Lidská pověrčivost je silná a po celá tisíciletí budovaná vlastnost. Velmi často je už od začátku zjevné, že nemá žádné opodstatnění, čas od času se ale objeví něco, u čeho ji lze naprosto pochopit. Jedním z takových fenoménů je i tzv. krysí král. Může jít o přírodní znamení blížící se tragédie?
Krysí král. Klubko mrtvých krys, jejichž ocasy jsou spletené do pevného a prakticky nerozdělitelného uzlu. Strašidelný a pro mnoho lidí skutečně znepokojující úkaz a zároveň podivná přírodní anomálie, se kterou si neví rady odborníci ani lovci záhad. Poprvé se zmínky o ní objevují v dobových pramenech z 16. století, s velkou pravděpodobností se s ní ale lidé setkávali už mnohem dřív a všude tam, kde se krysy historicky vyskytovaly. Samotné označení „krysí král“ má přitom také nejasný původ. Někteří badatelé tvrdí, že pochází z francouzského Roi de rats – krysí kolo, jiní však zastávají názor, že jde o překlad německého slova Rattenkönig, které se hlavně mezi protestanty používalo jako urážka papeže a později se vžilo i pro zmíněný krysí spletenec. Ostatně právě z Německa pochází nejvíc záznamů o nálezech krysích králů. Jak častý je tento fenomén?
Hlavně Německo
Vůbec první písemný záznam o krysím královi pochází z knihy maďarského historika Johanna Sambucuse (1531–1584) z roku 1576. Ze 17. století pocházejí nejméně tři známé případy a od 18. století už jich přibývá celá řada. „V roce 1722 je objevena kroutící se skupina krys v Lipsku. Spletenec je zabit, naložen do alkoholu a uložen do soukromého muzea. Mumie však brzy na to záhadně mizí,“ popisuje jeden z případů americký publicista Lucas Reilly a dodává, že do současnosti bylo zaznamenáno až 60 pozorování krysího krále. Kromě střední Evropy (především pak Německa) se fenomén objevuje třeba i na ostrově Jáva nebo na Novém Zélandu. Poslední zaznamenaný případ pochází z estonského Saru, kde v roce 2005 objevuje jeden zemědělec spletenec 16 krys, z nichž je většina stále naživu. I tento exemplář je konzervován a uložen do muzea.
Co za tím je?
Těžko se divit, že už od počátku budí nálezy krysích králů nemalé pozdvižení. Řada lidí tvrdí, že jde o znamení velkého nebezpečí nebo blížící se smrti a tvrdí, že tam, kde se krysí spletenec objevil, došlo záhy k nějakému úmrtí nebo rovnou k válkám. V roce 1793 tak měl krysí král upozorňovat na krvavé události Velké francouzské revoluce, v roce 1914 zase na blížící se krveprolití první světové války. Dalším častým vysvětlením z dob minulých bylo, že jde o dílo čarodějnic, které tímto způsobem vrhají kletby na příbytky a jejich obyvatele. A i když žádné důkazy pro takové tvrzení neexistují, nemáme ani jednoznačné vědecké vysvětlení. Nejčastěji se hovoří o možnosti, že si krysy ocasy zaplétají úmyslně na obranu před predátory a že se jim výjimečně stane, že je nedokážou rozplést. Ve hře je také možnost, že k sobě ocasy krys přilnou a propletou se v uzavřeném prostředí, či když je jim zima.
Podvod napříč dějinami?
Jenže někteří vědci zpochybňují samotnou existenci tohoto fenoménu a naznačují, že by všechno mohlo být ve skutečnosti jen jedním velkým podvodem táhnoucím se po celá staletí. A prý za ním nemusí být ani žádná rozsáhlá konspirace. Prostě se jen čas od času najde vtipálek, který se o krysím králi dozví, a tak ho se skupinou krys napodobí, někde pohodí a následně se baví tím, jak celý internet řeší záhadu. Pravdou je, že už ve středověku existovali šprýmaři a podvodníci, kteří například lepili křídla netopýrů na ještěrky a prodávali je jako draky. Na druhou stranu z výčtu zaznamenaných případů je zřejmé, že se tento fenomén objevoval průběžně v nejrůznějších oblastech a je jen těžko představitelné, že by se například v 17. nebo 18. století objevilo tolik informovaných vtipálků. Ostatně zvláštní smotání ocasů se občas objeví i u jiných zvířat – například u veverek, což se stalo v roce 1951 v Jižní Karolíně nebo v roce 2013 v Kanadě. Může to všechno mít nějaký hlubší význam? Může nás příroda opravdu před něčím varovat?
Facebook
Twitter
RSS