Zvláštní útvar v tureckých horách je již dlouho středem zájmu archeologů i dobrodruhů pátrajících po biblických artefaktech.

Zatímco geologové obecně tvrdí, že jde o přírodní útvar, poznatky z nejnovějších výzkumů hrají do karet těm, kteří Durupinar považují za zkamenělé pozůstatky Noemovy archy.

V květnu roku 1948 západ Turecka zasáhne série zemětřesení doprovázená silným deštěm…Následkem toho se uvolní vrstvy bahna na hoře Tendürek a odhalí dosud skrytý podivný útvar, později pojmenovaný Durupinar podle kapitána turecké armády Ilhana Durupınara, který jej v roce 1959 identifikoval a upozornil na něj tureckou vládu.

Archeologické výzkumy na místě jsou zahájeny téměř okamžitě, avšak útvar zůstává pro širší veřejnost zcela neznámý.

To se změní až ve chvíli, kdy se o Durupinaru dozví americký dobrodruh, amatérský archeolog a lovec biblických relikvií Ronald Wyatt (1930–1999).

Ten nabude dojmu, že hora Tendürek je ve skutečnosti biblickým Araratem a Durupinar je zkamenělá Noemova archa! Většina vědců Wyattova tvrzení odmítá s tím, že jde o jistě zvláštní, leč zcela přírodní geologický útvar.

Nejnovější výzkumy ovšem naznačují, že by jeho teorie nemusela být úplně scestná. Našli archeologové důkazy o dávné potopě završené přistáním biblického plavidla?

Vypadá jako loď

„Nedalo se popřít, že ohromný útvar, pokrytý nánosem zeminy, již na první pohled připomíná plavidlo…Zřetelně lze rozeznat oblou příď, rovnou záď, boky lemující palubu, která ze stran nepatrně stoupá ke středové linii,” popisuje český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953).

„Ve vzdálenosti zhruba jedné třetiny od přídě, v místě, kde dnešní lodě mají kapitánský můstek, se klenou nepatrné trosky jakési nízké nástavby.“ Nejen tvar, ale dokonce i rozměry člunovitého útvaru prý přesně odpovídají biblickému popisu Noemovy archy.

Že by byl Wyatt skutečně na správné stopě? Další důkazy o biblickém původu Durupinaru jsou odhaleny na podzim roku 2024.

Vědci ze tří univerzit v Turecku a Spojených státech, kteří sbírají a analyzují vzorky hornin a půdy z místa, tyto vzorky nyní předběžně datovali do doby mezi 3 500 a 5 000 lety, což se shoduje s biblickou časovou osou Noemovy potopy.

Místo bylo pod mořem

Objeveny byly také stopy přítomnosti člověka ze stejného časového období…„Podle prvních poznatků získaných z výzkumu se předpokládá, že v oblasti probíhala lidská činnost již od období chalkolitu, tedy mezi lety 5500 a 3000 př. n. l.,“ prohlašuje profesor Dr. Faruk Kaya z turecké Agri Ibrahim Cecen University ve východní Anatolii.

A co je ještě zajímavější? Výzkumný tým odhalil také přítomnost jílovitých látek a mořských materiálů usazených v půdě útvaru, což naznačuje, že oblast mohla být v určitém okamžiku ponořena pod hladinou rozsáhlé vodní plochy. Mohlo by jít o důkaz dávné potopy?

Dosavadní výsledky jsou stále neprůkazné a pochybnosti přetrvávají, výzkum ale pokračuje a možná jednoho dne vědci ohlásí nález, který vše definitivně rozhodně.