Věda

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i ochranu životního prostředí.

Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology), potrvá čtyři roky a povede jej Hendrik Küpper z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Nový projekt umožní mezinárodní a mezioborovou výměnu zkušeností. Jeho hlavní náplní budou setkávání odborníků na konferencích, workshopech a navazování spoluprací během stáží a výměnných pobytů.

Všude kovy

Malé množství těžkých kovů, např. železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické,“ vysvětluje Hendrik Küpper, vedoucí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC AV ČR. Hospodaření rostlin s kovy je vysoce aktuální výzkumné téma a je klíčové pro zemědělství i výživu lidí. V mnoha oblastech světa mají půdy nedostatek prospěšných kovů, což způsobuje jednak nižší produkci plodin a jednak nižší nutriční hodnotu potravin. Také nadbytek toxických kovů v půdách (rtuť, kadmium) představuje pro zemědělství a životní prostředí na mnoha místech světa závažné problémy. „Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ upřesňuje Hendrik Küpper.

Küpperův tým zkoumá metabolismus kovů, tedy jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají, využívají a jak se vypořádávají s jejich nedostatkem a toxicitou.

Co je důležité?

Důležité je i to, že jsou do projektu zapojeni kromě vědců ze základního výzkumu také odborníci z aplikovaného výzkumu a průmysloví partneři. Jejich společným cílem je výzkumné výsledky dovést až k praktickému uplatnění v zemědělství i dalších odvětvích. Mezi praktickými inovacemi tak může být například lépe cílené hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd zemědělských plodin, kritické zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin, efektivnější odhadování ekologických rizik a v neposlední řadě také nástroje pro fytoremediaci, tj. využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vodních zdrojů.

Během října se uskutečnilo – kvůli epidemiologické situaci v Evropě však pouze virtuálně – první setkání zástupců všech laboratoří a partnerů, na němž byly představeny cíle a aktivity projektu a byl zvolen hlavní tým vedoucích pracovníků. „Tento projekt se 110 členy z 30 zemí přinese mezinárodní zviditelnění pro náš vědecký tým z Biologického centra a posílí náš výzkumný profil,“ dodává přínosy pro českou vědu Hendrik Küpper.

Na léto 2021 je plánována první velká konference, na níž by měli do Českých Budějovic přijet zástupci všech zapojených laboratoří a firem.
(FOTO: archiv)

Více z Věda

Když se ledviny plní cystami

Věda23.4.2021

Kam s použitými rouškami?

Věda20.4.2021

Ženy a jejich role v pravěké politice

Věda16.4.2021

Co přináší ztráta čichu?

Věda13.4.2021

Jak chutná 14° Pěkný číslo za 25π

Věda9.4.2021

Hodinky, které pomáhají lidem po mozkové mrtvici

Věda6.4.2021

Lékaři vyzývají kuřáky – Přestaňte kouřit

Věda30.3.2021

Panda proti pandě

Věda26.3.2021

Včasná diagnostika odhalí rakovinu prostaty i o 10 let dříve

Věda23.3.2021
Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Nenechte si ujít další zajímavé články