Před nedávnem objevená jihoamerická jeskyně v sobě skrývala strašlivé tajemství. Stala se hrobem pro desítky dětí obětovaných mayským bohům při náboženských rituálech. Podle analýz však nepatřily místním kmenům. Odkud tedy přišly a jak?

Neznámý původ těchto dětí nutí vědce k nepříjemnému zamyšlení.

Je temná noc roku 2006 a blíží se půlnoc. Pro jednoho ze zlodějů starožitností ve středoamerickém státě Belize je to ideální příležitost pro průzkum zdejších jeskyní.

Doufá totiž, že se mu v některé z nich podaří najít cenné pozůstatky po mayské civilizaci, které by mohl ukrást a zpeněžit.

Jenže když se pokouší do jedné z nich spustit, neudrží se na laně, zřítí se do 18metrové hloubky a přistane na obrovské hromadě lidských kostí. Zloděj starožitností tak jistě dostal lekci, kterou si zasloužil.

Jeho zoufalý křik plný děsu se donese k uším místního zemědělce, který muže osvobodí. A jeskyni pak dává jméno Mitnacht Schreknis pata, což v místním dialektu znamená Jeskyně půlnočního děsu.

Po deseti letech od jejího objevení vědci zveřejňují zprávu o výzkumu. Z jejích závěrů je patrné, že si jeskyně své jméno plně zaslouží!

Krvavé oběti

Poté, co byl objev nahlášen, stanuli archeologové před nelehkým úkolem – vyzvednout, zdokumentovat a analyzovat kosti ze dna jeskyně.

Těch napočítají celkem 9566! Podrobné výsledky zkoumání představil kalifornský archeolog Michael Prout na výročním zasedání Americké asociace antropologů konané dne 15. dubna 2016. Radiokarbonové datování kostí, zubů a dalších fragmentů prokázalo, že se zde ostatky hromadily v období dlouhém 1500 let, které začalo před 3000 lety, tedy na začátku éry Mayů.

Už na počátku výzkumů se archeologové domnívali, že jeskyně pravděpodobně sloužila jako rituální a obětní místo. To potvrdil i nález obětních oltářů v jeskyni.

Bohové mají rádi děti

Ačkoliv vědci tvrdí, že je nemožné roztřídit všechny vyzvednuté ostatky, podařilo se jim sestavit dohromady alespoň144 těl.

Antropologové ke svému zděšení zjišťují, že více než polovina z nich patří dětem ve věku od 4 do 10 a nikdo z mrtvých nepřekročil věk 14 let. Poté se potvrdily i nejhorší obavy vědců – nikdo z těch, kteří byli svrženi na dno jeskyně, nezemřel přirozenou smrtí.

Všichni byli rituálně obětováni. Michael Prout věří, že šlo o oběti pro Chaaka, mayského boha deště, který vyráběl hromy a déšť tím, že protínal mraky svou sekerou z blesků. Mayové věřili, že bohové deště sídlí právě v jeskyních, kam jim nosili obětiny. Často to byly typické keramické nádoby naplněné kukuřicí.