Do zvuku vánočních koled zaznívá zlověstné kvílení větru. V takových chvílích si nelze nevzpomenout na tvrzení, že na Štědrý den se krajem žene Divoký lovec doprovázený smečkou přízračných psů. Kde prý lze na strašidelný úkaz narazit?
Zamračenou oblohu křižují klikaté blesky. Dunění hromu přehlušuje vytí smečky hrůzostrašných psů. Před vyjícími zvířaty se žene na uhlově černém koni jezdec, jehož tvář halí kápě. Kopyta obrovského oře se nedotýkají země. Nějak takto, jak se traduje, vypadá takzvaná divoká honba. Jde o strašlivý průvod přízraků a démonů, který vede divoký lovec.
Zjevuje se prý především za bouřlivého počasí a běda každému, kdo jí přijde do cesty. Vánoce mají připomínat vítězství světla nad temnotou.
Jak je tedy možné, že divoká honba se na mnoha místech zjevuje právě v tyto svátky?
Žebrákova kletba
Muž v záplatovaném šatě o adventu zatluče na dveře myslivny. „Pokorně prosím, dejte almužničku,“ spíná ruce. „Marš holoto!“ rozkřikne se na něj myslivec. Žebrák dál žadoní, avšak krutý obyvatel myslivny na něj vezme bič. Prosebník tak v bezmocném vzteku přivolá na myslivce strašlivou kletbu. Když se na Štědrý den vydá správce lesa na lov, živý se z něj nedostane.
Obyvatelé Šluknova ho od té doby prý o prvním dni Vánoc vídají, jak sjíždí z hory Tauberberg na černém kozlu s planoucí hlavou, jehož následují dva psi.
Kdo straší v lese?
Na Štědrý den se prý zástup přízraků prohání také v lesích u Kostelce nad Černými Lesy. Jezdce s ohnivou kápí zde provází žena, která jede na koni bez sedla a uzdy. Dalšího Divokého myslivce údajně lze spatřit ve vánočním čase u Martínkova na Třebíčsku a jiná honba za prosincových nocí straší v lese u Merklína na Plzeňsku. Zlověstný jezdec nabízí dle pověsti každému podíl z kořisti.
Kdo by ji však přijal, stal by se dalším z přízraků.
Kolik pravdy se skrývá v těchto lidových zkazkách?
Facebook
Twitter
RSS