Věda

Kdo si pochutnává na krvi?

Kdo si pochutnává na krvi?

Upíři nejsou jen filmovou fikcí, v přírodě existuje řada živočichů, pro které je cizí krev k životu nezbytná. Kromě dobře známých komárů a klíšťat se v přírodě můžeme setkat například s upířími pavouky nebo dokonce krvelačnými ptáky. Extrémně zákeřní jsou pak zákeřnicovití brouci.

Jedním z nejzajímavějších živočišných „upírů“ je druh pěnkavy, která se vyskytuje na souostroví Galapág. Ta díky svému zdroji potravy dostala přezdívku „upíří pěnkava“. Je totiž jediným ptákem na světě živícím se krví. Krev vysává velkým mořským ptákům, především terejům (Sula). Svým ostrým zobákem je pěnkava klovne a pochutnává si na čerstvé krvi vytékající z jejich ran. Oběti počínání „upírů“ klidně snáší, což vedlo biology k závěru, že se toto chování vyvinulo z původního vybírání parazitů z peří mořských ptáků. Jednoho dne možná pěnkava svým zobákem přitlačila víc, než bylo nutné a objevilo se něco nového a dobrého. Krev je pro pěnkavy vedle hmyzu a semen důležitým zpestřením jídelníčku a zdrojem proteinu.

Upíři se nevyskytují pouze na souši. Unikátním příkladem mořského živočicha, který si pochutnává na krvi, je středně velký mořský plž označovaný jako torpédový šnek. Jedná se o jeden z 200 známých druhů mořských plžů z rodiny Cancellariidae, kterého můžete potkat ve východní části Tichého oceánu.

Nebezpečí pro člověka

Vandélie, nebo též kandiru, je drobný sladkovodní sumeček. Ten na délku dorůstá pouze šesti centimetrů. Rybka cizopasí v žaberní dutině velkých druhů ryb. Vandélie zde svými ostrými zuby prokousne velkou žaberní artérii a pije krev, která je pod tlakem vystřikovaná z tepny. Při hledání žaberní dutiny se vandélie orientuje podle proudu vody, který vychází se skřelí, chránících žábry před poškozením. Žábry velkých ryb ale nejsou jediným cílem upířích ryb. Vandélie se instinktivně snaží zavrtat všude, odkud vychází proud tekutiny. Snadno tak zamění rybí skřele za lidskou močovou trubici a nezáleží na tom, zda se jedná o muže nebo o ženu. V trubici se ryba vzpříčí tvrdými ploutevními paprsky a často zahyne, protože se už nedostane ven. Uhynulé zvíře pak způsobuje těžké záněty. Pokud se pacient nedostane včas do nemocnice, kde je mrtvá rybka chirurgicky odstraněna, může zemřít na otravu krve. Jako obranu před vandélií používají proto místní indiáni při vstupu do vody primitivní ochranné pomůcky, například kokosové skořápky nebo podvázání předkožky.

Více z Věda

Brněnští archeologové si připsali další úspěch

Věda22.9.2020

Vítězové Prémie Otta Wichterleho

Věda18.9.2020

Obezita komplikuje početí

Věda15.9.2020

Pýcha našich rašelinišť

Věda11.9.2020

Tajemství velkých „lidožroutů“

Věda8.9.2020

Dárců krve je stále nedostatek

Věda4.9.2020

Očkujte své děti proti HPV

Věda28.8.2020

V České republice se šíří nové druhy klíšťat

Věda25.8.2020

Zákeřná bakterie způsobuje vážná onemocnění malých dětí

Věda21.8.2020
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat