Záhadná civilizace na Sardii vybudovala tisíce kamenných věží. Jejich účel zůstává neznámý a stejně tak nikdo netuší, jak vlastně byly vybudovány.

Jde o jakýsi nepochopený symbol tamní civilizace, nebo snad úkryt před čímsi děsivým a nebezpečným?

Italský ostrov Sardinie ve Středozemním moři svou rozlohou jen o kousek převyšuje Moravu. A na takto limitovaném území dokázala civilizace Nuraghů, která ostrov obývala v době od 18. století př. n. l. do 2. století n. l., zaplnit tisícovkami záhadných věží.

Původně jich mohlo být kolem 10 000, některé prameny však uvádějí číslo až třikrát vyšší. Do současnosti se jich zachovalo 7000, několik z nich bylo vědecky důkladně prozkoumáno, ale mnoho informací výzkum nepřinesl.

Je nejasné, jak starověcí stavitelé dokázali vyzdvihnout do značné výšky několikatunové kamenné bloky nebo proč to vlastně dělali.

Nuragská civilizace po sobě nezanechala žádnou písemnou historii svého lidu, víme ale, že si o nich vyprávěli i starověcí Římané a Řekové a že po nich zůstaly tisíce kamenných struktur vytrvalé mlčících o svém původním účelu. K čemu měly záhadné věže sloužit? A proč jich Nuraghové vybudovali tolik?

K bydlení nepoužitelné

Nejvyšší z věží se tyčí do výšky přes 20 metrů, některé stojí osamoceně, jiné ve shlucích připomínajících spíše labyrint. Nuraghi jsou roztroušené po celém ostrově a pro místní měly nezpochybnitelně obrovský význam.

Archeologické vykopávky dokonce odkrývají miniaturní modely věží. Podle všeho v nich ale nikdo nepřebýval, nejsou totiž k takovým účelům uzpůsobeny. Vchody do nich jsou příliš malé, nemají žádná okna a také vnitřní prostory nejsou odpovídající.

Jedna z hypotéz mluví o možném náboženském účelu, jenže ve věžích nebyly nalezeny ani žádné ostatky či předměty napovídající jejich skutečnému využití.

Dalo by se očekávat, že v případě duchovního významu věží, zde budou nalezeny obětiny či náboženské artefakty. „Tak jako u mnoha dalších megalitických staveb Středomoří se vnucuje spíš představa jakéhosi útočiště.

Útočiště proti nebezpečí tak hrozivému, že nutilo lidi té doby k výkonům zdánlivě přesahujícím jejich technické možnosti,” spekuluje český záhadolog Antonín Novák. Mohly stavby sloužit jako úkryt?

Nebyli ve válce

Novákovy domněnky se v mnohém neliší od přesvědčení mnohých dalších výzkumníků. „Většina historiků souhlasí, že to byly pravděpodobně vojenské stavby, pevnosti postavené na ochranu oblastí kolem nich.

Zastánci této teorie zdůrazňují, že se jejich tvar a struktura velmi podobá tvaru a struktuře pozdějších středověkých pevností,” nastiňuje současná  italská autorka Francesca Bezzone. Jenže také tato teorie má svá výrazná proti.

Na ostrově je asi 7000 nuraghi, což je na relativně malé území obrovské množství. Abychom ospravedlnili takový počet pevností, měli bychom připustit, že Nuraghové byli dlouhodobě ve válce.

„Neexistují žádné archeologické nálezy, které by podporovaly myšlenku, že Nuragská civilizace byla tak militarizovaná, což je možným znamením, že nuraghi ve skutečnosti vůbec neměly být pevnostmi,” uzavírá Bezzone. Čím tedy byly?

Mohly být přeci jen úkrytem před nepřítelem, o němž Nuraghové věděli, že může zaútočit nečekaně a náhle a sebelepší boj jej nemůže přemoci?