Věda

Hmota a antihmota: dvě strany téže mince!

Hmota a antihmota: dvě strany téže mince!

Je tajemná a téměř nepolapitelná. Přesto se už vědcům podařilo na pár okamžiků antihmotu zachytit. A zjistit o ní zbrusu nové zajímavé informace.

Nejslavnější fyzik všech dob Albert Einstein může být v klidu. Nová zjištění vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) neotřásla jeho speciální teorií relativity. Ba naopak, teoretická fyzika stojí pevně ve svých základech. Hmota a její sestřička s opačným znaménkem se totiž chovají stejně.

I když mají opačný náboj, fyzika mezi oběma sourozenci nedělá rozdíl. Ukázal to projekt ALICE, na kterém participoval mezinárodní tým badatelů a nechyběli ani ti z České republiky.

Při projektu byl využit urychlovač, ve kterém se téměř rychlostí světla srážely částice olova. Přitom byly navozeny podmínky blížící se stavu krátce po vzniku vesmíru. Právě v té době bylo v prostoru hmoty stejně jako antihmoty.

Ukázalo se to, co teoretická fyzika již předpokládala, tedy že rozdíly v chování hmoty a antihmoty neexistují. Jedná se o symetrii, jež je pro vědce důležitá, jinak by se musely přepisovat učebnice fyziky. Symetrie CPT, jak se tomuto předpokladu říká, znamená, že v okamžiku, kdy se vymění náboje částic, obrátí se proud času a změní se pár dalších parametrů. Fyzika, jak ji známe, funguje v nezměněném stavu.

Antiatom má na rozdíl od nám známých atomů jádro složené ze záporně nabitých částic a obal z kladně nabitých. Nejuznávanější fyzikální hypotéza hlásá, že při Velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Ale zatímco hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho zmizela. Kam? To je další ze záhad pro současnou vědu, ale jisté stopy už k dispozici má.

Zda by antihmota mohla mít praktické využití, je otázkou. Inženýři zkoumají nejrůznější alternativy pohonu, včetně warpu, využívajícího zakřivení prostoru, a právě motorů založených na reakcích hmoty a antihmoty. Ale to vše je zatím velmi vzdálená hudba budoucnosti.

Vědci už dříve byli schopni vyrobit jednotlivé částečky antihmoty jako antiprotony, antineutrony a pozitrony, které jsou opakem elektronů. V roce 2002 se jim je podařilo spojit v celé antiatomy, ale nikdy je nedokázali udržet dost dlouho na to, aby je mohli studovat. Atomy hmoty a antihmoty se totiž při kontaktu navzájem ničí. Až v roce 2010 se vědcům v CERNu podařilo na desetinu vteřiny zachytit 38 antiatomů vodíku, což byla dostatečně dlouhá doba na jejich pozorování. O rok později badatelé ze stejného pracoviště oznámili, že antihmotu udrželi celých 16 minut a 40 vteřin.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Zlomili neandertálcům vaz králíci?

Věda12.10.2018

Vymře hmyz kvůli změnám klimatu?

Věda5.10.2018

„Hovniválům“ pomáhá Mléčná dráha!

Věda2.10.2018

Semtex je víc než samopal či facky

Věda25.9.2018

Češi s protinožci šlechtí odolnější traviny!

Věda21.9.2018

Do jakého typu opilosti patříte?

Věda18.9.2018

Až Slunce naposledy vydechne…

Věda14.9.2018

Kvůli dopravním emisím hloupneme!

Věda11.9.2018

Mechaničtí muzikanti

Věda10.9.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies