Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Jak se udržuje rozmanitost v přírodě? Na hledání odpovědí poskytne Evropa prestižní grant českému vědci

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne?

A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují?

„Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan Hrček z Biologického centra Akademie věd ČR, který získal na tento výzkum prestižní evropský grant ERC Consolidator na 5 let ve výši 2 milionů eur.

Výsledky grantové soutěže za rok 2022 dnes oznámila Evropská rada pro výzkum (ERC). Z 2 222 žadatelů z celé Evropy se svými návrhy uspělo 321 vědců, jimž rada rozdá 657 milionů Euro. Jan Hrček uspěl jako jediný z České republiky.

Parazitická vosička r. Asobara, která napadá larvy octomilek. Foto Phil Hönle.
Parazitická vosička r. Asobara, která napadá larvy octomilek. Foto Phil Hönle.

Na vědeckém záměru Jana Hrčka výběrovou komisi zaujal novátorský výzkumný přístup k biologické rozmanitosti. Badatel chce totiž propojit ekologii s evolucí.

„Ekologie zkoumá, jak fungují vztahy mezi více druhy organismů, zatímco evoluční biologie řeší změny uvnitř jednoho druhu. Příroda se ale neustále mění a my se na ni musíme dívat komplexně.

Dosud není probádané, jak souvisí druhová rozmanitost s tou vnitrodruhovou a pro ochranu přírody je důležité tento obecný princip poznat,“ říká Jan Hrček. Evoluce navíc zdaleka není tak pomalý proces, za jaký byla dříve považována.

„Nově se ukazuje, že změny v rámci populací mohou být velmi rychlé. Během několika málo generací se mohou změnit vlastnosti organismů, například nastavení imunitního systému nebo metabolismu, i když navenek vypadá daný druh pořád stejně.

To může mít vliv na druhovou pestrost. Proto je potřeba hledat vysvětlení pro udržování rozmanitosti v kombinaci ekologie a evoluční biologie,“ vysvětluje Jan Hrček.

Mezi octomilkami jsou velké rozdíly: vlevo klasický genetický model Drosophila melanogaster, vpravo Drosophila rubida z australského pralesa. Foto Phil Hönle.
Mezi octomilkami jsou velké rozdíly: vlevo klasický genetický model Drosophila melanogaster, vpravo Drosophila rubida z australského pralesa. Foto Phil Hönle.

Octomilky a vosičky

Jako pokusný modelový systém použije Jan Hrček octomilky a jejich přirozeného nepřítele – parazitické vosičky. Tito parazitoidi, podobně jako filmový Vetřelec, kladou do larev octomilek svá vajíčka, z nichž se pak vylíhnou dospělci a svého hostitele usmrtí.

V zemědělství se často používají k biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům. Část Hrčkova výzkumu se uskuteční v pralese v Austrálii, kde budou vědci několik měsíců sledovat octomilky a vosičky v reálném prostředí.

Australský prales. Foto Jan Hrček
Australský prales. Foto Jan Hrček

Další část se uskuteční v laboratorních podmínkách v Českých Budějovicích. Tým bude pracovat s šesti druhy octomilek a šesti druhy jejich parazitických vosiček.

„Vytvoříme několik mikrokosmů s různým počtem druhů octomilek a vosiček a s různou genetickou variabilitou v rámci jednoho druhu a pak budeme zjišťovat, jaké společenstvo nejdéle vydrží.“ popisuje Jan Hrček.

Výhodou tohoto modelového systému je nejen snadný chov hmyzu, ale také fakt, že octomilka během roku vystřídá 10 až 15 generací. Za tu dobu už dochází k evolučním změnám. „Tento výzkum nemůžeme provádět na lvech nebo antilopách.

Snažíme se odhalit obecnou teorii, kterou pak bude možné převést i na druhy, které jsou ohrožené vyhynutím,“ dodává Jan Hrček.

Vylíhne se hostitel, nebo vetřelec? Obě kukly patří octomilce Drosophila melanogaster, ale v té napravo se připravuje k vylíhnutí parazitická vosička Leptopilina boulardi. Foto Phil Hönle.
Vylíhne se hostitel, nebo vetřelec? Obě kukly patří octomilce Drosophila melanogaster, ale v té napravo se připravuje k vylíhnutí parazitická vosička Leptopilina boulardi. Foto Phil Hönle.

Mgr. Jan Hrček, Ph.D.

Specializuje se na molekulární ekologii. Vede Laboratoř experimentální ekologie na Entomologickém ústavu BC AV ČR. Jeho výzkum se zaměřuje na vzájemné soužití hmyzu a jeho přirozených nepřátel a může být využit v biologickém boji proti škůdcům.

Již ve své doktorské práci popisoval potravní vztahy listožravých housenek a jejich parazitoidů a přitom vyvinul molekulární metodu, která umožňuje najít a určit parazitoidy uvnitř housenek.

Tato nová univerzální metoda našla rychle uplatnění v základním i aplikovaném výzkumu.

Rovněž vyvinul nový modelový systém založený na společenstvu octomilek a jejich parazitoidů. Jako postdoktorand pracoval Jan Hrček tři roky na Oxfordské univerzitě.

V roce 2016 získal Fellowship J. E. Purkyně pro význačné perspektivní vědecké pracovníky a v roce 2017 byl oceněn Prémií Otto Wichterleho.

Mgr. Jan Hrček, Ph.D. (Foto: Jakub Hardt, BC AV ČR)
Mgr. Jan Hrček, Ph.D. (Foto: Jakub Hardt, BC AV ČR)

Granty ERC Consolidator jsou určeny excelentním vědcům, kteří mají za sebou 7 až 12 let zkušeností po absolvování doktorského studia. Předsedkyně Evropské rady pro výzkum, prof. Maria Leptinová, uvedla:

„Granty ERC Consolidator podporují výzkumné pracovníky v klíčovém období jejich kariéry, posilují jejich nezávislost, jejich týmy a pomáhají jim etablovat se jako vůdčí osobnosti v jejich oborech. Především jim však tato podpora dává šanci věnovat se svým vědeckým snům.”

ERC granty jsou součástí programu Horizont Evropa a patří k nejprestižnějším v Evropě. Na Biologickém centru AV ČR jsou jejich držiteli další dva vědci a dvě vědkyně.

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham.   Před půl rokem […]
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, uvedla, že květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy globální průměrná teplota dosáhla rekordní hodnoty pro příslušný […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
reklama
Historie
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na […]
Udělal Galileo z papeže hlupáka?
Devětašedesátiletý učenec stojí v síni římského kláštera při kostelu Santa Maria sopra Minerva proti inkvizičnímu tribunálu. Své učení ze strachu odvolá, ale svobodného bádání se nikdy nevzdá!   Synové často přejímají povolání svých otců, a pokud by tomu tak bylo i v případě Galilea Galileiho (1564–1642), stal by se hudebníkem. Stejně jako otec je i on skvělým […]
Castillo de Colomares: Kolumbův památník ozdobila torza jeho lodí
Obdivuje Kryštofa Kolumba. Zároveň ho ale štve, že Američané mají o slavném mořeplavci zkreslené informace. Například nevědí, že Nový svět objevil ve službách Španělska. Esteban Martín Martín se rozhodne tuto nespravedlnost napravit. Pustí se do šíleného projektu, který ho připraví o spoustu sil i o zdraví…   Třebaže řadu let provozuje lékařskou ordinaci v New […]
Socha Svobody plula do USA v 214 bednách
Když 17. června 1885 dorazí do přístavu v New Yorku francouzská loď Isère, vítá ji přes 200 000 lidí a stovky člunů. Na její palubě se totiž nachází budoucí symbol Spojených států – socha Svobody. Momentálně je rozmontovaná na 350 kousků!   Nápad na její postavení přitom vznikl už o 20 let dříve, na jednom […]
Zajímavosti
Camerlengo: Šedá eminence Vatikánu
Kdyby aktuální papež František (*1936) zemřel, církev si co nejdříve zvolí nového Svatého otce. Než se tak ale stane, nezůstane církev bez svého nejvyššího představitele. Odpovědnost přebírá kardinál komoří, v církevním slangu známý jako camerlengo.   Za prvním představitelem musíme hluboko do historie, konkrétně do roku 1073, kdy je zvolen papež Řehoř VII. (1015–1085). Během […]
Velké egyptské muzeum: 100 000 skvostů pod jednou střechou
Než ho důkladně projdete, div neprošlapete podrážky. Od exponátu k exponátu, a to na ploše 81 000 m2, což odpovídá rozloze téměř dvou pražských Václavských náměstí. Řeč je o zbrusu novém největším muzeu světa, které zatím čeká na své návštěvníky.   Píše se rok 1954 a egyptský archeolog Kamal el-Mallakh (1918–1987) překvapeně hledí na poklad, který objeví […]
Masticha: Léčivá pryskyřice, která píše dějiny
Počátkem léta se připraví půda pod stromem a posype se bílým vápencovým práškem. V červenci a v srpnu se poprvé nařízne kůra, míza odkapává a zároveň tuhne. Následuje sběr, čištění, třídění a cesta do prodeje nebo k dalšímu zpracování. A takto se to dělá už odnepaměti.   Látka s poněkud zvláštním názvem masticha je pryskyřice, […]
Hačiko: Pes, který se stal symbolem věrnosti
V roce 1923 se v Japonsku narodil pes, který se pro celý svět stane symbolem věrnosti. Dostal jméno Hači, ale svět ho dnes zná pod přezdívkou Hačiko, tedy „malý Hači“. Stává se hrdinou několika filmů a knih, které všechny v různých variacích vyprávějí stejný příběh.   Hači vykoukne na svět 10. listopadu 1923 v japonském […]
Záhady a napětí
Strašidelný pronájem v Salemu: Tamní duchové jsou prý přátelští!
Dům, který si můžete pronajmout na Airbnb, je postaven v roce 1838 v Salemu ve státě Massachusetts ve Spojených státech amerických. Mnoho hostů, kteří v domě zůstali, tvrdí, že v něm straší. Jaká nadpřirozená síla tam přebývá? Původní majitel domu Henry Derby pracoval v malém americkém městečku Salem ve státě Massachusetts jako krejčí až do […]
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických […]
Heale House: Zastavilo tamní strašení záhadné plátno?
V anglickém Devonu zažívá rodina Smithových roky zvláštní paranormální jevy. Z jejich obýváku se linou zvuky piana, přestože v domě žádné není, a mezi pokoji přechází každou noc bledá žena v bílém hávu. Strašení ustane až v okamžiku, kdy rodina získá roky ztracený obraz. Mohla by zde být nějaká souvislost?   Anglický důchodce Alan Smith, majitel […]
Muž ukazuje na fotce z roku 5000 ameriku pod vodou
Cestování časem je populární fenomén, který čas od času ožije, když se objeví někdo, kdo tvrdí, že nahlédl do budoucnosti a že se chce podělit o svůj příběh. V roce 2018 jeden takový „cestovatel“ tvrdil, že má důkaz v podobě obrázku z roku 5000. Šlo jen o podvod? A je cestování časem možné, nebo jde jen o […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
epochaplus.cz
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
Zatmění Slunce roku 1868. Událost, kterou si nemůže žádný hvězdář nechat ujít. Francouzský astronom Pierre Janssen (1824–1907) není výjimkou. Jako první si všimne žluté spektrální linie. Neznámý prvek dostane jméno po bohu Slunce, Héliovi. Potrvá ještě 27 let, než skotský chemik William Ramsay (1852–1916) izoluje plynné helium na Zemi. Dost by se podivil, jak se
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Zářivá perla Jadranu – Chorvatsko
nejsemsama.cz
Zářivá perla Jadranu – Chorvatsko
Mnoho českých turistů každoročně vybírá pro letní dovolenou Chorvatsko. Která místa tu jsou ta nejlepší, a vyplatí se proto o nich přemýšlet? Dalmácie Naprostou většinu pláží v Dalmácii pokrývají drobné kamínky a pláže poměrně rychle klesají pod vodní hladinu. Příjemné okamžiky určitě strávíte na pláži Zlatni rat, která se nachází v Brači. Pozoruhodné je, že
Děsivý Bullebak: Mohl existovat fantom amsterdamských kanálů?
enigmaplus.cz
Děsivý Bullebak: Mohl existovat fantom amsterdamských kanálů?
Délka vodních kanálů v nizozemském Amsterdamu přesahuje sto kilometrů. Většina z nich je navíc splavná lodí. Klene se nad nimi přes jeden tisíc mostů. Když se z nich zadíváte na temnou vodu kanálů-gra
Libanonský tabbouleh
tisicereceptu.cz
Libanonský tabbouleh
Můžete si připravit i netradiční variantu, kdy místo bulguru použijete kuskus nebo quinou. Suroviny 150 g bulguru 4 rajčata 1 okurka 1 červená cibule 2 jarní cibulky 1 a ½ svazku hladkolist
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
7 důvodů, proč se vám nedaří hubnout
panidomu.cz
7 důvodů, proč se vám nedaří hubnout
Snažíte se, odpíráte si kdejaké jídlo, vyzkoušeli už jste snad všechny diety, které existují, a výsledky se ne a ne dostavit. A tak marně přemýšlíte, proč zrovna vaše váha se ani nehne. Důvodů může být celá řada. Tady je sedm nejčastějších: * Jíte málo Abyste nepřibírali, nesmíte hladovět, vždycky byste se měli cítit plní energie.
Poznala Baroňová toho pravého?
nasehvezdy.cz
Poznala Baroňová toho pravého?
V nekonečné Ulici má po svém boku milujícího manžela a tři potomky. Ve skutečnosti ale představitelka Ivy Klímové takové štěstí v osobním životě nemá. Hana Baroňová (39) oslaví v listopadu jubileum
Fiesta Gin z Garage22 se zařadil mezi nejlepší na světě
iluxus.cz
Fiesta Gin z Garage22 se zařadil mezi nejlepší na světě
Pražská palírna Garage22 funguje teprve čtvrtým rokem, přesto se na nápojovou scénu už stihla zapsat výrazným písmem. A to nejen na tu českou. Letošní novinka z produkce holešovické destilerie je již
Jogaila: Otevřel mu křest bránu k moci?
historyplus.cz
Jogaila: Otevřel mu křest bránu k moci?
Mladý litevský kníže se žení, aby posílil vztahy své země se sousedním mocným Polskem. Až bude o půl století později ležet na smrtelné posteli, bude jméno jeho rodu znát celá Evropa. Litevské velkoknížectví existuje už osm desítek let, když se vlády ujímá dynastie Gediminovců, odvozující svůj původ od knížete Gediminase (asi 1275–1341). Ten položí základy
Pokrok v léčbě rakoviny plic na obzoru
21stoleti.cz
Pokrok v léčbě rakoviny plic na obzoru
V České republice je každoročně diagnostikováno více než 6 000 pacientů s rakovinou plic, více než 5 000 jich na zhoubný karcinom plic každý rok zemře. Tento typ rakoviny má relativně nízkou úspěšnost
Poslední cinkání dědových klíčů
skutecnepribehy.cz
Poslední cinkání dědových klíčů
Dětství jsem strávila u prarodičů. Když děda ležel v nemocnici v kómatu, zažila jsem něco, co si nedokážu rozumově vysvětlit. S dědečkem Václavem jsme měli opravdu nádherný vztah. Byl spíš jako můj táta, kterého jsem nikdy nepoznala. Odmala jsme s bratrem a mamkou žili u prarodičů. Strávila jsem tam krásné dětství. Milovaný dědeček K bytovce, kde jsme žili, patřila rozlehlá zahrádka. Děda na