Věda

Kam putují kontinenty?

Kam putují kontinenty?

Zem pod našima nohama je neustále v pohybu. Desky, do kterých je zemská kůra rozlámaná, se vůči sobě pohybují rychlostí až 10 centimetrů za rok. Posun sice nepatrný, následky však nikoliv. Proces způsobuje zemětřesení i sopečnou činnost. Dává ale také vzniknout pohořím a hlubokomořským příkopům.

Podoba planety Země se v důsledku vzájemného pohybu tektonických desek neustále proměňuje. Kontinenty vznikaly i zanikaly, případně se spojovaly v superkontinenty. Ten nejznámější, Pangea, se začal rozpadat zhruba před 200 miliony let.

Podle vědců existuje celkem sedm velkých desek a několik desek menších. Mají rozdílné složení, liší se i jejich topografie (povrch). Některé jsou celé pod oceány, jiné na sobě nesou kontinenty. Každá z nich putuje po vnějším zemském plášti nejenom jinou rychlostí, ale i jiným směrem. Tektonické desky se rozestupují i srážejí, v jiných místech podsouvá dokonce jedna pod druhou.

Například Australská deska, jež má rozlohu 47 milionů kilometrů čtverečních, se pohybuje severním směrem rychlostí kolem 7 centimetrů za rok. Celý australský kontinent se v důsledku toho posunul od roku 1994 zhruba o 1,5 metru.

Navzdory tomu GPS souřadnice zůstávají neměnné. Proměnlivé je to, co se na nich konkrétně nachází. Navigační systémy jsou schopné fungovat i s jistou odchylkou, pokud je však posun příliš velký, je třeba aktualizovat mapový podklad. Problém může nastat při snaze o přesné zaměření pozemku.

Mezi vědci dochází ke sporu, zda se rychlost deskové tektoniky zrychluje nebo zpomaluje.

Podle výsledků studie týmu Martina Van Kranendonka z University of New South Wales v Sydney dochází v období posledních 1,2 miliardy let ke zpomalení deskové tektoniky, tedy rychlosti pohybu jednotlivých desek. Australští vědci analyzovali přes 3200 vzorků hornin z celého světa.

Naproti tomu geofyzik Kent Condie z New Mexico Institute of Mining and Technology ve městě Socorro sledoval se svými kolegy tvorbu nových pohoří. Následně pak změřili magnetismus ve vyvřelých horninách. Cílem bylo zjistit, v jakých zeměpisných šířkách vznikly. Když data zkombinovali, vyšlo jim, že se tektonika naopak zrychluje.

Více z Věda

Potravinová (r)evoluce: Co budeme jíst za 10 let?

Věda22.5.2020

Plovoucí města: Utopie, nebo budoucnost?

Věda19.5.2020

Elektrická fascinace MINI Cooper SE

Věda15.5.2020

Divocí berserkové: Bojovali pod vlivem toxického plevele?

Věda12.5.2020

Jak předcházet mutacím genů?

Věda5.5.2020

Nový výzkum na poli počítačových tomografů i magnetických rezonancí

Věda28.4.2020

Nenápadné, ale zrádné hematologické onemocnění

Věda24.4.2020

České start-upy ESA BIC jsou úspěšné v kosmu i na Zemi

Věda22.4.2020

Horká alchymie saunování

Věda21.4.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat