Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz?
Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro je podmořským archeologickým rájem. Na dně tu leží mnoho vraků lodí z různých období – od portugalských, španělských a francouzských až po anglické lodě.
Podmořské výzkumy tu odhalily několik zajímavých objevů, které pomohly lépe poznat historii mapování brazilského pobřeží evropskými námořníky. Roku 1976 byly ale ze dna zálivu vytaženy zvláštní střepy z rozbité keramické nádoby. Vědci byli v šoku.
Svým tvarem totiž připomínaly starověké amfory, které se běžně používaly na uskladňování obilí, vína či oleje na lodích při dlouhých plavbách. Během dalších ponorů měly být nalezeny i amfory zcela neporušené. Jak se sem ale mohly dostat?
Římská loď v Brazílii?
Keramické nádoby byly podrobené radiokarbonové dataci, jejíž výsledky všechny ohromily. Měly pocházet z roku 19 př. n. l. I jejich tvar odpovídal této době. Jednalo se o typické římské amfory z obchodních lodí, které ve své době brázdily celé Středomoří.
Jak se ale starověké amfory mohly dostat do brazilského zálivu? Dokázala snad některá z římských lodí doplout až k pobřeží Jižní Ameriky? Nálezu se velmi brzy chopila řada dobrodruhů a nadšenců, kteří se pokoušeli na dně zátoky najít vrak římské lodi.
Nejaktivnější z nich byl americký hledač pokladů Robert Marx, který měl údajně pod nánosy písku vrak římské lodi skutečně najít. Jenže po oznámení nálezu se začaly dít zvláštní věci.
Šokující zákon
Jakmile Marx zveřejnil výsledky svého podmořského výzkumu, byl brazilskými úřady okamžitě zadržen a vyhoštěn ze země. Důvodem měly být právě jeho podmořské aktivity, kvůli kterým byl obviněn z vykrádání lodních vraků a jejich ničení. Brazilská vláda jeho nález odmítla jako jasný podvrh a aby svému rozhodnutí dodala patřičnou váhu, zakázala další podmořský výzkum.
Zákaz se ale nevztahoval jen na Marxovu osobu nebo na záliv Guanabara, týkal se celého brazilského pobřeží o délce 7400 km! Proč ale brazilské úřady přistoupily k takto radikálnímu kroku?
Bylo cílem skutečně jen ochránit podmořské vraky před hledači pokladů, nebo šlo spíš o snahu zakrýt převratný objev, který by přepsal dějiny objevování Brazílie?
Facebook
Twitter
RSS