vaření. Tepelná úprava v potravě zabila parazity a bakterie, ale to nebylo všechno.

Podle teorie Richarda Wranghama to bylo právě vaření, které z našich předků udělalo člověka.

Maso k většímu mozku nestačilo

Richard Wrangham (*1948) je britský primatolog působící na Harvardově univerzitě.

Současně je také autorem teorie, podle které hrálo vaření zásadní roli ve zvětšování lidského mozku, což bylo předpokladem pro vznik komplexního myšlení umožňujícího člověku stát se tím, kým je dnes.

Podle starší teorie nárůst mozkové kapacity „nakopla“ zvýšená konzumace masa. K většímu mozku měl údajně stačit vyšší příjem živočišných proteinů.

Ve fosilním záznamu je patrný mírný nárůst mozkové kapacity u druhu Homo habilis oproti dřívějším australopitékům. U člověka vzpřímeného (Homo erectus) je pak znatelné výrazné zvětšení mozkovny.

Antropologové se dříve domnívali, že člověk zručný začal ve větší míře než australopitékové lovit drobnou zvěř a svůj jídelníček o maso obohacovat také mrchožroutstvím.

Člověk vzpřímený pak ovládl lepší technologii lovu a byl schopný poměrně často získat velkou kořist. Ovšem Richard Wrangham se domnívá, že to bylo trochu jinak.

Za všechno mohou živiny

Konzumace masa nepochybně hrála v evoluci člověka významnou roli. Ještě důležitější však podle britského primatologa bylo vaření.

Svojí teorii opírá o dlouholetý experimentální výzkum, kdy jednak studoval zažívání primátů, ale také se zajímal o komunitu lidí stravujících se výhradně raw (z anglického „syrový“), což znamená, že jedí pouze pokrmy, které nejsou nijak tepelně upravené.

Výsledky obou směrů bádání potvrdily Wranghamovu teorii – není důležité, co si člověk strčí do pusy, ale kolik živin z pokrmu dokáže vydolovat naše trávicí soustava.

Každý organismus na planetě totiž získává energii z živin a mozek je na energii extrémně náročný orgán. Lidské řídící středisko spotřebuje až 2% z celkové přijaté energie.

Aby se mozek mohl v průběhu evoluce zvětšit, potřeboval ohromné množství energie a tu mohl získat jen z dostatečného množství živin.

Více energie poskytuje vařené jídlo!

Když Wrangham pozoroval komunitu lidí stravujících se raw zjistil, že i když konzumují dostatečné množství potravin, řada z nich je podvyživená. Důvodem je způsob, jakým trávicí soustava zpracovává některé složky potravin.

Tepelně neupravený škrob například tenké střevo nedokáže efektivně strávit. Většina živin proto v trávenině zůstává a postupuje do tlustého střeva, kde poskytne potravu hlavně bakteriím.

Tělo z něj tedy ve výsledku získá pouze nepatrné množství živin, a tak i energie. Uvařený škrob naopak tenké střevo snadno stráví a většina živin se vstřebá již zde. Do tlustého střeva pak postupuje materiál s minimem důležitých látek.

Tělo tak získá přibližně o 30 % více energie z tepelně upraveného škrobu, než ze syrového a v případě některých bílkovin je to až o 80 % více energie, pokud jsou uvařené.

Wranghamovy závěry podporují i experimenty s laboratorními myšmi. Polovině byla podávána syrová strava, ostatní hlodavci dostávali jídlo vařené.

Myši, které byly krmeny vařeným pokrmem, byly velice brzy tlustší, i když dostávaly stejné dávky jako myšky pojídající syrovou stravu. Navíc se zdálo, že jim vařené jídlo také více chutná.

Co se dá zjistit ze zubů?

Největšimi výhodami tepelné úpravy jídla je hlavně chemické a mechanické zpracování stravy, což výrazně usnadňuje práci trávicímu systému. Tělo z potravy získá více energie a méně jí ztratí při jeho zpracování.

Teorii Richarda Wranghama také podporují fosilní nálezy. Homo habilis měl totiž podobně jako australopitékové mohutné čelisti i zuby. I když mohl jíst více masa, pořád ho požíval syrové a k jeho rozžvýkání potřeboval velké a silné zuby.

U člověka vzpřímeného je jasně patrné výrazné zmenšení chrupu. Vařené jídlo je mnohem měkčí, a klade tak menší nároky na mechanické zpracování v ústech.

Stejně jako každá teorie má i tato hypotéza své odpůrce. Hlavním slovem proti je datace. K nárůstu mozkové kapacity a zmenšení zubů došlo před 1,8 miliony let. Ale nikomu se zatím nepodařilo přinést důkaz tak starého používání ohně.

Nejstarší doklady ohně jsou…

Nejstarší nezpochybnitelný doklad o používání ohně člověkem pochází z jeskyně Wonderwerk a je starý milion let. Jeskyně se nachází v Jihoafrické republice na okraji pouště Kalahari.

Uvnitř úkrytu, asi 30 metrů od vchodu, se našel popel a ohořelé zvířecí kosti. Ve stejné vrstvě navíc archeologové objevili i kamenné nástroje, které bezpochyby patřily člověku vzpřímenému.

Kromě jeskyně Wonderwerk existují i starší doklady o přítomnosti ohně v lidských sídlištích. Příkladem může být nález z lokality Swartkrans, která se také nachází v Jihoafrické republice. Uhlíky jsou zde datované do období před 1,5 miliony let.

Ovšem v tomto případě nelze vyloučit, že spálený materiál je zbytkem přirozeně vzniklého požáru.

Obecně je zachytit přítomnost pravěkého ohniště velice těžké. Uhlí, dřevo i kosti jsou totiž organické materiály, které podléhají rozkladu. Přesto existuje řada lokalit, nejen z Afriky, kde se archeologům podařilo záměrné užívání ohně dokázat.

Příkladem může být Izrael, kde lidé plameny nepochybně ovládali před 790 000–690 000 lety. Později, v období asi před 400 000 lety, si lidé znalost ohně přinesli i do Evropy.

Z našeho kontinentu pocházejí nejstarší doklady ohnišť z Anglie, Španělska, Maďarska a Francie.

Požáry jako zdroj pokroku

Znalost využití ohně se zřejmě v průběhu historie rychle rozšířila. Podle některých expertů dokonce mohl tento objev vést ke vzniku sociálních vrstev – ti, co dokázali ovládat oheň, zastupovali ve společnosti důležitější postavení.

Vzhledem k tomu, že oheň po sobě nezanechá nic kromě uhlíků, jsou téměř všechny informace o využívání ohně v pravěku pouhými teoriemi. Stejně je tomu i v případě schopnosti lidí oheň rozdělat.

S největší pravděpodobností se lidé nejdříve naučili využívat ohně, které vznikly přirozeně. Zřejmě si nechodili své pochodně zapalovat k sopkám, ale využívali uhlíky, které zbyly po lesních nebo stepních požárech. Oheň vzkříšený z uhlíků pak udržovali tak dlouho, jak to bylo možné.

Lidé jsou od přírody zvídavým druhem, postupně se proto sami naučili, jak nespoléhat na příležitostné požáry. Osvojili si dovednost oheň rozdělat.

Jak se dají vzkřísit plameny?

Mezi dnešními domorodými kmeny je nejrozšířenějším způsobem rozdělání ohně technika vrtání. Možná právě takto začali oheň vytvářet i naši předkové. Při vrtání je rukama roztáčen dřevěný kolík v jamce destičky ze stejného materiálu.

Třením se uvolňují a zahřívají drobné piliny, ty pak žhavé padají na troud, který svým teplem podpálí. Roztáčet dřívko rukama je velice náročné, někde tak metodu vylepšili a dřívko roztáčejí pomocí luku.

Velmi podobnou metodou jako vrtání je i plužení. Jediným rozdílem je, že se kolík neroztáčí, ale tře se o stěny drážky v dřevěné podložce.

Dalším způsobem, jak lidé mohli v nejstarších obdobích rozdělávat oheň, je i křesání. Úderem dvou kamenů vznikají jiskry, které jsou svým teplem schopné podpálit troud.

Aby jiskra vznikla, je nutné, aby jeden z kamenů měl vždy vysoký obsah kovových částic a druhý vysoký obsah uhlíku.

V souvislosti s ohněm stále panuje obrovské množství nezodpovězených otázek. Řadu z nich se pravděpodobně nepodaří vyřešit nikdy.

Přesto je nepochybné, že oheň byl jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii člověka, možná, že dokonce tím nejvýznamnějším vůbec.

Vzhledem k tomu, že oheň po sobě nezanechá nic kromě uhlíků, jsou téměř všechny informace o využívání ohně v pravěku pouhými teoriemi. Ve fosilním záznamu je patrný mírný nárůst mozkové kapacity u druhu Homo habilis oproti dřívějším australopitékům. Možná je za to zodpovědný právě oheň.

(Foto 1: By I, MarcusObal, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2386768)

(Foto 2: Autor: Reconstruction by W. Schnaubelt &

N. Kieser (Atelier WILD LIFE ART)Photographed by User:Lillyundfreya – Photographed at Westfälisches Museum für Archäologie, Herne, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1843470)

Související články
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli.   Objevitelkou jednoho […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“…   Role otce před 100 lety byla někde […]
Hvězda se začíná bortit do sebe pod vlastní vahou. Vytvoří útvar nepředstavitelně veliký, s galaktickou gravitací a nepopsatelnou hustotou, který dokáže deformovat i časoprostor. Černou díru. Co je uvnitř? Nejbolestivější smrt, kterou NASA poprvé simulovala… I ty nejlepší teleskopy při pohledu na černé díry dohlédnou jen k hranici zvané horizont událostí, protože potřebují detekovat nějaké elektromagnetické […]
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
reklama
Historie
Kdo postavil jávský chrám Borobudur?
Byl vztyčen uprostřed džungle na ostrově Jáva, a to zhruba před 1200 lety. Kým, to dodnes zůstává záhadou. V době, kdy kamenný skvost Borobudur vznikl, zde totiž žila kultura, která i velké stavby pokrývala jen palmovými listy… Několik dlouhých staletí je Borobudur zcela zapomenutý a skrytý lidským očím. Chátrající kamenný kolos vyrve ze spárů bující […]
Premiér Kramář byl jako neřízená střela
Vznik Československa svede do společné vlády dvě osobnosti, které mají jinak jen velice málo společného.   Zatímco Edvard Beneš (1884–1948) představuje novou generaci politiků, o čtvrtstoletí starší Karel Kramář (1860–1937) je ostříleným diplomatem, který už za Rakouska-Uherska stál v čele mladočeské strany a byl poslancem vídeňského parlamentu. Po vzniku samostatného státu se právě on stává ministerským […]
Ohromila svět indiánská baletka?
Na indiány se v Americe zkraje 20. století lidé často dívají skrz prsty…Diváci, kteří nadšeně aplaudují ve vyprodaných sálech nejlepší baletce světa, ale nemají ani tušení, že jim právě tančí Ki He Kah Stah Tsa.   V rezervaci indiánského kmene Osagů v oklahomském městě Fairfax rodina Alexandera Josepha Tall Chiefa (1890–1959) něco znamená. Alexander vlastní téměř celé […]
Mlčenlivý strašil Španěly
Vůdce povstání a miláček národa stačí jen položit nohu na první stupeň schodiště svého paláce, když zazní tři rány z pistole. Vilém Oranžský, který sjednotil svou zemi proti španělské nadvládě, je na místě mrtev.   Ve druhé polovině 16. století úpí nizozemské provincie pod španělskou mocí. Král Filip II. Španělský (1527–1598) se je snaží proměnit v ortodoxně katolickou […]
Zajímavosti
Nejdelší let světa trvá dva měsíce!
Rok 1958 je pro rekordy zaslíbený. V létě přistává v texaském Dallasu dvojice pilotů, která ve vzduchu vydrží celých 50 dní. Jenže Robert Timm (1926–1976) a jeho kolega John Cook (?–1995) je v Las Vegas překonají, a to rovnou o čtrnáct dní!   Majitel lasvegaského hotelu Hacienda Doc Bailey dumá, jak přitáhnout zákazníky. Dává se […]
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti […]
Chcete Nobelovku? Tak si jí kupte!
Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel by se asi hodně divil, jaký byznys s cenou, jejíž vznik ve své závěti inicioval, se v posledních letech rozjel. Už není jen pro vyvolené – pro „ty, kteří přinesou největší prospěch lidstvu“, jak si představoval. Pro její získání stačí občas jen dorazit na aukci s dostatečným obnosem peněz. […]
Monumentální Akšardham: Největší chrám světa?
Dokonale seřízené lasery vykreslují před zraky návštěvníků úchvatnou světelnou show. Trocha mlhy pro dotvoření atmosféry, k tomu něco na zub. Jde o jediné velkoformátové kino v celém hlavním městě Indie, Novém Dillí. Překvapivě nejsme nikde v zábavním parku, ale v hinduistické svatyni!   Žádné kovové „berličky“ a beton maximálně do základů. A ty musí být […]
Záhady a napětí
Poslední britská čarodějnice: Kdo byla Helena Duncan?
Helena Duncan si jako malé děvče vyslouží přízvisko pekelná, neboť tvrdí, že umí mluvit s mrtvými. Od té doby své okolí zahrnuje jedním proroctvím budoucnosti za druhým a jako dospělá se díky tomu stane uznávanou čarodějnicí. Dnes však o jejích schopnostech mnozí pochybují, neboť je údajně doloženo, že při seancích podváděla. Je to pravda?   Je […]
Krvelačný tvor z japonských legend: Zabil naráz 12 samurajů?
Tváře vesničanů jsou bledé a zračí se v nich děs. Na loži v jednom ze stavení totiž leží vážně zraněný samuraj, jehož sem přinesli jeho druhové. Napaden měl být záhadným tvorem, jehož nikdo nikdy předtím nespatřil. Ačkoli samurajům jen tak něco nenažene strach, vesničané si všimnou, že i oni jsou notně vyvedení z míry. Co na ně […]
Tajemství automatické kresby: Může být klíčem k našemu zdraví?
Existuje poměrně mnoho procedur, které mají člověku pomoci s psychickým i fyzickým zdravím a které se zároveň vymykají z hlavního medicínského proudu. Některé považují lékaři za vyloženě šarlatánské, u jiných připouštějí, že mohou mít určitý vliv a účinek. Kam patří trochu tajuplně znějící automatická kresba?   Představte si, že sedíte v pohodlném křesle a před sebou máte prázdný […]
Střelný prach i černá magie: Co všechno dokázal alchymista „Černý Berthold“?
Traduje se, že střelný prach vynalezli čínští alchymisté, když hledali elixír mládí. Neotáčejme se ale ani k evropským alchymistům zády. Je totiž pravděpodobné, že střelný prach byl souběžně objeven i v Evropě. Často je zmiňován Černý Berthold, záhadný alchymista z konce čtrnáctého století. Kdo to byl a proč si ho historie stále pamatuje?   Potemnělé sklepní místnosti vévodí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Archeologové u Kutné Hory odkryli osadu starou 7 000 let
21stoleti.cz
Archeologové u Kutné Hory odkryli osadu starou 7 000 let
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky t
Nadopujte se všemi béčky
nejsemsama.cz
Nadopujte se všemi béčky
Vitaminů skupiny B je celkem osm a všechny by se pro naše zdraví přetrhly. Pečují o kůži, vlasy, nervy i srdce. Ne vždy jich ale přijímáme tolik, kolik potřebujeme. Mrkneme se na zoubek těm nejdůležitějším z celé skupiny a pro začátek si můžeme říct, že i když máte jejich spotřebu pokrytou, stres, kouření, pití alkoholu nebo velkého množství kávy či čaje vedou
Kdy už si mě vezmeš Prachaři?
nasehvezdy.cz
Kdy už si mě vezmeš Prachaři?
Půvabná herečka ze seriálu Jedna rodina Sara Sandeva  (27) už tři roky tvoří pár se starším hercem Jakubem Prachařem (40). Možná je tak pomalu na čase vztah někam posunout. Nabízí se pochopitelně sv
Španělské ptáčky
tisicereceptu.cz
Španělské ptáčky
Většina z nás omáčky miluje. Španělský ptáček patří mezi klasické recepty české kuchyně. Příprava není vůbec složitá. Suroviny 4 plátky z hovězí kýty (celkem asi 600 g) 2 natvrdo uvařená vejce
Švýcarsko jako země sýra
epochanacestach.cz
Švýcarsko jako země sýra
Sýr je fenoménem švýcarské gastronomie. Vychutnávání sýra ve Švýcarsku se dá přirovnat asi k vychutnávání slivovice u nás či vína ve Francii. Švýcaři mají své oblíbené lahůdky, ale i lokální speciality. Některé ze sýrů se dosud vyrábějí tradičním způsobem, tedy ručně přímo na pastvinách. Takové sýry jsou k dostání jen na zdejších trzích. Který koupit?
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
panidomu.cz
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
Moderní vzor a ještě batikovaný. Jak si jej vyrobit? Triko nejprve vhodným způsobem poskládáte, sklady převážete provázkem, polijete textilními barvami a pak zafixujete. A to je celé. S příčným pruhem Pomůcky: provázek (gumičky), injekční stříkačka (nebo nosatá láhev), molitanový štětec, mikrotenový sáček, krejčovská křída barevná, zakrývací folie Pomocná chemie: krystalická soda, chlorový čistič, sirnatan sodný
Temný stín mě pronásledoval městem až domů
skutecnepribehy.cz
Temný stín mě pronásledoval městem až domů
Ten duch se na mě přilepil v parku u křížku a pronásledoval mě celou cestu, marně jsem před ním utíkala, zachránila mě až lávka přes potok. Stalo se to před několika lety, když jsem se vracela s manželem, již značně společensky upraveným, z večírku u jeho bratra. Švagrová nás přemlouvala, abychom přespali u nich. Já ale chtěla domů do své postele, a tak
Tajemství obrazu v proslulé galerii: Opravdu je na něm létající talíř?
enigmaplus.cz
Tajemství obrazu v proslulé galerii: Opravdu je na něm létající talíř?
Hledat důkazy existence UFO v proslulé florentské galerii Uffizi není zase tak bláhové, jak by to původně vypadalo. Záhadný obraz na vás čeká ve druhém patře galerijního objektu. Výtvarné dílo vzniklo
Union Glashütte opět partnerem závodu veteránů napříč Saskem
iluxus.cz
Union Glashütte opět partnerem závodu veteránů napříč Saskem
Jen málokomu se podaří dopřát si tak jedinečný zážitek s klasickými automobily, jakým je závod Sachsen Classic. V jeho rámci se v polovině srpna opět přesunou závodníci kultovní setinové rallye ze Cvi
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Kadeřníkovi královy metresy prošlo i znásilnění
historyplus.cz
Kadeřníkovi královy metresy prošlo i znásilnění
Když králova metresa prochází uličkou dvořanů, ulpívají na ní desítky párů očí, které hodnotí každičký detail jejího vzhledu. Jen ať se dívají, má krásné šaty, líčení podle poslední módy, vzácný parfém, a hlavně vysoký účes, jehož tvorba zabrala celé hodiny. Jistý muž, který je nositelem starobylého a prestižního Řádu svatého Michala, dokončuje spis Chvála účesů
Horská dráha: Už Kateřina Veliká zbožňuje klouzání!
epochaplus.cz
Horská dráha: Už Kateřina Veliká zbožňuje klouzání!
Některé se řítí rychlostí přes 200 km/hod. Jiné sviští ve výšce 139 metrů. Občas se ocitnete hlavou dolů. Ruská carevna by zírala, kdyby viděla, co vzešlo z její kratochvíle. Horské dráhy patří k nevyhledávanějším atrakcím zábavních parků po celém světě. Protože kdo by si nechtěl užít adrenalinovou jízdu a zažít chvíle čisté euforie. Zábava pro