Věda

Kam putují kontinenty?

Kam putují kontinenty?

Zem pod našima nohama je neustále v pohybu. Desky, do kterých je zemská kůra rozlámaná, se vůči sobě pohybují rychlostí až 10 centimetrů za rok. Posun sice nepatrný, následky však nikoliv. Proces způsobuje zemětřesení i sopečnou činnost. Dává ale také vzniknout pohořím a hlubokomořským příkopům.

Podoba planety Země se v důsledku vzájemného pohybu tektonických desek neustále proměňuje. Kontinenty vznikaly i zanikaly, případně se spojovaly v superkontinenty. Ten nejznámější, Pangea, se začal rozpadat zhruba před 200 miliony let.

Podle vědců existuje celkem sedm velkých desek a několik desek menších. Mají rozdílné složení, liší se i jejich topografie (povrch). Některé jsou celé pod oceány, jiné na sobě nesou kontinenty. Každá z nich putuje po vnějším zemském plášti nejenom jinou rychlostí, ale i jiným směrem. Tektonické desky se rozestupují i srážejí, v jiných místech podsouvá dokonce jedna pod druhou.

Například Australská deska, jež má rozlohu 47 milionů kilometrů čtverečních, se pohybuje severním směrem rychlostí kolem 7 centimetrů za rok. Celý australský kontinent se v důsledku toho posunul od roku 1994 zhruba o 1,5 metru.

Navzdory tomu GPS souřadnice zůstávají neměnné. Proměnlivé je to, co se na nich konkrétně nachází. Navigační systémy jsou schopné fungovat i s jistou odchylkou, pokud je však posun příliš velký, je třeba aktualizovat mapový podklad. Problém může nastat při snaze o přesné zaměření pozemku.

Mezi vědci dochází ke sporu, zda se rychlost deskové tektoniky zrychluje nebo zpomaluje.

Podle výsledků studie týmu Martina Van Kranendonka z University of New South Wales v Sydney dochází v období posledních 1,2 miliardy let ke zpomalení deskové tektoniky, tedy rychlosti pohybu jednotlivých desek. Australští vědci analyzovali přes 3200 vzorků hornin z celého světa.

Naproti tomu geofyzik Kent Condie z New Mexico Institute of Mining and Technology ve městě Socorro sledoval se svými kolegy tvorbu nových pohoří. Následně pak změřili magnetismus ve vyvřelých horninách. Cílem bylo zjistit, v jakých zeměpisných šířkách vznikly. Když data zkombinovali, vyšlo jim, že se tektonika naopak zrychluje.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Bude v českých zemích voda nad zlato?

Věda19.10.2018

Stane se z Vesuvu elektrárna?

Věda16.10.2018

Zlomili neandertálcům vaz králíci?

Věda12.10.2018

Vymře hmyz kvůli změnám klimatu?

Věda5.10.2018

„Hovniválům“ pomáhá Mléčná dráha!

Věda2.10.2018

Semtex je víc než samopal či facky

Věda25.9.2018

Češi s protinožci šlechtí odolnější traviny!

Věda21.9.2018

Do jakého typu opilosti patříte?

Věda18.9.2018

Až Slunce naposledy vydechne…

Věda14.9.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies