Věda

Hmota a antihmota: dvě strany téže mince!

Hmota a antihmota: dvě strany téže mince!

Je tajemná a téměř nepolapitelná. Přesto se už vědcům podařilo na pár okamžiků antihmotu zachytit. A zjistit o ní zbrusu nové zajímavé informace.

Nejslavnější fyzik všech dob Albert Einstein může být v klidu. Nová zjištění vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) neotřásla jeho speciální teorií relativity. Ba naopak, teoretická fyzika stojí pevně ve svých základech. Hmota a její sestřička s opačným znaménkem se totiž chovají stejně.

I když mají opačný náboj, fyzika mezi oběma sourozenci nedělá rozdíl. Ukázal to projekt ALICE, na kterém participoval mezinárodní tým badatelů a nechyběli ani ti z České republiky.

Při projektu byl využit urychlovač, ve kterém se téměř rychlostí světla srážely částice olova. Přitom byly navozeny podmínky blížící se stavu krátce po vzniku vesmíru. Právě v té době bylo v prostoru hmoty stejně jako antihmoty.

Ukázalo se to, co teoretická fyzika již předpokládala, tedy že rozdíly v chování hmoty a antihmoty neexistují. Jedná se o symetrii, jež je pro vědce důležitá, jinak by se musely přepisovat učebnice fyziky. Symetrie CPT, jak se tomuto předpokladu říká, znamená, že v okamžiku, kdy se vymění náboje částic, obrátí se proud času a změní se pár dalších parametrů. Fyzika, jak ji známe, funguje v nezměněném stavu.

Antiatom má na rozdíl od nám známých atomů jádro složené ze záporně nabitých částic a obal z kladně nabitých. Nejuznávanější fyzikální hypotéza hlásá, že při Velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Ale zatímco hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho zmizela. Kam? To je další ze záhad pro současnou vědu, ale jisté stopy už k dispozici má.

Zda by antihmota mohla mít praktické využití, je otázkou. Inženýři zkoumají nejrůznější alternativy pohonu, včetně warpu, využívajícího zakřivení prostoru, a právě motorů založených na reakcích hmoty a antihmoty. Ale to vše je zatím velmi vzdálená hudba budoucnosti.

Vědci už dříve byli schopni vyrobit jednotlivé částečky antihmoty jako antiprotony, antineutrony a pozitrony, které jsou opakem elektronů. V roce 2002 se jim je podařilo spojit v celé antiatomy, ale nikdy je nedokázali udržet dost dlouho na to, aby je mohli studovat. Atomy hmoty a antihmoty se totiž při kontaktu navzájem ničí. Až v roce 2010 se vědcům v CERNu podařilo na desetinu vteřiny zachytit 38 antiatomů vodíku, což byla dostatečně dlouhá doba na jejich pozorování. O rok později badatelé ze stejného pracoviště oznámili, že antihmotu udrželi celých 16 minut a 40 vteřin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Brněnské planetárium patří mezi nejkrásnější v Evropě

Věda10.12.2019

Červec nopálový: Když brouček nahrazuje jahody!

Věda6.12.2019

5G síť: Jak změní naše životy?

Věda3.12.2019

K transplantaci přivezou bijící srdce

Věda29.11.2019

V Česku je evidováno nejvíce znásilnění za posledních 10 let

Věda26.11.2019

Astmatici často zanedbávají preventivní léčbu

Věda22.11.2019

Při léčbě neplodnosti může rozhodovat také psychika

Věda19.11.2019

Centra porodní asistence jsou krok správným směrem

Věda15.11.2019

Australští vědci vyvinuli desetiminutový test rakoviny

Věda5.11.2019

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies