Jeskyně ve španělské Kantábrii zdobí pravěké malby, které by mohly být vůbec prvním svého druhu. Pokud se potvrdí datování vědců, historikové budou muset najít odpověď na otázku, kdo vlastně jeskyně vyzdobil. V daném období totiž oblast ještě neměla být osídlena.
Jeskynní malby staré tisíce let nejsou v Evropě výjimečné. Pravěké umění bylo zdokumentováno na četných místech Francie, Itálie, Španělska a dalších zemích. A je to právě Španělsko, kde archeologové objevují malby s potenciálem změnit vše, co jsme dosud věděli o vývoji člověka na evropském kontinentu.
Poblíž letoviska Lekeitio v Kantábrii na severozápadním pobřeží Španělska leží rozeseto mnoho jeskyní, o nichž je již dlouhou dobu známo, že před tisíci let sloužily jako útočiště raným obyvatelům Evropy.
Jeskyně jsou bohatým nalezištěm artefaktů vypovídajících o životě pravěkých lidí, pozůstatky šípů, nejrůznějších nádob a nástrojů jsou uloženy v regionálním muzeu, zatímco umění, které po sobě tito lidé zanechali, archeologové zkoumají logicky přímo na místě. Za použití moderních technologií navíc zjišťují, jak jsou vlastně malby staré.
Právě datování jeskynního umění je ovšem problematické, nezapadá totiž do obecně přijímaného schématu.
Jak je možné, že pocházejí z doby před příchodem člověka do Evropy?
Nejstarší svého druhu
V roce 2017 jeskyně v Kantábrii zkoumal odborný tým pod vedením ředitele tamního muzea Roberta Ontañóna, přičemž se za použití metody 3D laserového skenování pokusil zmapovat stěny jeskyně a odhalit tak pravěké kresby, které již časem vybledly natolik, že nejsou okem rozeznatelné.
„Tyto technologie nám umožňují detekovat barvy mimo rozsah viditelného spektra (od infračervené až po ultrafialovou) a tímto způsobem odhalit obrazy, které na první pohled nelze spatřit nebo které je obtížné rozeznat,“ vysvětluje Ontañón. Díky tomuto výzkumu se také daří určit stáří kreseb. A zde se celá věc poněkud zamotává.
Prvotní odhady totiž hovoří o stáří 20 až 30 tisíc let, což spolu s malbami z jeskyně El Castillo ve stejné oblasti, které mají být dokonce o nejméně 10 tisíc let starší, činí nejstarší objev svého druhu. Jenže takové datování stojí v rozporu s tím, co vyznává oficiální věda, pod níž došlo k osídlení oblasti člověkem dnešního typu až mnohem později.
Kdo tedy malby vytvořil?
Záhadní umělci
Zdá se, že historikové budou muset svá dosavadní přesvědčení výrazně poupravit. Buď budou muset připustit, že lidé přišli do oblasti o tisíce let dříve, než uvádějí současné publikace, nebo že koně, bizony, jeleny a další zvířata v jeskyních namalovali neandrtálci.
To by bylo tvrzení neméně kontroverzní, neboť o neandrtálcích se zpravidla neuvažuje jako o vyspělé rase a už vůbec ne jako o rase kreativní. Podle všeobecného přesvědčení neandrtálci nevytvářeli symbolické umění.
Existuje však ještě jedna možnost, na kterou poukazují nálezy také z dalších míst Evropy, a tou je přítomnost další, zatím neznámé rasy, která před desítkami tisíc let prošla naším světadílem. Jen v Kantábrii je asi sedm desítek dalších jeskyní, v nichž se skrývají důkazy o dávném působení pravěkého člověka. Tyto jeskyně teprve čekají na důkladné prozkoumání.
Najdeme v nich jednou víc informací o umělcích, kteří zde zanechali svá cenná díla?
Facebook
Twitter
RSS